Do Jižní Koreje zamíří americké jaderné ponorky. Soul se nukleárního arzenálu vzdá

Nahrávám video

Spojené státy a Jižní Korea uzavřely přelomovou dohodu proti jaderné hrozbě Pchjongjangu. Washington bude na jihu Korejského poloostrova pravidelně rozmisťovat americké ponorky s nukleárními zbraněmi. Zároveň tam vyšle další strategické zbraně včetně bombardérů. Soul na oplátku nebude vyvíjet vlastní jaderné rakety.

Spojené státy pošlou poprvé po čtyřech dekádách ponorku s jadernými zbraněmi do Jižní Koreje. „Naše země se dohodly na okamžitých prezidentských konzultacích v případě severokorejského jaderného útoku. Budeme reagovat rychle a rozhodně s využitím veškeré síly včetně amerických jaderných zbraní,“ konstatoval jihokorejský prezident Jun Sok-jol.

Pro Soul znamená dohoda velký úspěch. Jihokorejští politici se delší dobu snažili přimět administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, aby je víc zapojila do plánovaní, kdy a za jakých okolností použít proti Severní Koreji jaderné zbraně, což se nyní podařilo.

Americká jaderná ponorka USS Pennsylvania
Zdroj: ISIFA

Víc vojenských cvičení

Součástí „Washingtonské deklarace“ je vytvoření nové bilaterální pracovní skupiny, která by posílila roli Jižní Koreje při tvorbě amerických krizových plánů. Dále je v plánu vystupňování společných vojenských cvičení a zapojení dalších částí amerického jaderného arzenálu do krátkodobých misí v Jižní Koreji.

Soul na oplátku nebude vyvíjet vlastní jaderné zbraně. V Jižní Koreji sílí pochybnosti o jaderném partnerství s USA a hlasy volající po vývoji vlastního jaderného arzenálu. Podle průzkumu zveřejněného na začátku měsíce takový postup podporuje 64 procent Jihokorejců, píše agentura Reuters.

Přestože Spojené státy mají z minulosti smluvní závazek Jižní Koreu bránit, na poloostrově sílí pochybnosti, zda by Biden jaderné tlačítko opravdu stiskl. „Naše smlouva o vzájemné obraně je pevná. Zahrnuje i závazek k rozšířenému odstrašení včetně jaderné hrozby a jaderných odstrašovacích prostředků,“ zdůrazňuje šéf Bílého domu.

Biden a jeho jihokorejský protějšek Jun na summitu ve Washingtonu varovali, že „jaderný útok Severní Koreje na Spojené státy nebo jejich spojence či partnery… by znamenal konec režimu, pokud by se k takové akci rozhodl“.

Čínská kritika

Posílení spolupráce následně odsoudila Čína, která je klíčovým spojencem Pchjongjangu. Obě země varovala, aby „neprovokovaly konfrontaci“ se Severní Koreou, uvedla agentura AFP. „Všechny strany by se měly postavit k jádru problému (Korejského) poloostrova a hrát konstruktivní roli při podpoře mírového řešení této otázky,“ uvedla mluvčí čínské diplomacie Mao Ning.

„To, co USA dělají… provokuje konfrontaci mezi stranami, podkopává režim nešíření jaderných zbraní a strategické zájmy ostatních zemí,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Dodala, že Spojené státy „zhoršují napětí na poloostrově, podkopávají regionální mír a stabilitu“ a jejich prohlášení „jsou v rozporu s cílem denuklearizace poloostrova“.

USA měly v minulosti na jihokorejském území stovky jaderných hlavic, v roce 1991 tyto zbraně definitivně stáhly, načež se Pchjongjang a Soul ve společné deklaraci zavázaly nevyvíjet takové zbraně. KLDR však slib opakovaně porušuje a minulý měsíc například oznámila test rakety vybavené maketou jaderné hlavice.

Letos už podle agentury AP odpálila kolem třiceti raket, loni jich bylo rekordních více než sedmdesát, včetně mezikontinentálních balistických střel schopných dosáhnout americké pevniny. Američtí a jihokorejští představitelé i proto varovali, že se komunistická země může připravovat na první jaderný test od roku 2017. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...