Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Nahrávám video
Donald Trump v Bílém domě přijal šéfa NATO Marka Rutteho
Zdroj: ČT24

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.

„Evropané znovu navyšují své výdaje na obranu. Vidíme vývoj v Německu,“ řekl během schůzky Rutte, podle kterého všichni pracují na tom, aby bylo NATO pod americkým vedením „znovuobrozené“.

Rutte ale rovněž prohlásil, že členské státy musí vyrábět více zbraní, což je něco, v čem zaostávají za Ruskem i Čínou. Podle generálního tajemníka v produkci zbraní členské země, včetně Spojených států, nedělají dost, i když dochází ke zlepšení. „Potřebujeme v tomto trendu dále pokračovat a zbavit se zbytečné byrokracie,“ dodal.

Rutteho návštěva v hlavním městě Spojených států je podle serveru France 24 prvním setkáním obou mužů od 20. ledna, kdy Trump zahájil své druhé funkční období. Šéf NATO se během své cesty setká také s vysokými představiteli Trumpovy administrativy a členy Kongresu USA.

Nad budoucností Severoatlantické aliance, která v dubnu oslaví 76 let od svého založení, se od Trumpova lednového nástupu do funkce vznáší otazníky. Ke čtvrteční schůzce navíc došlo jen několik dní poté, co se Trumpův blízký poradce Elon Musk na sociální síti X vyjádřil pro vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. 

Stanice NBC News 6. března informovala, že Trump se svými poradci hovoří o možné úpravě amerického zapojení do NATO, které by podle šéfa Bílého domu nahrávalo členským zemím, jež budou na obranu přispívat určité procento svého HDP.

Americký prezident spojencům tehdy vzkázal, že jestli nebudou vyčleňovat dost na svou obranu, nebudou je USA bránit. „Je to zdravý rozum,“ prohlásil. „Pokud nebudou platit, nebudu je bránit. Ne, nebudu je bránit.“

„Zaříkávač Trumpa“

Již dříve Trump vyzval spojence, aby zvýšili roční výdaje na obranu na pět procent HDP ze současného dvouprocentního cíle, jehož splnění loni NATO očekávalo pouze u 23 z 32 členů. Podle zákona z roku 2023 nemůže americký prezident jednostranně vystoupit z Aliance bez dvoutřetinové většiny v Senátu nebo bez zákona schváleného Kongresem.

Rutte, kterému se někdy přezdívá „zaříkávač Trumpa“, s ním v minulosti dokázal najít společnou řeč. „Během posledních let jsme se stali přáteli a vedli jsme spolu mnoho dobrých konverzací,“ prohlásil v roce 2019 americký prezident. V roce 2018 se přitom Rutte ještě jako nizozemský premiér dostal s Trumpem do sporu, když mu během setkání s médii po jednání v Oválné pracovně ostře odporoval.

USA Grónsko nakonec anektují, je přesvědčen Trump

Americký prezident během schůzky s Ruttem hovořil o řadě různých témat. Vyjádřil například přesvědčení, že Spojené státy nakonec anektují Grónsko. Ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda, prohlásil Trump. „Potřebujeme to pro mezinárodní bezpečnost,“ řekl Ruttemu, který prezidentovi odpověděl, že otázku budoucnosti Grónska přenechá jiným a nechce do záležitosti „zatahovat NATO“.

„Myslím, že se to stane,“ řekl americký prezident o připojení Grónska, které Spojené státy podle něj potřebují k zajištění mezinárodní bezpečnosti. V této souvislosti rovněž oznámil, že Spojené státy plánují nakoupit 48 ledoborců. Na Trumpova slova již reagoval grónský premiér Múte Egede, který avizoval, že svolá lídry politických stran, aby společně připravili ostřejší odmítavý postoj.

Republikánský prezident dává hlasitě najevo zájem získat Grónsko od svého lednového návratu do Bílého domu. Ostrov je bohatý na nerostné suroviny a má strategickou polohu na přístupu k Severní Americe ze strany Severního Atlantiku a Arktidy.

Úterní předčasné parlamentní volby v Grónsku, které je autonomní součástí Dánska, vyhrála opoziční středopravá strana Demokraté (Demokraatit) s 29,9 procenta hlasů. Strana upřednostňuje pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Na druhém místě s 24,5 procenta hlasů skončilo další opoziční uskupení Naleraq, které chce naopak nezávislost získat rychleji.

Pravděpodobný grónský premiér Trumpovy snahy odmítá

Předseda Demokratů Jens-Frederik Nielsen, který se pravděpodobně stane novým grónským premiérem, ve středu odmítl snahu amerického prezidenta převzít kontrolu nad ostrovem. Prohlásil, že Gróňané musejí mít možnost sami rozhodnout o své budoucnosti.

Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Trump během jednání také řekl, že má stále dobré vztahy se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, s nímž se několikrát setkal za svého prvního funkčního období, a označil KLDR za jadernou mocnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...