Evropská komise navrhuje pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024

Nahrávám video

Evropská komise ve snaze přesvědčit státy ke schválení šestého sankčního balíčku vůči Rusku navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024. Pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. Maďarský premiér Viktor Orbán ale předtím prohlásil, že nemůže plánované sankce podpořit, protože by podle něj poškodily maďarskou ekonomiku. V Bruselu o podobě sankcí v pátek jednali diplomaté členských zemí, k dohodě ale dosud nedošlo a jednání bude pokračovat o víkendu. Německo dodá Ukrajině podle ministryně obrany Christine Lambrechtové sedm samohybných houfnic.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Upravený návrh nových sankcí, který obecně počítá s ukončením dovozu ruské ropy na konci letošního roku, v pátek projednávali velvyslanci členských zemí EU. Evropská komise nově navrhla pro Česko výjimku do poloviny roku 2024 a pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce roku 2024. S odkazem na diplomatický zdroj to píše agentura Reuters.

Maďarský předseda vlády Viktor Orbán před úpravou návrhu během rozhlasového rozhovoru zmínil, že současný návrh Evropské komise by se rovnal „atomové bombě“ svržené na maďarskou ekonomiku. Nejprve je podle něj zapotřebí transformovat sektor energetiky, což si vyžádá několik let. Zároveň ale dodal, že Budapešť je připravena o dalších sankcích jednat, pokud uvidí nový návrh, který bude odpovídat maďarským zájmům.

Ve snaze přesvědčit státy váhající podporou balíčku přišla podle zmíněného zdroje unijní exekutiva s několika dalšími ústupky včetně podpory investic do nové ropné infrastruktury. 

Evropská komise navrhovala mimo jiné do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do EU. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit všech sedmadvacet členských zemí. K finální dohodě velvyslanci ani v pátek nedospěli, jednání tak budou pokračovat i o víkendu. 

„Samotné jednání v pátek nedospělo ke svému konci a pravděpodobně nedospěje ani během víkendu. Podle informací, které mám k dispozici, se bude jednat i v sobotu, i v neděli a pravděpodobně i počátkem příštího týdne. Dohoda se také musí posunout do politického jednání,“ upřesňuje zpravodaj České televize v Bruselu Lukáš Dolanský s tím, že kromě embarga na ruskou ropu na balíčku mezi členskými zeměmi panuje shoda. 

Pro nové výjimky týkající se Česka, Slovenska a Maďarska by měla být mezi ostatními zeměmi jednoznačná podpora. Zbývá však dořešit záruky, že po odpojení ruských ropovodů budou mít dostatek ropy a vyhovující infrastrukturu. To se vedle zmíněné trojice týká také Bulharska, které též žádalo výjimku, podle Komise však neuvedlo dostatečný důvod. 

Podle zdrojů agentury Reuters Komise v návrhu vyšla vstříc i námitkám několika jihoevropských zemí v čele s Řeckem, které nesouhlasily s podmínkami plánovaného zákazu přepravy ruské ropy tankery ze zemí EU. Místo původně navrhovaného měsíčního přechodného období nyní počítá s tříměsíční lhůtou.

Nahrávám video

Dostatečné dodávky zvládneme do konce roku 2024, míní Síkela

Návrh původně počítal s roční výjimkou pro Maďarsko a Slovensko, které jsou na klíčové energetické surovině z Ruska nejvíce závislé. Budapešť i Bratislava však návrh odmítly podpořit s požadavkem výrazně delšího přechodného období. Čas na zajištění dostatečných zásob proudících Transalpinským ropovodem TAL z jihu Evropy si vyžádala i česká vláda.

Český premiér Petr Fiala (ODS) považuje návrh výjimky pro Českou republiku za dobrý směr jednání. Odmítl ale komentovat a „předjímat konečnou podobu“, protože vyjednávání stále probíhá. „Jsem přesvědčena, že tenhle balík zavedeme. Pokud to potrvá o den déle, potrvá to o den déle, ale posunuli jsme se správným směrem,“ prohlásila v pátek předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) by Česko mohlo mít zajištěné dostatečné dodávky ropy z jiných než ruských zdrojů do konce roku 2024. Řeší především navýšení kapacity v Transalpinském ropovodu TAL. „My jsme v prvním kroku vyjádřili přesvědčení, že by se to dalo stihnout do konce roku 2024 a samozřejmě otázkou je, jak k tomu přistoupíme,“ uvedl.

Cílem nově navrhovaných sankcí je stejně jako v případě předchozích postihů omezit možnosti režimu Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině. Právě z exportu ropy má Moskva značné příjmy, surovina v minulých letech tvořila čtvrtinu veškerého ropného importu do unijních zemí.

Německo Ukrajině dodá sedm houfnic

Německo dodá Ukrajině sedm samohybných houfnic PzH 2000. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová to oznámila po jednání v Sliači na Slovensku. Během setkání se slovenským ministrem obrany Jaroslavem Naďem řekla, že houfnice posílí dodávku pěti těchto zbraní, které Ukrajině slíbilo Nizozemsko.

Německý tisk už na konci dubna informoval, že vláda kancléře Olafa Scholze o poskytnutí několika houfnic PzH 2000 Ukrajině uvažuje. Berlín dlouho dodávky těžkých zbraní Kyjevu odmítal, svůj postoj ale na konci dubna změnil po sílící kritice.

Samohybné houfnice PzH 2000, které jsou schopné zasáhnout cíle až ve vzdálenosti čtyřiceti kilometrů, patří mezi nejsilnější dělostřelecké zbraně německé armády. Jsou určeny k palebné podpoře pozemních vojsk, k boji s dělostřelectvem protivníka i k ničení obranných pozic protivníka.

„Budeme dále podporovat Ukrajinu tím, že dodáme samohybné houfnice,“ řekla Lambrechtová na společné tiskové konferenci se svými kolegy z Nizozemska a Slovenska. Německo a Nizozemsko v rámci zmíněného bojového uskupení umístily na Slovensku systémy protivzdušné obrany Patriot. Bratislava v návaznosti darovala Ukrajině systém S-300. Podle Nadě by Slovensko mohlo darovat Kyjevu i jinou techniku, i za tu by ale chtělo náhradu.

Podle slovenského listu Denník N má Bratislava zájem o získání použitých německých tanků výměnou za to, že Slovensko svých třicet tanků T-72 ze sovětské éry dá Ukrajině. Tanky T-72 poslalo na Ukrajinu Polsko, podle dostupných informací také Česko a podobný krok chystá Slovinsko.

RB OSN přijala první prohlášení k Ukrajině od začátku ruské invaze

Rada bezpečnosti OSN jednomyslně přijala své první prohlášení od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Vyjádřila v něm silnou podporu snahám generálního tajemníka Antónia Guterrese najít mírové řešení. Text, který podpořilo i Rusko, nepoužívá slova válka, konflikt ani invaze. Prohlášení RB OSN se přijímají na základě konsensu. Stručný text, který byl přijat v pátek, vypracovaly Norsko a Mexiko.

„Rada bezpečnosti vyjadřuje hluboké znepokojení s ohledem na zachování míru a bezpečnosti na Ukrajině,“ uvádí se v něm. „Rada bezpečnosti připomíná, že všechny členské státy se podle Charty OSN zavázaly řešit své mezinárodní spory mírovými prostředky,“ pokračuje text. Rada bezpečnosti generálního tajemníka zároveň vyzývá, aby ji o vývoji informoval.

Rusko, které svůj útok na Ukrajinu označuje za speciální vojenskou operaci, 25. února vetovalo návrh rezoluce RB OSN, jež by ruskou invazi odsoudila. Čína, Spojené arabské emiráty a Indie se hlasování zdržely. K tomu, aby byla rezoluce přijata, je zapotřebí devět hlasů a žádné veto stálých členů, tedy USA, Ruska, Číny, Francie a Velké Británie.

Valné shromáždění OSN, které má 193 členů a kde žádná země nemá právo veta, mezitím drtivou většinou přijalo dvě rezoluce, což dokládá, že se Moskva ocitá v diplomatické izolaci. Tyto rezoluce jsou sice nezávazné, ale mají politickou váhu.

Valné shromáždění v rezolucích odsoudilo ruskou agresi proti Ukrajině, vyzvalo ruské jednotky, aby se stáhly, a požadovalo zajištění ochrany civilistů. Rezoluce zároveň viní Rusko z humanitární krize na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...