Íránci vyčinili islámské republice. Volit jich přišlo nejméně od pádu šáha v roce 1979

Nahrávám video
Horizont: Íránců volilo nejméně od islámské revoluce, vítězí konzervativci
Zdroj: ČT24

Parlamentních voleb v Íránu se v pátek zúčastnilo nejméně lidí od islámské revoluce v roce 1979. Ministr vnitra Abdolrezá Rahmání-Fazlí přiznal, že hlasovat přišlo jen 42,57 procenta oprávněných voličů. Řada hlavně mladých Íránců se rozhodla hlasování bojkotovat, protože viní vedení země včetně reformistů ze špatné ekonomické situace a řady přešlapů. Rada dohlížitelů věrná vůdci Alímu Chámeneímu navíc vyřadila z voleb tisíce umírněných kandidátů. Podle očekávání tak uspěli konzervativci.

Nízká účast by podle agentury AP mohla signalizovat širokou nespokojenost Íránců s duchovními vládci a se systémem, v jehož čele stojí. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chámeneí v neděli ráno obvinil nepřátelskou „propagandu“, že se snažila odradit lidi od hlasování šířením strachu z koronaviru.

Teherán o nemoci poprvé informoval ve středu, tedy krátce před volbami. Některé zprávy ale hovořily o tom, že se úřady snažily informaci tajit, aby neodradily voliče. Mnozí Íránci poukázali na to, že mezi zprávou o prvních nakažených a informací o prvních dvou mrtvých v Komu uběhly jenom čtyři hodiny. Úřady přitom o nakažených musely vědět mnohem dříve.

Zklamání z politiků

Výrazně menší zájem občanů zapojit se do voleb se přitom očekával nehledě na koronavirus, a to hlavně kvůli tíživé ekonomické situaci běžných Íránců způsobené zejména americkými sankcemi.

Vláda na situaci na podzim reagovala mimo jiné zdražováním pohonných hmot, což vedlo k protestům se stovkami obětí. Mnoho lidí také popudila prvotní lež ohledně lednového sestřelení civilního letadla, za nímž stály íránské ozbrojené síly a režim to první dny zamlčel.

Vítězství konzervativců je opravdu Pyrrhovo, protože reformisté jasně svou neúčastí ve volbách ukázali to, že už je jim politika lidově řečeno ukradená. My jsme měli možnost se bavit se spoustou mladých lidí, kteří obvykle volí kandidáty reformistů, a ti nám řekli, že chtějí ze země odejít, že v ní nevidí budoucnost. Konzervativci je zklamali totiž už dávno a reformisté nyní.
Pavel Novotný
spolupracovník magazínu Reportér

Velká část íránské populace teď cítí značnou frustraci z režimu a z politiků napříč politickým spektrem, uvedl zpravodaj ČT Václav Černohorský s tím, že Íránci nevěří v současné době nikomu.

„Parlament musí zastavit tuhle mizérii. Dnes jsem za léky dal čtyřikrát víc než před týdnem. Proč bych měl vůbec volit? Půjdu jen proto, abych ochránil zemi,“ prohlásil třeba manažer taxislužby Mohsín Kamalzádí. 

Řadu Íránců zjevně odradil i omezený výběr kandidátů. Při předběžném vyřazovacím procesu bylo vyloučeno více než sedm tisíc uchazečů, přičemž většinou šlo o reformisty. Kritici tvrdí, že si vedení země chce zajistit loajální parlament. Mezi vyřazenými bylo i 90 stávajících poslanců 290členného parlamentu, kteří chtěli usilovat o znovuzvolení.

Triumf konzervativců v Teheránu

Průběžné výsledky nyní ukazují, že většinu získali stoupenci tvrdé linie spojení s revolučními gardami a věrní nejvyššímu duchovnímu vůdci. V hlavním městě Teheránu například získali všech 30 poslaneckých mandátů. Volily necelé dva miliony lidí, přičemž volební právo jich má celkem čtyřikrát více.

„Do parlamentu se zřejmě dostali převážně příznivci konzervativců. To rozložení politických sil je ale ve skutečnosti složitější. Tohle je tuším jedenáctý parlament od islámské revoluce a většinou měli převahu reformisté. Kandidátky nejsou úplně stranické, volí se jednotlivé osobnosti, které nemusejí být přímo spojené s revolučními gardami,“ podotkl arabista a islamolog Petr Pelikán.

„Jednoznačné vítězství konzervativců se tak nemusí vykládat jen jako nesouhlas s vládou, ale jako nesouhlas právě s reformisty, kteří měli dosud v parlamentu převahu,“ upozornil Pelikán. Právě reformisté prezidenta Hasana Rouháního propagovali jadernou dohodu velmocí s Íránem, kterou předloni vypověděly Spojené státy. Poté navíc Washington zavedl nejtvrdší protiíránské sankce v historii.

Státní agentura IRNA napsala, že sčítání hlasů, která probíhá ručně, už skončilo ve 201 z 208 volebních obvodů.

Íránské ministerstvo před volbami uvedlo, že v deseti posledních volbách pokaždé hlasovalo přes padesát procent voličů, upozornila agentura AFP. Při posledních volbách v roce 2016 se jich dostavilo 62 procent a o čtyři roky dříve dokonce 66 procent.

Struktura íránského režimu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už druhý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 10 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 14 hhodinami
Načítání...