Do Pásma Gazy podle Izraele přijelo za den přes tři sta kamionů s pomocí

Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí, uvedl v pátek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Ve čtvrtek podle úřadu zároveň OSN a jiné mezinárodní organizace na hraničním přechodu v Pásmu Gazy vyzvedly humanitární pomoc ze 390 kamionů, aby ji mohly distribuovat. Úřad OSN v pátek sdělil, že při snaze dostat se k pomoci zahynulo v Pásmu Gazy od konce května nejméně 1760 Palestinců.

Podle izraelské armády bylo ve čtvrtek do Pásma Gazy letecky shozeno 119 palet s humanitární pomocí od Jordánska, Spojených arabských emirátů, Belgie, Itálie, Německa a Francie. OSN ovšem uvedla, že v oblasti, které má přibližně dva miliony obyvatel, je třeba distribuovat ekvivalent šesti set kamionů humanitární pomoci denně.

„Potřeby v Gaze jsou nesmírně velké,“ sdělil vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža, podle nějž před válkou denně do oblasti běžně přijíždělo minimálně pět set kamionů. „Musíme se na to dívat i prizmatem toho, že ta situace trvá mnoho měsíců a obyvatelstvo je odříznuto nejen od potravin, ale i od možnosti jít k doktorovi nebo mít léky,“ dodal s tím, že všechno nelze měřit jen počtem kamionů a že humanitární pomoc chybí v obrovském množství.

Pomoci zlepšit situaci v Pásmu Gazy se snaží i Česko, které od začátku letošního roku poskytlo do Pásma Gazy humanitární pomoc v hodnotě 26 milionů korun. Dalších patnáct milionů je vyčleněno na projekty, které fungují na Západním břehu Jordánu, uvedlo na webu ministerstvo zahraničí.

Nahrávám video
Studio ČT24: Vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža k humanitární situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Na začátku března Izrael uvalil na Pásmo Gazy totální blokádu přísunu jakýchkoliv dodávek včetně humanitární pomoci. Tu částečně uvolnil na konci května po kritice a nátlaku mezinárodního společenství. Značná část obyvatelstva oblasti však nadále čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladu.

Na konci května zahájila v Pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), jež má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci zajišťovaný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. Z blízkosti center GHF jsou však pravidelně hlášeny případy střelby či palba z granátometů ze strany izraelských jednotek.

Agentura AFP v pátek informovala, že podle kanceláře pro palestinská území Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zahynulo v Pásmu Gazy při snaze dostat se k humanitární pomoci od konce května nejméně 1760 Palestinců. Většina mrtvých připadá na incidenty, které se staly u středisek GHF, další lidé umírali podél tras humanitárních konvojů.

Mluvčí teroristického hnutí Hamás Ismáíl Thavábta ve středu prohlásil, že armáda židovského státu provádí pozemní operace ve městě Gaza, které doprovází bombardování či demolice domů. Podle serveru Ynet dostala armáda pokyn zahájit rozsáhlé přípravy na novou ofenzivu právě v tomto městě. Podle serveru se nicméně neočekává, že operace začne dříve než v září. Obsazení Gazy schválil minulý týden izraelský bezpečnostní kabinet, což vyvolalo kritiku ze zahraničí i protesty části Izraelců.

Česko krok Izraele považuje za „riskantní“

Tuzemské ministerstvo zahraničí v pátek zopakovalo nedávné vyjádření, že považuje za riskantní rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelské vlády město Gaza obsadit.

„Současně nicméně nemůžeme přehlížet skutečnost, že pokračování konfliktu je primárně způsobeno tím, že části Pásma Gazy, včetně oblasti hustě osídleného Gaza City, nadále ovládají teroristé z Hamásu, kteří v nelidských podmínkách drží izraelská rukojmí,“ napsal resort.

Česká diplomacie věří, že Jeruzalém při plánování a provádění vojenských operací podnikne nezbytné kroky k ochraně civilistů a bude postupovat v souladu s mezinárodním právem. Tuzemsko podle resortu plně podporuje dohodu o zlepšení humanitární situace v Gaze mezi Evropskou unií a Jeruzalémem, kterou v červenci oznámila vysoká představitelka EU Kaja Kallasová.

„Dohoda zahrnuje zvýšení počtu kamionů s humanitární pomocí, otevření dalších hraničních přechodů a znovuotevření tras pro distribuci pomoci, včetně ochrany humanitárních pracovníků i civilních příjemců pomoci. Představuje klíčový krok ke zmírnění kritické situace a Izrael ji již začal implementovat,“ poznamenalo ministerstvo.

Humanitární pomoc nesmí podle resortu zneužívat Hamás

Česko podle úřadu také prosazuje otevření dalších humanitárních koridorů, aby se pomoc dostala přímo k civilistům. „Zároveň však důrazně trváme na tom, že humanitární pomoc nesmí být zneužita teroristickým hnutím Hamás, které by mohlo ohrozit její distribuci a využít ji k posílení svých pozic,“ podotkl resort.

Ministerstvo také vyzvalo ke spolupráci všech aktérů na místě k zajištění rychlé a bezpečné podpory obyvatelům Gazy. „Přítomnost nezávislých médií by přispěla k objektivnímu vyhodnocení skutečné situace na místě,“ míní úřad. V pátek se zhruba devadesát tuzemských novinářů a novinářek obrátilo dopisem na vládu a prezidenta, aby pomohli novinářům v Gaze, které podle nich židovský stát trýzní hladem a záměrně zabíjí.

Česko také podle ministerstva podporuje úsilí o dohodu, která by vedla k propuštění rukojmí držených Hamásem. „Zdůrazňujeme, že tímto krokem může Hamás ukončit krizi okamžitě,“ poznamenal resort. Za jedinou cestu k dlouhodobému mírovému soužití Izraelců a Palestinců považuje dvoustátní řešení konfliktu. „Toho ale může být dosaženo pouze na základě přímého jednání obou stran, které nebude možné do té doby, dokud budou Pásmo Gazy ovládat teroristé z Hamásu,“ dodal úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánoPrávě teď

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 38 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...