Evropská unie dá dalších 500 milionů eur (v přepočtu téměř dvanáct miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině. O schválení sedmé platby z unijního mírového fondu v pondělí rozhodli v Bruselu ministři zahraničí členských zemí. Dalších 45 milionů eur z obranného fondu by mělo navíc přibýt na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky.
Schválený balík pomoci Ukrajině je sedmý v pořadí, který Unie od začátku ruské invaze schválila. Celkem sedmadvacítka na tyto účely vyhradila zhruba 3,5 miliardy eur. „Celková pomoc Ukrajině, jak vojenská, finanční, ekonomická a humanitární, dosahuje 49 miliard eur,“ dodal šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
„Nejsou to peníze, které by členské státy vzaly a ihned poslaly na Ukrajinu. Funguje to tak, že členské státy například ze svých zásob vyhradí zbraně, munici, palivo nebo zdravotnický materiál, který pošlou na Ukrajinu, a náklady s tím spojené si potom z takzvaného mírového fondu nechají zpětně proplatit,“ vysvětluje zpravodaj České televize v Bruselu Petr Obrovský.
Ministři by podle Borrella měli diskutovat i o samotných zbraních, které chtějí členské státy Kyjevu dodávat. Aktuálně největší debaty vedou o dodávkách tanků, které část zemí v čele s Polskem poskytnout chce, klíčové Německo se však zatím jednoznačně nevyjádřilo.
Diskuze o Leopardech
„Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková bude patrně čelit tlaku ostatních zemí, aby Berlín poslal tanky Leopard na Ukrajinu nebo to umožnil ostatním zemím, které to chtějí, a to v čele s Polskem,“ odhaduje Obrovský.
Zvláště ministři z pobaltských zemí či dalších států východního křídla Unie před jednáním totiž vyzývali Německo, aby umožnilo vyslání svých tanků Leopard 2 z Polska či jiných států, které jimi disponují. K ministrům se i proto během diskuze připojil ukrajinský protějšek Dmytro Kuleba.
„Prezident Volodymyr Zelenskyj tanky chce, různé země na to ale mají různé názory. Budeme o tom diskutovat a uvidíme,“ prohlásil před jednáním Borrell.
Ministři měli v plánu také ve spíše neformální debatě řešit desetibodový mírový plán prezidenta Zelenského pro Ukrajinu. Zahrnuje například zajištění bezpečnosti v okolí Záporožské jaderné elektrárny, navrácení všech vězňů, zajatců nebo dětí unesených do Ruska. Dále zajištění vývozu ukrajinského obilí do celého světa nebo ochranu životního prostředí. V této věci se ale žádné závazné rozhodnutí během jednání nečeká.
Zástupci vlád již v úvodní části schůze schválili rozšíření sankcí za potlačování protestů v Íránu. Rada EU oznámila, že na sankční seznam za porušování lidských práv přibylo 18 lidí a 19 právních subjektů. Jsou mezi nimi i představitelé íránské vlády, parlamentu či bezpečnostních složek. Novou sadu postihů proti blízkovýchodní zemi v pondělí oznámila i Británie. Rozhodnout o navrhovaném zařazení íránských revolučních gard mezi teroristické organizace však podle Borrella nemohou bez předchozího verdiktu soudu.
