Le Penová se raduje z „vymazání“ Macrona

Nahrávám video

Národní sdružení (RN) podle exit pollů získalo přibližně 34 procent hlasů. Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) se umístila na druhém místě s přibližně 28 procenty před centristickým blokem prezidenta Emmanuela Macrona, kterému odhady přisoudily 20,5 až 23 procent. Pravicoví Republikáni získají kolem deseti procent. Nové složení parlamentu – a tedy i vlády – bude jasné až po druhém kole voleb, které je naplánované na 7. července.

Někdejší prezidentská kandidátka RN Marine Le Penová prohlásila, že „francouzský lid prakticky vymazal Macronův tábor“. „Rozhodující bude druhé kolo. Uvidíme, jestli země půjde směrem NFP, nebo se budeme věnovat malým antisemitským hnutím. Jordan Bardella má šanci získat absolutní většinu,“ zdůraznila Le Penová.

Zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd upozornil, že mladý předseda RN Jordan Bardella slíbil stát se premiérem jen v případě, že jeho strana bude mít v parlamentu většinu.

Podle prvních odhadů by se strana Le Penové a její spojenci mohli stát nejsilnější silou v dolní komoře parlamentu s 230 až 280 křesly. Na absolutní většinu 289 křesel však zřejmě nedosáhne. Levice by mohla získat 125 až 200 mandátů, Macronovu liberálnímu táboru hrozí pokles na pouhých 60 až 100 křesel. Odhady jsou ale vzhledem k volebnímu systému velice nejisté.

„Osudové druhé kolo“

Macron vyzval voliče, aby ve druhém kole parlamentních voleb hlasovali proti krajní pravici. Jean-Luc Mélenchon z NFP prohlásil, že stáhne své politiky, pokud by se umístili na třetím místě, aby došlo k porážce kandidátů RN. Stejné opatření přijal i Macronův centristický blok, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský.

V druhém kole bude v 250 až 300 obvodech souboj tří kandidátů, upozornil politický komentátor Petr Janyška s odkazem na agenturu Ipsos. „To je něco, co ještě v dějinách francouzských voleb nebylo,” zdůraznil vysoký počet tříčlenných klání.

Je otázka, jestli třetí nejslabší svou kandidaturu stáhne a podpoří jednoho ze silnějších politiků, dodal analytik. Nikdo nebude mít absolutní většinu ani po druhém kole, vyžadovalo by to úžasnou mobilizaci pravicových a krajněpravicových voličů, řekl ČT24 politolog Jacques Rupnik. „Rýsuje se osudové druhé kolo,“ míní.

„Většinový dvoukolový systém, zejména ve druhém kole, dává prostor pro taktizování, vznik různých příležitostných koalic. A jak říkají znalci francouzské politiky, často je to hlasování proti někomu, ne v něčí prospěch,“ přiblížil Obrovský.

Možná kohabitace

„Chci, aby prezident v případě kohabitace působil v zájmech Francie a respektoval ústavu,“ prohlásil Bardella a sám slíbil, že bude respektovat „rovnost, volnost, bratrství“.

Kohabitace je situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora, než je většina poslanců ve francouzském parlamentu.

„Ani jeden hlas nesmí připadnout Národnímu sdružení,“ prohlásil francouzský premiér Gabriel Attal. „Sázka je jasná: zabránit tomu, aby Národní sdružení získalo absolutní většinu,“ dodal politik.

V projevu premiéra Attala bylo vidět člověka, který „se hlásí o své místo na slunci“, zatímco vliv Macrona je oslaben, míní analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler. „Attal půjde výš a bude dynamičtější,“ dodal.

Pokud by žádný z táborů nezískal absolutní většinu, čekala by Francii náročná koaliční jednání. Vytváření spojenectví zásadně odlišných politických uskupení je těžko předvídatelné. Opoziční síly mohly sice svrhnout současnou vládu Macronova tábora, bez koaliční dohody si ale žádná jiná vláda pravděpodobně nezajistí většinu v parlamentu, připomíná DPA.

Konečná volební účast v prvním kole francouzských voleb se bude pohybovat mezi 67,5 procenta a 69,5 procenta, napsala agentura Reuters během nedělního odpoledne s odkazem na francouzská média. Jde o nejvyšší účast za desetiletí. Před dvěma lety přišlo k urnám 47,51 procenta voličů.

Nahrávám video

Volební místnosti byly otevřené do 18:00, ve velkých městech mohli voliči hlasovat o dvě hodiny déle. Francouzi žijící v zahraničí již hlasovali elektronicky v průběhu týdne.

Nahrávám video

Hlasuje se v 577 jednomandátových okrscích. Kandidát získává pětiletý mandát už v prvním kole, pokud obdrží více než 50 procent hlasů, které zároveň představují více než čtvrtinu zapsaných voličů. Jinak následuje druhé kolo mezi dvěma kandidáty s největším počtem hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...