Erdoganova éra končí, hlásá opozice. Utrpěl největší debakl za dvě dekády

Nahrávám video

Kandidáti vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana utrpěli výraznou porážku v místních volbách. Nepodařilo se jim získat radnice v Istanbulu a Ankaře, kde budou dál vládnout zástupci opoziční Republikánské lidové strany (CHP). Prezident k tomu uvedl, že jeho strana nenaplnila očekávání. Podle Reuters jde o největší Erdoganovu prohru za 22 let. Podle expertů Turci ztratili s AKP trpělivost kvůli zdražování, jelikož zemi sužuje sedmdesátiprocentní inflace. Voliče prý unavuje i Erdoganův styl vládnutí, který národ rozděluje.

Největší opoziční strana CHP zakladatele moderního tureckého státu Kemala Atatürka dokázala překreslit politickou mapu, které dlouho dominovala AKP. Na celostátní úrovni obdržela CHP 38 procent hlasů, o dva procentní body více než AKP. Opoziční noviny Cumhuriyet to nazvaly „historickým vítězstvím“.

„AKP zaznamenala svůj vůbec nejhorší výsledek od přelomu tisíciletí na poli komunálních voleb, naopak opoziční republikáni poprvé od konce sedmdesátých let minulého století získali v komunálních volbách vůbec nejvíc hlasů, a to i v tom absolutním počtu,“ komentuje výsledky hlasování zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu z CHP získal jedenapadesátiprocentní podporu a porazil tak svého rivala z AKP o jedenáct procentních bodů. Erdoganův přední politický rival dokázal zvítězit navzdory rozpadu opoziční aliance po loňských prohraných prezidentských a parlamentních volbách, a to i díky oslovení Kurdů, píše agentura Reuters.

Dvě třetiny země v režii opozice

Kandidáti opozice uspěli i v dalších velkých tureckých městech, jako je Izmir, Bursa nebo Adana, zejména na západě a jihu země. Opozice ovládla obce, kde žijí dohromady dvě třetiny obyvatel Turecka, poznamenal Černohorský.

Vládní strana si udržela střed Turecka, který má více venkovský ráz. Na jihovýchodě slaví úspěch strana kurdské menšiny DEM.

Nahrávám video

Kritika do vlastních řad

Prezident už uznal porážku. „Není to pro nás konec, ale bod obratu. Budeme výsledky voleb z 31. března otevřeně analyzovat v rámci strany a odvážně se k sobě kriticky vyjadřovat. Ukazují nám, že zažíváme ztrátu pozice v místních samosprávách po celé zemi. Samozřejmě budeme diskutovat o důvodech tohoto poklesu, které vidíme na místní bázi,“ prohlásil prezident.

Erdogan v kampani propagoval kandidáty vládní AKP hlavně v Istanbulu a Ankaře. Sám totiž z Istanbulu pochází a býval jeho starostou. Navíc jde o šestnáctimilionové město s ohromným ekonomickým vlivem.

Nakonec ale posty obou největších měst obhájila opozice. Podle ní jde navíc o jasný vzkaz, že Erdoganova éra končí. „Sám národ dává příkazy a pokyny, ne jen jeden člověk. Úředníci dostávají pokyny od národa, doba vlády jednoho muže dneškem skončila. Hotovo. Republika a demokracie jde od této chvíle naplno vpřed,“ je přesvědčen Imamoglu.

Ten je po nedělních volbách mnoha analytiky vnímán jako možný budoucí turecký prezident. „(Istanbul) je velmi důležitá platforma, která se dá využít k celostátní politice, a to je velmi důležitý moment, protože pokud vše půjde podle plánu, tak v roce 2028 se v Turecku konají všeobecné volby, parlamentní a prezidentské, a opozice tohoto úspěchu určitě bude chtít využít jako odrazového můstku k vedení kampaně směrem k tomu, kdo stane v čele země,“ podotkl Černohorský.

Starosta Ankary Mansur Yavas se snažil ve svém vítězném projevu národ hlavně spojit. „Nevnímáme tyto výsledky voleb jako nějaké vítězství. Nestojí proti nám žádný nepřítel, ale každý z nás patří k této zemi a k tomuto národu,“ zdůraznil.

Výsledek komunálních voleb zmařil Erdoganovy naděje na přijetí nové ústavy, která by mohla potenciálně prodloužit jeho vládu po roce 2028, kdy skončí jeho současné funkční období, upozorňují analytici. Přestože AKP a její spojenci mají v parlamentu většinu, Erdogan by pro novou ústavu potřeboval širší podporu nebo úspěšné referendum.

V reakci na výsledky místních voleb vzrostla hodnota tureckých akcií a také turecké liry, která za posledních pět let přišla o více než osmdesát procent své hodnoty, připomíná Reuters.

Trest za špatnou hospodářskou politiku

Podle expertů voliči vytrestali Erdogana a jeho AKP za ekonomické postupy, které vedly ke zvyšování životních nákladů. Erdogan učinil po svém loňském triumfu v národních volbách náhlý obrat v hospodářské politice, což vedlo k agresivnímu zvýšení úrokových sazeb. Tento krok pak vystřelil vzhůru ceny.

Erdogan žádal obyvatele o trpělivost s pomalejším ekonomickým růstem, přičemž ministr financí Mehmet Simsek v pondělí uvedl, že utahování opasků bude pokračovat.

„Myslím, že jde hlavně o ekonomiku a zejména o inflační...příběh. Myslím, že se voliči rozhodli Erdogana potrestat z těchto důvodů,“ řekl Reuters spolupředseda poradenské společnosti Teneo Wolfango Piccoli zabývající se riziky v politice.

Vládní strana podle něj „utrpěla i kvůli přílišné sebedůvěře“. Piccoli v tomto ohledu poukázal na úspěch nové islamistické Strany dobra, která překvapivě v komunálních volbách skončila třetí se ziskem 6,2 procenta hlasů.

Podle odborníků těžila Strana dobra hlavně z toho, že zaujala vůči Izraeli ještě tvrdší postoj než samotný Erdogan v souvislosti s vojenskou ofenzivou židovského státu v Pásmu Gazy. Přebrala tak zbožné voliče od islamisticky zakořeněné AKP.

Neférový politický zápas

Podle pozorovatelů se turecké volby konaly bez přímých podvodů, ale v nespravedlivých podmínkách. „Můžeme použít příměr k fotbalovému zápasu, kdy jedna strana hraje od začátku s větším počtem hráčů, kdy hraje z kopce, kdy nominuje rozhodčího, během zápasu mění pravidla, a to jsou zhruba podmínky, v jakých se tu odehrává politická soutěž,“ popisuje situaci v Turecku Černohorský.

Vládní kandidáti mají podle něj obrovský prostor v médiích, která jsou z většiny ovládána státem nebo lidmi napojenými na AKP. Příspěvky jsou zároveň nekritické k vládním kandidátům. Ti jsou navíc financováni ze státních peněz, upozornil zpravodaj. Zmínil také soudní procesy s celou řadou opozičních politiků v čele s těmi prokurdskými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...