Íránci vyčinili islámské republice. Volit jich přišlo nejméně od pádu šáha v roce 1979

Nahrávám video

Parlamentních voleb v Íránu se v pátek zúčastnilo nejméně lidí od islámské revoluce v roce 1979. Ministr vnitra Abdolrezá Rahmání-Fazlí přiznal, že hlasovat přišlo jen 42,57 procenta oprávněných voličů. Řada hlavně mladých Íránců se rozhodla hlasování bojkotovat, protože viní vedení země včetně reformistů ze špatné ekonomické situace a řady přešlapů. Rada dohlížitelů věrná vůdci Alímu Chámeneímu navíc vyřadila z voleb tisíce umírněných kandidátů. Podle očekávání tak uspěli konzervativci.

Nízká účast by podle agentury AP mohla signalizovat širokou nespokojenost Íránců s duchovními vládci a se systémem, v jehož čele stojí. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chámeneí v neděli ráno obvinil nepřátelskou „propagandu“, že se snažila odradit lidi od hlasování šířením strachu z koronaviru.

Teherán o nemoci poprvé informoval ve středu, tedy krátce před volbami. Některé zprávy ale hovořily o tom, že se úřady snažily informaci tajit, aby neodradily voliče. Mnozí Íránci poukázali na to, že mezi zprávou o prvních nakažených a informací o prvních dvou mrtvých v Komu uběhly jenom čtyři hodiny. Úřady přitom o nakažených musely vědět mnohem dříve.

Zklamání z politiků

Výrazně menší zájem občanů zapojit se do voleb se přitom očekával nehledě na koronavirus, a to hlavně kvůli tíživé ekonomické situaci běžných Íránců způsobené zejména americkými sankcemi.

Vláda na situaci na podzim reagovala mimo jiné zdražováním pohonných hmot, což vedlo k protestům se stovkami obětí. Mnoho lidí také popudila prvotní lež ohledně lednového sestřelení civilního letadla, za nímž stály íránské ozbrojené síly a režim to první dny zamlčel.

Vítězství konzervativců je opravdu Pyrrhovo, protože reformisté jasně svou neúčastí ve volbách ukázali to, že už je jim politika lidově řečeno ukradená. My jsme měli možnost se bavit se spoustou mladých lidí, kteří obvykle volí kandidáty reformistů, a ti nám řekli, že chtějí ze země odejít, že v ní nevidí budoucnost. Konzervativci je zklamali totiž už dávno a reformisté nyní.
Pavel Novotný
spolupracovník magazínu Reportér

Velká část íránské populace teď cítí značnou frustraci z režimu a z politiků napříč politickým spektrem, uvedl zpravodaj ČT Václav Černohorský s tím, že Íránci nevěří v současné době nikomu.

„Parlament musí zastavit tuhle mizérii. Dnes jsem za léky dal čtyřikrát víc než před týdnem. Proč bych měl vůbec volit? Půjdu jen proto, abych ochránil zemi,“ prohlásil třeba manažer taxislužby Mohsín Kamalzádí. 

Řadu Íránců zjevně odradil i omezený výběr kandidátů. Při předběžném vyřazovacím procesu bylo vyloučeno více než sedm tisíc uchazečů, přičemž většinou šlo o reformisty. Kritici tvrdí, že si vedení země chce zajistit loajální parlament. Mezi vyřazenými bylo i 90 stávajících poslanců 290členného parlamentu, kteří chtěli usilovat o znovuzvolení.

Triumf konzervativců v Teheránu

Průběžné výsledky nyní ukazují, že většinu získali stoupenci tvrdé linie spojení s revolučními gardami a věrní nejvyššímu duchovnímu vůdci. V hlavním městě Teheránu například získali všech 30 poslaneckých mandátů. Volily necelé dva miliony lidí, přičemž volební právo jich má celkem čtyřikrát více.

„Do parlamentu se zřejmě dostali převážně příznivci konzervativců. To rozložení politických sil je ale ve skutečnosti složitější. Tohle je tuším jedenáctý parlament od islámské revoluce a většinou měli převahu reformisté. Kandidátky nejsou úplně stranické, volí se jednotlivé osobnosti, které nemusejí být přímo spojené s revolučními gardami,“ podotkl arabista a islamolog Petr Pelikán.

„Jednoznačné vítězství konzervativců se tak nemusí vykládat jen jako nesouhlas s vládou, ale jako nesouhlas právě s reformisty, kteří měli dosud v parlamentu převahu,“ upozornil Pelikán. Právě reformisté prezidenta Hasana Rouháního propagovali jadernou dohodu velmocí s Íránem, kterou předloni vypověděly Spojené státy. Poté navíc Washington zavedl nejtvrdší protiíránské sankce v historii.

Státní agentura IRNA napsala, že sčítání hlasů, která probíhá ručně, už skončilo ve 201 z 208 volebních obvodů.

Íránské ministerstvo před volbami uvedlo, že v deseti posledních volbách pokaždé hlasovalo přes padesát procent voličů, upozornila agentura AFP. Při posledních volbách v roce 2016 se jich dostavilo 62 procent a o čtyři roky dříve dokonce 66 procent.

Struktura íránského režimu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...