Írán je ochoten jednat o příměří, řekl Trump. Sám zatím dohodu odmítá

Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.

Trump v téměř 30minutovém rozhovoru uvedl, že součástí dohody by mělo být, aby se Írán úplně vzdal svých jaderných ambicí, podrobnosti však odmítl sdělit. Jeho výroky přicházejí poté, co agentura Reuters uvedla, že Trumpova administrativa odsunula snahy o posun rozhovorů o ukončení války.

Trump zároveň uvedl, že Spojené státy spolupracují s dalšími zeměmi na zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu, kudy prochází velká část světových dodávek ropy. Blokování průlivu vyvolalo prudký růst cen ropy. Několik zemí se podle něj zavázalo pomoci zajistit průliv, odmítl ale uvést které.

V rozhovoru poznamenal, že není jasné, zda Írán do průlivu umístil miny. Armáda však bude průliv velmi důkladně prohledávat a Trump věří, že se připojí i další země, které kvůli tomu nemají přístup k ropě. Zdráhal se ale odpovědět na otázku, zda americké námořnictvo začne doprovázet lodě průlivem. „O tom vám nechci nic říkat,“ uvedl, dodal ale, že „je to možné“.

Pro zábavu možná znovu udeříme na ostrov Charg, tvrdí Trump

Trump rovněž řekl, že ho překvapilo, že Írán v reakci na americko‑izraelskou operaci zaútočil i na další země na Blízkém východě. K sobotním americkým útokům na ostrov Charg uvedl, že tato akce „zcela zničila“ většinu ostrova a dodal, že je možné, že na něj „ještě párkrát udeříme jen tak pro zábavu“. Na ostrově se nachází důležitý ropný terminál. Trump ale zdůraznil, že armáda nezasáhla energetické cíle, protože jejich obnova by trvala roky.

Zpochybnil rovněž, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu, protože se dosud neobjevil na veřejnosti. „Slyšel jsem, že není naživu, a pokud je, měl by pro svou zemi udělat něco velmi chytrého, a to vzdát se,“ dodal Trump.

Od začátku útoku na Írán zemřelo 13 amerických vojáků

V rozhovoru Trump také ostře kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Americký prezident tvrdí, že s ním je „mnohem obtížnější uzavřít dohodu“ než s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Jeho výroky přicházejí poté, co se na Spojené státy snesla kritika světových lídrů kvůli zmírnění sankcí na ruskou ropu s cílem omezit prudký růst cen ropy na světových trzích.

Válka proti Íránu začala minulý měsíc společnými útoky izraelských a amerických sil, na které Írán odpověděl útoky na cíle v Izraeli a v sousedních zemích. Od začátku konfliktu přišlo o život třináct aktivních amerických vojáků, včetně šesti členů posádky tankovacího letadla, kteří zemřeli v pátek při havárii v Iráku.

Americký ministr energetiky Chris Wright řekl o víkendu stanici ABC, že válka brzy skončí. „Myslím, že ten konflikt určitě skončí v nejbližších týdnech, možná i dříve. Konflikt ale v příštích týdnech skončí, my se dočkáme obnovení dodávek (ropy) a pak i poklesu cen (energií),“ citovala Wrighta agentura Reuters.

V posledních dvou týdnech administrativa poskytovala smíšené signály ohledně cílů amerických vojsk a délky konfliktu. Trump střídavě uváděl, že operace může trvat měsíc i déle, jindy tvrdil, že „jsme výrazně před plánem“ a že „prakticky už není co napadnout“.

V sobotu prezident USA dodal, že „jediná síla, kterou mají a která může být rychle odstraněna, je schopnost shazovat miny nebo střílet střelami s relativně krátkým dosahem. Až skončíme s pobřežím, tuto sílu už mít nebudou“.

Trump také uvedl, že většinu íránských raket a dronů americké síly již zničily a že cílem bylo zlikvidovat i jejich výrobní kapacity. „Do dvou dnů to bude zcela zdecimováno,“ prohlásil. Tím naznačil, že americká armáda hodlá pokračovat v omezování vojenských možností Íránu, přičemž důležité energetické infrastruktury prý nebyly cílem útoků.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...