EK zahájila řízení s Bratislavou kvůli zrušení úřadu pro ochranu whistleblowerů

Evropská komise v pátek oznámila, že zahájila řízení pro porušení povinnosti proti Slovensku. Důvodem je nedávné přijetí zákona, který ruší stávající Úřad na ochranu oznamovatelů (ÚOO) protispolečenské činnosti a nahrazuje ho novou institucí. Tento krok je podle Komise v rozporu se směrnicí o oznamovatelích a Listinou základních práv EU. Výhrady vůči zákonu měl již dříve kromě EK i slovenský generální prokurátor a slovenský prezident Peter Pellegrini.

Slovenský parlament loni v prosinci ve zrychleném řízení schválil novelu zákona, která ruší dosavadní ÚOO a má ho nahradit novým úřadem. Ústavní soud nicméně poté pozastavil účinnost zákona do té doby, než rozhodne, zda je v souladu s ústavou. Úřad měl ve své původní podobně zaniknout 1. ledna 2026, po tomto zásahu soudu však zatím pokračuje ve fungování beze změn.

„Směrnice o oznamovatelích vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby oznamovatelé měli účinné a nezávislé kanály pro důvěrné hlášení porušení pravidel EU, aby tato hlášení byla účinně vyšetřována a aby se na jejich základě jednalo a aby byli oznamovatelé chráněni před odvetnými opatřeními,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy. „Vyžaduje, aby členské státy zřídily příslušné orgány, které jsou autonomní a nezávislé,“ dodala.

„Komise své obavy slovenským orgánům podrobně a opakovaně vyjádřila,“ připomíná EK s tím, že parlament v Bratislavě se rozhodl změny přijmout přes obavy unijní exekutivy. Komise se domnívá, že zákon porušuje pravidla EU, proto zaslala Slovensku první formální výzvu. Nyní má země měsíc na to, aby odpověděla a vyřešila nedostatky.

Jde o běžný postup, tvrdí slovenské ministerstvo

„Zahájení řízení nevnímáme jako něco nestandardního nebo neobvyklého. Jde o běžný postup v případě, že Komise má nějaké pochybnosti vůči transpozici práva Evropské unie v některém z členských států,“ uvedlo v reakci slovenské ministerstvo vnitra. K výhradám EK chce zaujmout postoj poté, co příslušné oznámení obdrží a obeznámí se s ním.

Podle slovenské opozice je krok EK potvrzením, že vládní koalice ignorovala nejen ji ale i odbornou veřejnost. „Od začátku jsme vládní koalici upozorňovali, že zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů je v přímém rozporu s evropskou směrnicí. Dnes máme černé na bílém potvrzeno, že Evropská komise to vidí stejně a jasně deklarovala rozpor s právem Evropské unie,“ uvedl v prohlášení poslanec opozičního hnutí Slovensko a exministr vnitra Roman Mikulec.

Komise má možnost zahájit s členskou zemí řízení pro porušení unijních právních předpisů, které může skončit až u unijního soudu, jenž může státu vyměřit pokutu. Řízení má několik fází. Evropská komise nejprve členskému státu zašle upozornění na porušení práva a posléze ještě své odůvodněné stanovisko. Teprve pokud členská země ani pak nedostatky odpovídajícím způsobem nenapraví, může se Komise rozhodnout, že se kvůli záležitosti obrátí na unijní soud.

Rozhodnutí EK uvítal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP). „Evropská komise tímto krokem jasně říká, že ochrana oznamovatelů korupce není žádný luxus, ale základní povinnost členského státu. Pokud Slovensko oslabuje nezávislou ochranu lidí, kteří mají odvahu upozornit na zneužívání moci, je to nebezpečný signál, nejen pro Slovensko, ale pro celou Evropskou unii,“ poznamenal Zdechovský, který loni vedl misi europoslanců na Slovensko. Kdo umlčuje oznamovatele, vytváří podle něj prostor pro korupci a beztrestnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...