Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.

Evropští poslanci dali zelenou posílené spolupráci mezi 24 členskými státy a Ukrajinou. Návrh podpořilo 499 europoslanců, proti bylo 135 a 24 se zdrželo. Pro hlasovali především europoslanci z frakcí Evropské lidové strany, Socialistů a Demokratů, Zelených, Obnovy Evropy či Evropských konzervativců a reformistů. Proti byli ve velké míře Patrioti pro Evropu. Odlišně hlasovali ale čeští europoslanci z této frakce, kteří dohodu rovněž podpořili. Z českých europoslanců byli proti jen Ivan David (SPD) z frakce Evropy suverénních národů a nezařazení europoslanci Ondřej Dostál (nestraník) a Kateřina Konečná (KSČM).

K posílené spolupráci bylo nutné přistoupit kvůli výjimce, kterou si na summitu vyjednaly tři středoevropské státy. Česko, Slovensko a Maďarsko se nemusí podílet na garancích nad rámec svých současných finančních závazků. Dalšími dvěma návrhy nutnými k aktivaci financování se budou europoslanci zabývat pravděpodobně v únoru.

Ukrajině by bez půjčky došly peníze

Aby začaly platit, musí se na všech třech návrzích shodnout EP a členské státy EU. Na plénu půjčku znovu podpořili předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, podle které financování představuje „neutuchající závazek a solidaritu“ s Ukrajinou.

Prezidenti a premiéři členských států odsouhlasili poskytnutí půjčky na roky 2026 a 2027 poté, co se nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie. Ze zhruba 210 miliard eur (cca 5,1 bilionu korun) zmrazených ruských aktiv v EU se 180 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu korun) nachází právě v Belgii.

EU si půjčí na půjčku na finančních trzích a bude ji garantovat vlastními prostředky. Podle materiálů EK by zhruba šedesát miliard eur (cca 1,5 bilionu korun) mělo jít na pokrytí obranných a vojenských výdajů a třicet miliard eur (cca 730 miliard korun) civilních. Podle materiálů EP by bez schválení půjčky hrozilo, že by Ukrajina čelila nedostatku financí v prvních měsících letošního roku.

Dohodu s Mercosurem přezkoumá soud

EP ve středu také schválil návrh, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropský parlament tak nemůže přistoupit k ratifikaci do doby, než se soud vyjádří k dohodě. Pokud by soud uznal, že dohoda není v souladu s unijním právem, bylo by nutné ji pozměnit.

Hlasování bylo na poměry Evropského parlamentu těsné. Pro přezkum se vyjádřilo 334 europoslanců, proti bylo 324 a zdrželo se jedenáct europoslanců. Do vyjádření soudu nesmí europoslanci o dohodě na plénu hlasovat. Zdržení by mohlo být v rámci měsíců, klub Levice tvrdí, že Soudní dvůr EU má až dva roky na přezkum.

Z tuzemských europoslanců zablokování projednávání dohody podpořili David, Konečná a Dostál, přidala se k nim také Nikola Bartůšek (Přísaha) z frakce Patrioti pro Evropu. Proti blokaci se naopak postavili všichni europoslanci z frakce Evropské lidové strany (EPP): Jan Farský a Danuše Nerudová (oba STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (oba TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a rovněž tři europoslanci z frakce evropských konzervativců (ECR), tedy Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek, všichni z ODS.

Sedm českých europoslanců se hlasování zdrželo – všichni patří k frakci Patrioti pro Evropu. Konkrétně šlo o Jaroslava Bžocha, Ondřeje Knotka, Jaroslava Knota, Tomáše Kubína, Janu Nagyovou, Jaroslavu Pokornou Jermanovou (všichni ANO) a Antonína Staňka (Přísaha).

EK ve svém prohlášení poznamenala, že rozhodnutí europoslanců hluboce lituje. Podle ní k němu „dochází v době, kdy výrobci a vývozci z EU naléhavě potřebují přístup na nové trhy a kdy EU musí plnit svůj program diverzifikace a prokázat, že zůstává spolehlivým a předvídatelným obchodním partnerem“. Právní pochybnosti obsažené v návrhu jsou podle Komise neopodstatněné. „Komise se těmito otázkami spolu s Evropským parlamentem podrobně zabývala a poznamenala, že nejsou nové a byly řešeny v předchozích dohodách,“ dodala unijní exekutiva.

Europoslanci kritizují například rozdělení dohody se skupinou Mercosur na dvě různé smlouvy – prozatímní obchodní smlouvu a dohodu o partnerství. V rámci ratifikace se k prozatímní obchodní smlouvě nevyjadřují národní parlamenty a má platit do doby, než začne platit širší dohoda o partnerství. K té se vyjadřují i parlamenty členských zemí EU. S oběma musí souhlasit EP.

Komise vždy argumentovala tím, že dohody byly vyjednány v souladu se smlouvami EU. Stejnou právní architekturu následoval EP například při ratifikaci modernizované rámcové dohody a prozatímní obchodní dohody s Chile, která je v platnosti od loňského 1. února.

Zástupci EU a Mercosuru podepsali obě dohody v sobotu v Paraguayi. Podle EK se jedná o historický krok, který povede k vytvoření největší obchodní zóny na světě, a bude pro unijní hospodářství prospěšná. Dohoda vzbuzuje obavy evropských zemědělců, kteří se obávají levných dovozů z Latinské Ameriky. Proti dohodě protestovali před EP v úterý i ve středu.

Podle zastánců dohody jsou nastavena ochranná opatření, která by měla nadměrnému zvýšení dovozů zabránit. Costa na zasedání EP zmínil očekávané výhody pro evropský automobilový či chemický průmysl.

Merz chce zatímní platnost dohody

Německý kancléř Friedrich Merz lituje rozhodnutí EP poslat obchodní dohodu k Soudnímu dvoru EU. Na síti X vyzval k tomu, aby se nyní uplatňovala prozatímně.

„Jsme přesvědčeni o legalitě dohody,“ napsal Merz. Krok poslanců označil nejen za politováníhodný, ale také za podcenění geopolitické situace. „Už žádné další odklady. Dohoda musí být nyní uplatňována prozatímně,“ dodal.

EP pozastavuje projednávání dohody s USA

Europoslanci pozastavili ve středu projednávání návrhů, které se týkají červencové dohody se Spojenými státy. Oznámil to v prohlášení předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod Bernd Lange. Potvrdil tak domluvu největších frakcí v EP, o které v úterý informovali šéfové skupin. Důvodem jsou pohrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa adresované Dánsku a Grónsku.

„Nemáme jinou možnost než pozastavit práci na (legislativních) návrzích,“ podotkl Lange. Dodal, že EP přerušuje projednávání „do doby, než se USA vrátí na cestu spolupráce“ místo stávající konfrontace. Celními výhrůžkami na adresu členských států dle Langeho americká administrativa podkopává „stabilitu a předvídatelnost obchodních vztahů mezi USA a EU“. Lange doplnil, že by EU mohla v obchodních vztazích zavést další opatření proti Spojeným státům.

Krok je reakcí na víkendové Trumpovo oznámení, že chce zavést nová cla na osm evropských zemí, z toho šest členů EU, kvůli jejich odmítavému postoji vůči tomu, aby USA získaly Grónsko. O tom Trump opakovaně mluví.

Obchodní dohodu v červenci oznámili Trump a von der Leyenová. Smlouva měla odvrátit dříve ohlášené americké clo ve výši patnáct procent na zboží z EU. Evropský parlament se zabývá dvěma legislativními návrhy, které implementují části této dohody. Lange poukázal na to, že červencová dohoda počítá s pozastavením cel na americké průmyslové zboží a také nižším celním omezením pro zemědělské zboží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...