Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Nahrávám video

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.

„Evropané znovu navyšují své výdaje na obranu. Vidíme vývoj v Německu,“ řekl během schůzky Rutte, podle kterého všichni pracují na tom, aby bylo NATO pod americkým vedením „znovuobrozené“.

Rutte ale rovněž prohlásil, že členské státy musí vyrábět více zbraní, což je něco, v čem zaostávají za Ruskem i Čínou. Podle generálního tajemníka v produkci zbraní členské země, včetně Spojených států, nedělají dost, i když dochází ke zlepšení. „Potřebujeme v tomto trendu dále pokračovat a zbavit se zbytečné byrokracie,“ dodal.

Rutteho návštěva v hlavním městě Spojených států je podle serveru France 24 prvním setkáním obou mužů od 20. ledna, kdy Trump zahájil své druhé funkční období. Šéf NATO se během své cesty setká také s vysokými představiteli Trumpovy administrativy a členy Kongresu USA.

Nad budoucností Severoatlantické aliance, která v dubnu oslaví 76 let od svého založení, se od Trumpova lednového nástupu do funkce vznáší otazníky. Ke čtvrteční schůzce navíc došlo jen několik dní poté, co se Trumpův blízký poradce Elon Musk na sociální síti X vyjádřil pro vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. 

Stanice NBC News 6. března informovala, že Trump se svými poradci hovoří o možné úpravě amerického zapojení do NATO, které by podle šéfa Bílého domu nahrávalo členským zemím, jež budou na obranu přispívat určité procento svého HDP.

Americký prezident spojencům tehdy vzkázal, že jestli nebudou vyčleňovat dost na svou obranu, nebudou je USA bránit. „Je to zdravý rozum,“ prohlásil. „Pokud nebudou platit, nebudu je bránit. Ne, nebudu je bránit.“

„Zaříkávač Trumpa“

Již dříve Trump vyzval spojence, aby zvýšili roční výdaje na obranu na pět procent HDP ze současného dvouprocentního cíle, jehož splnění loni NATO očekávalo pouze u 23 z 32 členů. Podle zákona z roku 2023 nemůže americký prezident jednostranně vystoupit z Aliance bez dvoutřetinové většiny v Senátu nebo bez zákona schváleného Kongresem.

Rutte, kterému se někdy přezdívá „zaříkávač Trumpa“, s ním v minulosti dokázal najít společnou řeč. „Během posledních let jsme se stali přáteli a vedli jsme spolu mnoho dobrých konverzací,“ prohlásil v roce 2019 americký prezident. V roce 2018 se přitom Rutte ještě jako nizozemský premiér dostal s Trumpem do sporu, když mu během setkání s médii po jednání v Oválné pracovně ostře odporoval.

USA Grónsko nakonec anektují, je přesvědčen Trump

Americký prezident během schůzky s Ruttem hovořil o řadě různých témat. Vyjádřil například přesvědčení, že Spojené státy nakonec anektují Grónsko. Ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda, prohlásil Trump. „Potřebujeme to pro mezinárodní bezpečnost,“ řekl Ruttemu, který prezidentovi odpověděl, že otázku budoucnosti Grónska přenechá jiným a nechce do záležitosti „zatahovat NATO“.

„Myslím, že se to stane,“ řekl americký prezident o připojení Grónska, které Spojené státy podle něj potřebují k zajištění mezinárodní bezpečnosti. V této souvislosti rovněž oznámil, že Spojené státy plánují nakoupit 48 ledoborců. Na Trumpova slova již reagoval grónský premiér Múte Egede, který avizoval, že svolá lídry politických stran, aby společně připravili ostřejší odmítavý postoj.

Republikánský prezident dává hlasitě najevo zájem získat Grónsko od svého lednového návratu do Bílého domu. Ostrov je bohatý na nerostné suroviny a má strategickou polohu na přístupu k Severní Americe ze strany Severního Atlantiku a Arktidy.

Úterní předčasné parlamentní volby v Grónsku, které je autonomní součástí Dánska, vyhrála opoziční středopravá strana Demokraté (Demokraatit) s 29,9 procenta hlasů. Strana upřednostňuje pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Na druhém místě s 24,5 procenta hlasů skončilo další opoziční uskupení Naleraq, které chce naopak nezávislost získat rychleji.

Pravděpodobný grónský premiér Trumpovy snahy odmítá

Předseda Demokratů Jens-Frederik Nielsen, který se pravděpodobně stane novým grónským premiérem, ve středu odmítl snahu amerického prezidenta převzít kontrolu nad ostrovem. Prohlásil, že Gróňané musejí mít možnost sami rozhodnout o své budoucnosti.

Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Trump během jednání také řekl, že má stále dobré vztahy se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, s nímž se několikrát setkal za svého prvního funkčního období, a označil KLDR za jadernou mocnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...