Norsko patří mezi přední evropské producenty ropy a zemního plynu – toho zajišťuje téměř třetinu z veškerého dovozu do Evropské unie. V budoucnu by svou těžbu mělo rozšířit také například Rumunsko. Do produkce těchto surovin může promluvit i Polsko, u jehož pobřeží bylo objeveno zřejmě významné ložisko ropy a plynu. Kritika ohledně polských plánů s nalezištěm se však už ozývá z Německa.
Největším evropským dodavatelem zemního plynu se po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 stalo Norsko. To zajišťuje přibližně třicet procent veškerého dovozu plynu do Evropské unie (EU). Loni se produkce této suroviny v severské zemi zvýšila o 6,9 procenta na rekordních 124 miliard metrů krychlových, informoval server oEnergetice.
V letošním roce by podle prognózy Norského ředitelství pro pobřeží (NOD) mělo Norsko vytěžit o 2,9 procenta plynu méně. Zhruba na této úrovni by těžba měla zůstat až do roku 2027, poté se očekává pokles.
Ropné a plynárenské společnosti působící v Norsku však mají v tomto roce rekordně investovat, a to 275 miliard norských korun (více než půl bilionu českých korun), zatímco loni to bylo 263,7 miliardy norských korun.
Rumunský projekt Neptun Deep
Od roku 2027 by měl evropské těžbě zemního plynu přispět také projekt Neptun Deep – vrty v Černém moři v rámci tohoto projektu byly zahájeny letos v březnu. Mělo by jít o jedno z největších ložisek v EU, sdělili podle Reuters majitelé.
Rumunské ministerstvo uvedlo, že v době, kdy se Unie odpoutává od ruských zdrojů, zdvojnásobí Neptun Deep rumunskou produkci plynu a pravděpodobně se stane jeho čistým vývozcem.
Projekt by mohl pomoci diverzifikovat dodávky plynu ve střední a východní Evropě, není však jasné, kolik nového plynu bude možné exportovat, protože spotřeba Rumunska se bude zvyšovat, zatímco jeho zásoby na pevnině klesají, podotýká Reuters.
Evropští producenti ropy
Norsko patří také mezi největší evropské producenty ropy – v roce 2023 vytěžilo 1,54 milionu barelů za den. Severský stát je v těchto statistikách následován Británií, která ve stejném období vyprodukovala 0,62 milionu barelů denně. Na třetím místě je pak Itálie se sto tisíci barely ropy.
Jedním z největších evropských ropných polí je norský Johan Sverdrup v Severním moři, který zajišťuje přibližně 27,33 procenta celkové denní produkce ropy na kontinentu, uvádí Offshore Technology. Na základě odhadů společnosti GlobalData bude těžba pokračovat až do roku 2037, kdy ložisko dosáhne svého ekonomického limitu.
Vrchol největšího ropného pole Británie, Clair, připadá na tento rok. Podle odhadů bude ale těžba pokračovat až do roku 2058. Britské ropné pole v současné době vytěží přibližně 1,73 procenta celkové denní produkce ropy a kondenzátu v Evropě.
Až do roku 2100 by pak mělo fungovat italské Val D’Agri, v současné době se na denní těžbě podílí s asi 1,34 procenta.
Celková produkce ropy a kondenzátu v Evropě se před dvěma lety oproti roku 2022 zvýšila o 3,41 procenta, dodává server Offshore Technology. Žádná evropská země se však nenachází mezi nejvýznamnějšími státy podílejícími se na těžbě ropy.
Nové naleziště v polském Baltu
List Euronews napsal, že aktuálně byl učiněn významný evropský nález konvenční ropy a zemního plynu, a to u polského pobřeží Baltského moře. Podle odhadů ložisko nacházející se nedaleko přístavního města Svinoústí (Świnoujście) obsahuje pět miliard metrů krychlových plynu a dvaadvacet milionů tun vytěžitelné ropy.
Server onet.pl uvádí, že na širším území, pro které má kanadská společnost Central European Petroleum (CEP) koncesi od polského ministerstva životního prostředí, může být 27 miliard metrů krychlových plynu a 33 milionů tun ropy.
„Pokud bude objev s konečnou platností potvrzen, mohlo by jít o jedno z největších nalezišť ropy a zemního plynu v Polsku,“ sdělil náměstek ministerstva životního prostředí a hlavní polský geolog Krzysztof Galos. Dodal, že by ložisko mohlo významně přispět ke zvýšení energetické bezpečnosti země a znamenat průlom v průzkumu zdrojů energetických surovin v doposud málo probádané polské výlučné ekonomické zóně v Baltu.
Společnost CEP má u Svinoústí koncesi pro průzkum a těžbu ropy a plynu na území o rozloze 593 kilometrů čtverečních. Sídlí v kanadském Calgary a jejími většinovými vlastníky jsou norští akcionáři, uvádí Polská televize (TVP) na svých internetových stránkách.
Kritika z Německa
Na polský plán ohledně těžby ropy a plynu v Baltském moři ale hledí s nelibostí Německo. „Naše budoucnost nespočívá v ropě z Baltského moře, ale v energii ze slunce, větru a biomasy,“ prohlásil ministr životního prostředí spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Till Backhaus.
„Projekt je odrazem zpátečnické průmyslové klimatické politiky, která je v rozporu se zájmy Německa v oblasti životního prostředí a cestovního ruchu,“ kritizuje Backhaus. Dodává, že už se objevily první náznaky hlukového a vibračního znečištění při průzkumných vrtech. Panují podle něj také obavy z možných dopadů na flóru a faunu v pobřežním moři.
Kontroverzním tématem v regionu je i plánovaný velký kontejnerový terminál ve Svinoústí. Očekává se, že bude hotov na přelomu let 2028 a 2029. Má být schopen odbavovat i velmi velké kontejnerové lodě.
