Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
Celostátní protesty zřejmě po brutálních zásazích úřadů utichají. Íránci v Teheránu ve čtvrtek hlásili relativní klid v ulicích. Střelba utichla a požáry byly uhašeny, informoval list Guardian. Podle lidskoprávních aktivistů zemřely tisíce lidí a desítky tisíc dalších byly zadrženy.
Teherán tvrdí, že neplánuje popravy zatčených demonstrantů, řízené odpojení země od internetu ale od minulého čtvrtku trvá. Zjišťování a ověřování zpráv z islámské republiky je tak nyní mimořádně obtížné.
„Telefony byly až do včerejšího večera odříznuté – nemohli jsme nikomu volat. Textové zprávy byly úplně přerušeny, nemohli jsme si navzájem psát,“ řekla už v úterý australskému serveru ABC jedna z Íránek Sarah. Cílem režimu bylo podle ní odříznout protestující od zbytku světa a pod pláštěm temnoty páchat zvěrstva.
Podle dalšího svědka z Teheránu jsou jediné zprávy, které přicházejí, státní „upozornění“, což jsou ve skutečnosti výhrůžky – varování, aby lidé nevycházeli ven. „Jsme rukojmí. Doslova. A bez internetu jsou (i) naši blízcí mimo zemi rukojmími, (i když) jiným způsobem. Nic z toho nebylo překvapením. Už to udělali. Všichni věděli, že existuje nějaký vypínač,“ napsal Íránec v příspěvku pro svobodnou a nezávislou stanici Iran International.
„Halal internet“ a sofistikovaný blackout
Teokratický režim se téměř deset let snažil vybudovat paralelní verzi internetu s názvem Národní informační síť (NIN), obdobu čínského „velkého firewallu“, píše list The Financial Times (FT). Podle BBC služba napodobuje soukromý intranet.
Někteří Íránci jí hanlivě přezdívali „halal internet“. Režimu měl umožnit v případě nepokojů odříznout obyvatele od světa a od sebe navzájem. Zároveň by však umožnil vládě a ekonomice dál fungovat.
Během demonstrací v roce 2019 ale režim zjistil, že v systému existují díry, kdy mezi sebou Íránci komunikovali přes chaty v rámci Teheránem schválených videoher. „Tehdy se ukázalo, že experiment s ‚halal internetem‘ nefunguje,“ řekl FT íránský inženýr, který nyní žije v exilu v Evropě. „Příště by to museli všechno zastavit,“ dodal.
A přesně to se stalo 8. ledna. Podle expertů jde o jeden z největších a nejsofistikovanějších blackoutů v historii. Dva výzkumníci v oblasti kybernetické bezpečnosti uvedli pro FT, že uzavření sítě bylo tak dokonalé, že i zasvěcenci režimu a novináři, kterým byly v minulosti vydány takzvané „bílé SIM karty“, jež jim umožňovaly neomezený přístup, byli odříznuti od internetu.
Bez přístupu k síti se ocitlo dočasně dokonce i ministerstvo zahraničí, tvrdí jeden zdroj. To je v kontrastu se situací loni v červnu, kdy během krátké války s Izraelem internet zůstal většinou funkční, stejně jako „bílé SIM karty“, podotýká FT.
Podle listu se podařilo Teheránu vypnout internet i díky tomu, že má pouze dva přístupové kanály ke globální síti, a to Institut pro výzkum základních věd a Společnost pro telekomunikační infrastrukturu, uvedli výzkumníci z Projektu Ainita, kteří studovali íránskou kontrolu nad tokem informací.
Pro režim je tak relativně snadné odříznout přístup k vnějšímu světu. Řada lidnatých zemí má desítky i stovky přístupových bodů. Z analýzy organizace Project Ainita vyplynulo, že k blackoutu zřejmě došlo „v panice“. „Opravdu to vypadá, jako by někdo vešel do místnosti s rozkazem ‚okamžitě to všechno vypněte‘ a pak už to bylo hotové,“ uvedl jeden z výzkumníků.
„Ideální situace“ pro režim
Íránská vláda ve svém spěchu zřejmě také zpočátku odstavila Národní informační síť. „V podstatě všechno zničili: banky přestaly fungovat, některé bankomaty přestaly fungovat, telefony, a dokonce i vládní zpravodajské webové stránky přestaly fungovat,“ řekl FT výzkumník.
Vláda pak postupně znovu propojila části NIN, čímž si udržela kontrolu nad zprávami, ale zároveň obnovila funkčnost i některých částí ekonomiky. Podle obyvatel a dostupných údajů se webové stránky místních samospráv rychle vrátily do provozu, ale pouze pro domácí přístup, všímá si FT.
„Z politického hlediska dosáhli toho, čeho chtěli,“ míní hostující lektor na Kodaňské univerzitě Nourúz Pur. To, že části NIN byly zprovozněny, zatímco země zůstává do značné míry odříznuta od globálního internetu, představuje pro režim „ideální situaci“, poznamenal Pur.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí začátkem tohoto týdne uvedl, že internet byl přerušen „poté, co jsme čelili teroristickým operacím a zjistili, že rozkazy přicházejí zvenčí“. Íránská tisková agentura Fars, která je napojena na revoluční gardy, tvrdí, že cílem je zabránit používání zahraničních platforem sociálních médií, jako jsou WhatsApp a Instagram, „k organizování násilí a nepokojů“.
Íránská vláda má dlouholeté zkušenosti se špehováním svých občanů, a to i v digitální sféře, čímž se snaží posílit svůj vliv na společnost, upozorňuje BBC. Teherán údajně používá phishingové techniky k tomu, aby se dostal lidem do telefonů a získal potřebná data.
Zahraniční sociální média, jako je Instagram, WhatsApp a Telegram, Teherán blokoval už dříve. Lidé proto musejí používat virtuální privátní sítě (VPN), které jsou schopny regionální omezení obejít. I přesto je Instagram jednou z nejpopulárnějších platforem v Íránu s odhadovanými padesáti miliony uživatelů.
Starlink jako jediná komunikační cesta
Životně důležitým komunikačním zdrojem se v posledním týdnu stala pro Íránce satelitní internetová technologie Starlink, která patří společnosti SpaceX amerického miliardáře Elona Muska. SpaceX poprvé zpřístupnila svou službu obyvatelům islámské republiky v roce 2022.
Íránské vedení se proti tomu bránilo. Úřady se pokusily používání Starlinku potlačit regulací a právními protesty proti SpaceX. Loni v létě íránský parlament používání Starlinku kriminalizoval, upozornila nezisková americká mediální organizace NPR.
Připojení aktuálně poskytuje desítkám tisíc obyvatel islámské republiky, přestože je v zemi oficiálně nelegální. Podle organizace pro lidská práva Witness používá Starlink pro přístup nejméně padesát tisíc lidí.
Starlink údajně zrušil Íráncům měsíční předplatné pro uživatele poté, co Teherán vypnul lidem internet a odřízl tak miliony lidí od jejich rodin, živobytí a přístupu k informacím během represí. Dva lidé v Íránu v úterý řekli BBC v perštině, že jejich zařízení běží, přestože nestihli zaplatit předplatné. Ředitel organizace, která pomáhá Íráncům s připojením k internetu, rovněž tvrdí, že Starlink byl zpřístupněn zdarma. SpaceX na dotaz BBC nereagovala.
Zabavování antén
Za používání americké služby hrozí obyvatelům islámské republiky až dva roky vězení a úřady podle svědků hledají antény, aby lidem zabránily v připojení k internetu. „Jdou na střechy a kontrolují okolní budovy,“ řekl BBC anonymně Íránec s přezdívkou Parsa. „Lidé by měli vědět, že vláda prohledává oblasti, kde se objevilo hodně záběrů, a že musí být ještě opatrnější,“ zdůraznil.
Zástupkyně ředitele organizace Witness Mahsá Alímardáníová sdělila, že se íránské úřady pokusily „agresivně rušit“ Starlink, aby lidem zabránily v přístupu k internetu, ale neuspěly. „Proto se uchylují k fyzickým konfiskacím,“ dodala.
„Vypadá to, že (rušení) probíhá v jednotlivých čtvrtích,“ řekl NPR expert na kybernetickou bezpečnost Amír Rašídí z nevládní organizace pro lidská práva Miaan Group. „Nemají – myslím, že bychom měli říct, díky bohu – nemají technologii, aby dokázali zastavit Starlink,“ konstatoval Rašídí.
Zařízení využívá tisíce malých satelitů ve vesmíru, které jsou mezi sebou propojené. Každý uživatel na zemi má anténu, jež se spojuje s nejbližšími satelity. Starlink je ale drahý a řada Íránců na něj nemá peníze. Zařízení jsou nakupována v zahraničí a pašována do země, kde se s nimi obchoduje na černém trhu, popisuje NPR. Bezplatný přístup by ale mohl vést k širšímu užití Starlinku, podotýká BBC.
