Ideologii Antify stvořil odpor proti Hitlerovi. Trump ji chce zničit

Americký prezident Donald Trump se rozhodl jít po hnutí Antifa, které označil za teroristické. Podle expertů však v USA neexistuje zákon, který by takový krok umožňoval v případě domácí organizace. Antifa navíc nemá pevnou hierarchii a jedná se hlavně o ideologii. Odborníci i proto varují, že úřady by nyní mohly snadno přistoupit k politickým represím vůči širší skupině lidí. Už příští měsíc by měl v USA začít historicky první soud s údajnými členy Antify obviněnými z poskytování materiální podpory teroristům.

Trump v exekutivním příkazu označil Antifu za „domácí teroristickou organizaci“ a nařídil „všem výkonným úřadům a agenturám... vyšetřit, narušit a zlikvidovat veškeré nelegální operace... prováděné Antifou“ nebo jejími příznivci. Skupinu obvinil z náboru, výcviku a radikalizace mladých Američanů za účelem zapojení do politického násilí a pohrozil, že federální orgány činné v trestním řízení po ní půjdou.

Krok šéfa Bílého domu přišel v době, kdy úřady v USA zahájily kampaň proti „radikální levici“ v reakci na vraždu konzervativního politického aktivisty a Trumpova stoupence Charlieho Kirka. Muž obviněný z jeho vraždy měl sice podle vyšetřovatelů „levicovou ideologii“, přímou spojitost s Antifou ale neoznámili.

Volné sdružení spojené ideologií

Šéf Bílého domu avizoval, že označí skupinu za teroristickou již před pěti lety, nakonec tak ale neučinil. Někdejší šéf FBI Christopher Wray ji v té době označil za ideologii, nikoli organizaci a upozornil, že postrádá hierarchické struktury.

Antifa je globální volné sdružení bez lídrů, složené převážně z krajně levicových aktivistů. Její zastánci se staví proti fašismu, a to různými metodami – kupříkladu zveřejňují identitu a osobní údaje podezřelých krajně pravicových aktivistů. Cílem je sociální vyloučení těchto osob.

Antifa
Zdroj: Reuters/Stephanie Keith

Buňky decentralizované Antify se obvykle formují organicky, a to jak v on-line, tak i v off-line prostoru, a mezi její aktivisty patří anarchisté, komunisté a někteří socialisté, kteří obecně sdílejí protivládní, protikapitalistické, pro-LGBTQ a pro-imigrační názory, popisuje skupinu BBC v rámci svého analytického programu Verify.

„V podstatě jde o jakýsi druh koaliční politiky nejrůznějších radikálů, od různých druhů socialistů přes komunisty, anarchisty až po nezávislejší radikály,“ řekl listu The Washington Post (WP) historik Mark Bray z Rutgersovy univerzity, který je autorem publikace „Antifa: Antifašistický manuál“.

Konzervativní politici a komentátoři v USA však někdy používají Antifu jako univerzální termín, který zahrnuje i další liberální a levicové skupiny, proti kterým mají politické výhrady, podotýká BBC Verify.

Historie Antify sahá k Hitlerovi

Antifa má kořeny v Německu začátku třicátých let, kdy byli na vzestupu nacisté. „Je to zkratka pro antifašistickou akci, Antifaschistische Aktion, což je organizace, která vznikla v roce 1932 při Komunistické straně Německa. Měla sloužit jako náhrada za tehdy zrušené paramilitární křídlo Svazu rudých frontových bojovníků, které vzniklo kolem komunistické strany, v boji proti pouličním jednotkám,“ uvedl odborník na extremismus Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12.

Po nástupu Hitlera k moci byla Antifa podle experta rozprášena a znovu se objevila až v osmdesátých letech, a to s nástupem neonacismu a subkulturního rasismu v Evropě, kdy vzrostl počet útoků proti imigrantům či sexuálním menšinám. Ve Spojených státech ale tak dlouhou tradici nemá. „První skupina, která použije tento termín, je Rose City Antifa v Portlandu a vzniká v roce 2007, ale ke skutečnému rozšíření tohoto pojmu dochází až kolem roku 2017 a souvisí to s nástupem Donalda Trumpa do jeho prvního prezidentského období,“ řekl Charvát v podcastu.

V roce 2017 se na demonstraci krajní pravice v Charlottesville začaly sdružovat různé antifašistické skupiny. Při následných násilnostech najel dvacetiletý neonacista do davu odpůrců rasismu. Jednu ženu zabil a dvě desítky lidí zranil.

Potřeba „přímé akce“

Od té doby se aktivisté identifikující s Antifou pravidelně střetávají s pravicovými skupinami, a to jak na internetu, tak i fyzicky po celé zemi. Podle washingtonského Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) příznivci Antify věří v „přímou akci“, která může mít formu pouličních i násilných protestů, ke kterým patří zapalování policejních automobilů nebo rozbíjení výloh.

Aktivisté spojení s touto skupinou se na veřejnosti často oblékají do tmavého oblečení a zakrývají si obličeje. Na demonstracích někdy nosí obušky, štíty, hole a pepřový sprej, zjistila BBC z analýzy videí.

V roce 2017 zaútočila v kalifornském Berkeley asi stovka maskovaných aktivistů nesoucích transparenty a vlajky spojené s Antifou na skupinu pravicových protestujících, což vedlo k několika zatčením.

Během nepokojů, které vypukly v USA po zabití Afroameričana George Floyda při policejním zákroku v roce 2020, zastřelil samozvaný aktivista Antify stoupence krajně pravicové skupiny Patriot Prayer z oblasti Portlandu. Muže tehdy zneškodnila policie.

Protestující s vlajkami Antify během shromáždění v roce 2018 ve Washingtonu
Zdroj: Reuters/Jim Bourg

První soudní proces

V polovině tohoto měsíce prokuratura v USA vznesla historicky první obžalobu z terorismu související s Antifou. Camerona Arnolda a Zacharyho Evettse viní z poskytování podpory teroristům v případu červencové střelby na policistu v detenčním zařízení pro přistěhovalce v Alvaradu v Texasu. Policista při incidentu utrpěl zranění.

Dvojice byla podle obžaloby součástí buňky, která útok provedla. Soudní proces by měl začít příští měsíc, uvedl server The Independent. Původně byli muži obviněni v souvislosti s údajným přepadením federálních agentů v zařízení Imigračního a celního úřadu (ICE) a pokusem o zabití dvou dozorců, nyní tak přibylo poskytování materiální podpory teroristům.

Státní zástupci v tomto konkrétním případě popisují Antifu jako „militantní podnik složený ze sítí jednotlivců a malých skupin, které se primárně hlásí k revoluční anarchistické nebo autonomní marxistické ideologii, jež výslovně vyzývá ke svržení vlády Spojených států, orgánů činných v trestním řízení a právního systému“, napsal server ABC News.

Někteří členové Antify podle obžaloby diskutovali o logistice, předchozím průzkumu místa a umístění bezpečnostních kamer v zařízení, stejně jako blízkých policejních stanicích a „přepravě pušek“.

Chybějící zákon v USA

Odborníci přitom zpochybňují zákonnost samotného Trumpova označení Antify za teroristy, jelikož hnutí nemá žádnou veřejně známou hierarchii a v USA neexistuje právní mechanismus, jenž by umožnil takové označení u domácí skupiny, upozorňuje WP.

Posunutí právních hranic by podle listu nejspíš vyvolalo emoce vzhledem k prvnímu dodatku ústavy. Ten zajišťuje ochranu svobody projevu a sdružování a „zakazuje vládě zasahovat do činnosti těchto skupin, pokud samozřejmě neporušily zákon“, uvedl pro BBC profesor David Schanzer, ředitel Centra pro terorismus a vnitřní bezpečnost Triangle na Dukeově univerzitě.

Experti také vyjádřili obavy z možných politických represí, jelikož Antifa je široká ideologie. „Prezident nemá zákonnou pravomoc označit domácí skupinu za teroristickou z dobrého důvodu, protože jakékoli takové označení vyvolá značné obavy týkající se prvního dodatku ústavy, řádného procesu a rovné ochrany,“ řekla WP ředitelka Národního bezpečnostního projektu Americké unie pro občanské svobody Hina Shamsiová.

Podle amerického práva může vláda označit nepřátelské skupiny za „zahraniční teroristické organizace“, což s sebou nese finanční a právní důsledky. Jednotlivci a skupiny v cizině totiž nejsou chráněni prvním dodatkem ústavy. Formální prohlášení obvykle činí ministr zahraničí, často na pokyn prezidenta, a toto označení umožňuje ministerstvu financí uvalit finanční sankce a ministerstvu spravedlnosti stíhat osoby za poskytování „materiální podpory nebo zdrojů“ organizaci, popisuje proces WP.

Pochod za svobodu zorganizovaný Antifou v listopadu 2022 ve Varšavě
Zdroj: Reuters/Aleksandra Szmigiel

Na rozdíl od Antify však většina skupin, které byly označeny za zahraniční teroristické organizace, má nějakou strukturu vedení a členství, řekl americkému deníku expert na terorismus a právo Bernard Keenan z britské University College London. „Nejsem si vědom žádného srovnatelného pokusu o označení něčeho, co je spíše étosem nebo ideologií,“ podotkl Keenan.

Možný dopad na široké spektrum lidí

Bývalý poradce pro domácí terorismus z ministerstva spravedlnosti Thomas Brzozowski řekl serveru Raw Story, že vyšetřování Antify jako „podniku“, jak je uvedeno v aktuální obžalobě, dává FBI zdroje k vyšetřování „kohokoli, kdo by podle jejich názoru spadal do této kategorie, která je poměrně široká, i když se nepodílí na páchání násilí v rámci prosazování této ideologie“.

Federální vyšetřování by se tak mohlo zaměřit nejen na osoby obviněné ze spáchání násilných činů, ale i na kohokoli, kdo se zdá být s protesty vzdáleně propojený, včetně lidí, kteří se zúčastnili stejných protestů, a levicově smýšlejících neziskových skupin a politických osobností, jež je podporují, píše Independent.

Trump nedávno naznačil, že Antifa by mohla být nakonec označena i za zahraniční teroristickou organizaci, což by mohlo vystavit údajné příznivce nebo kohokoli vnímaného jako „člena“ přísným sankcím a dalším postihům. „Jsou tu rozsáhlé zahraniční vazby a myslím si, že by to byl velmi rozumný krok,“ prohlásil v říjnu zástupce šéfa kanceláře Bílého domu Stephen Miller.

Postup Washingtonu inspiroval Maďarsko, které jen několik dnů po Trumpově oznámení zveřejnilo nově vytvořený seznam organizací, jež považuje za teroristické, přičemž na tuto černou listinu zařadilo právě i Antifu.

Studie poukazují na pravicové násilí

Po zastřelení Kirka Trump prohlásil, že „radikálně levicové politické násilí zranilo příliš mnoho nevinných lidí a vzalo příliš mnoho životů“. Tým BBC Verify nicméně prozkoumal pět nezávislých studií, které se zabývaly politicky motivovanými útoky v USA za poslední dekády, přičemž zjistil, že více násilí páchali příznivci pravicové ideologie. „Pokud terorismus odpaluje výbušniny a zabíjí lidi, tak to tyto skupiny (spojené s Antifou) nikdy nedělají,“ řekl WP historik Bray.

Podle údajů CSIS tvořili levicoví pachatelé, kteří spadají pod zastřešující skupinu Antifa, jen malé procento z celkového počtu útoků a obětí v 893 teroristických incidentech zaznamenaných v USA mezi lednem 1994 a květnem 2020. Celkem 57 procent incidentů souviselo s příznivci pravice, včetně rasistů, protivládních extremistů a incelů, tedy mužů, kteří viní ženy z jejich neschopnosti najít si sexuálního partnera a obhajují násilí.

Americké ministerstvo spravedlnosti podle novinářů BBC Verify stáhlo loňskou studii výzkumné agentury resortu o politickém násilí v Americe. I ta přitom dospěla k závěru, že krajně pravicový extremismus převyšuje „všechny ostatní typy násilného extremismu“. Když se BBC resortu zeptala na důvod, proč byla studie odstraněna, odpověď zněla „bez komentáře“.

Vzhledem k absenci univerzální definice „pravicové“ či „levicové“ ideologie je však obtížné měřit trendy politického násilí v čase, poznamenala k tomu britská stanice.

V posledních letech došlo v USA k „historickému maximu v počtu politických vražd a pokusů o atentát“ – terčem útoků přitom byli jak republikánští, tak demokratičtí politici, sdělil BBC profesor Robert Pape z Chicagské univerzity, podle něhož s nárůstem násilí souvisí i to, když z něj politický lídr obviní jednu stranu.

Demonstrant s plakátem Antify na demonstraci proti Trumpovi 18. října 2025
Zdroj: Reuters/Shannon Stapleton

Sám Trump nemá ve zvyku kritizovat pravicové politické násilí, všímá si WP. V roce 2020 během prezidentské debaty odmítl odsoudit neofašistickou skupinu Proud Boys, jejíž členové se na protestech často střetávali se stoupenci Antify, a místo toho řekl, že by se měli „držet stranou a nečinně přihlížet“.

Krátce poté, co se letos znovu ujal prezidentského úřadu, pak šéf Bílého domu omilostnil nebo zmírnil tresty téměř všem osobám, včetně členů Proud Boys, kteří se podíleli na útoku na Kapitol 6. ledna 2021 poté, co Trump prohrál volby s demokratem Joem Bidenem. Republikán nikdy porážku neuznal a místo toho bez důkazů tvrdil, že mu byly volby „ukradeny“ a burcoval své příznivce k akci. Při výtržnostech v Kapitolu pak zemřelo několik lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 59 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...