„Hlupák“ podporovaný „ukrajinskou rozvědkou“. Ruská propaganda se opřela do možného Putinova vyzyvatele Naděždina

Ruská státní média spustila propagandistickou kampaň proti možnému prezidentskému kandidátovi Borisovi Naděždinovi, uvedl server Meduza. Naděždin odevzdal podpisy sesbírané na podporu své účasti ve volbách, volební komise by měla o kandidatuře rozhodnout do deseti dnů. Podle státních kanálů za ním stojí ukrajinská rozvědka a příznivci Alexeje Navalného a exilových kritiků Kremlu.

Boris Naděždin předložil ruské volební komisi 105 tisíc podpisů na podporu své kandidatury na post prezidenta federace. Po několika týdnech ignorace státní televizí se tak nyní rozběhlo soukolí ruské propagandy, upozornil server Meduza.

Ruská státní televize se o plánech Borise Naděždina kandidovat na prezidenta poprvé zmínila 30. ledna. Ve své show se do něj opřel propagandista Vladimir Solovjov, podle kterého „začínal jako horlivý demokrat, působil ve vládě, někdy v 90. letech, a nyní se náhle rozhodl stát se prezidentským kandidátem – i když není jasné, v čím zájmu“.

Tvrdil, že Naděždinovi se sběrem podpisů pomáhali příznivci opozičníka Alexeje Navalného, ukrajinská rozvědka a exiloví oponenti Michail Chodorkovskij a Maxim Katz. „Boris je prostě nešťastný člověk mého věku, který se zřejmě na stará kolena rozhodl vydělat peníze na čemkoli. Je mi Borise líto. Ten hlupák si neuvědomil, že ho nenasadili na kandidaturu na prezidenta, ale na trestní řízení kvůli obvinění ze zrady vlasti,“ řekl Solovjov a označil Naděždina za kandidáta „ukrajinských nacistů“. „Borisi, copak se nestydíš?“ dodal.

Sovoljov v dalším vydání svého pořadu následně tvrdil, že se Naděždinovi nepodařilo sesbírat dostatek podpisů, upozornila Meduza. Ve vysílání ukázal údajné screenshoty a audionahrávky, na kterých má hovořit Katz o „předělání“ některých souborů s cílem „zakrýt ukrajinské stopy“. Opoziční politik Katz však tato nařčení později odmítl a údajné „důkazy“ označil za podvrh.

„Do voleb z něj nic nezbude“

Naděždinovi se ruská propaganda věnuje také skrze další kanály, například televizi NTV, Rossija 1 a První kanál. Ty přehrály video zachycující Naděždina a jeho tým přinášející krabice s podpisy volební komisi. Její pracovník následně na nahrávce poukazuje na nesrovnalosti, ale zároveň říká, že je nelze označit jako přímé porušení pravidel.

Experti se proto neshodnou, zda bude Naděždinovi účast v prezidentských volbách povolena. Nezávislý novinář Michail Fishman se domnívá, že koordinovaná propagandistická kampaň naznačuje, že by mohla být Naděždinova kandidatura umožněna. Zdůvodňuje to potřebou režimu „mobilizovat proti vnitřnímu nepříteli“.

„Kreml možná považoval za účinnější Naděždina zdiskreditovat než ho odmítnout ve volbách. (...) V televizi ho budou smažit. Do voleb z něj nic nezbude. A Kreml stejně kontroluje sčítání hlasů,“ řekl Fishman Meduze.

Protiváleční kandidáti přípustní nejsou, uvedly zdroje Meduzy z Kremlu

Novinářka Farida Rustamová však uvedla, že její zdroje v ruském vedení „silně pochybují“, že Naděždinovi bude povoleno se o prezidentský úřad ucházet.

Také zdroje Meduzy z Putinovy administrativy hovoří o tom, že Kreml nedovolí úředníkům registrovat žádné protiválečné kandidáty. „Existuje část voličů, která si přeje ukončení války. Pokud se (Putinův protikandidát) rozhodne tuto poptávku uspokojit, může získat slušné procento. A to (Putinova administrativa) nepotřebuje,“ uvedl jeden ze zdrojů serveru.

Místopředseda ruské ústřední volební komise Nikolaj Bulajev v pátek prohlásil, že mezi podpisy na podporu Naděždina a také vůdce neparlamentní strany Komunisté Rusko Sergeje Malinkoviče se vyskytují „chyby budící údiv“.

Komise podle něj zpravidla nechává být drobné nepřesnosti. „A když vidíme desítky a desítky lidí, kteří už nejsou na tomto světě a kteří se přesto podepsali, pak vzniká problém s integritou etických norem, které využívají sběrači podpisů,“ prohlásil s tím, že na těchto praktikách se do jisté míry podílí i sám kandidát.

Naděždin toto tvrzení následně popřel. „Jsme nejživější z živých. Pokud se někomu na mých podpisových arších zjevují mrtvé duše, pak to přátelé vůbec není otázka ke mně, ale spíše k církvi, k exorcistovi,“ zareagoval Naděždin na sociální síti, kde také zveřejnil snímky dlouhých front lidí čekajících na to, aby mohli podpořit jeho kandidaturu.

Bulajev navrhl pozvat Naděždina a Malinkoviče na pondělní jednání pracovní skupiny, která prověřuje pravost dokumentů a podpisů, aby jim ukázala výsledky, k jakým dospěla, a tlumočila výhrady.

Podle průzkumu veřejného mínění nezávislé skupiny Russian Field provedeného na konci ledna dosáhla Naděždinova podpora mezi voliči, kteří se chystají hlasování zúčastnit, deseti procent. Mezi všemi respondenty pak osmi procent.

Volební komise má nyní deset dní na to, aby o kandidatuře Borise Naděždina rozhodla. Samotné volby se budou konat od 15. do 17. března. Podle Meduzy je „s jistotou vyhraje Vladimir Putin“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...