Scholz a Merz vyloučili povolební spolupráci

Nahrávám video

Německý sociálně-demokratický kancléř Olaf Scholz a jeho křesťansko-demokratický vyzyvatel Friedrich Merz v debatě televize ARD vyloučili, že by po nedělních parlamentních volbách byli schopni osobně spolupracovat na vládě. Kancléřští kandidáti čtyř nejsilnějších stran odpovídali na dotazy z publika. Kromě Scholze a Merze se debaty účastnili lídři v průzkumech aktuálně druhé AfD a čtvrtých Zelených, Alice Weidelová a Robert Habeck.

Jak Scholz, tak Merz dali jasně najevo, že po volbách nechtějí sedět ve společné vládě. „Oba to považujeme za relativně nepravděpodobné,“ komentoval Merz možnost vzájemné povolební spolupráce. „Já chci zůstat kancléřem, on se jím chce stát,“ souhlasil s ním Scholz.

Merz už v předchozí nedělní debatě na stanici RTL uvedl, že předpokládá povolební vyjednávání o vládě se sociálními demokraty a Zelenými. Kromě toho tehdy vyloučil koalici s AfD.

Právě povolební spolupráce favorizované unie CDU/CSU s SPD či Zelenými je přitom podle propočtů týdeníku Die Zeit nejpravděpodobnější variantou. Šance na společnou vládu všech těchto tří stran označuje za „velmi vysoké“.

Za „vysoké“ má ještě šance na koalici CDU/CSU a SPD, jako „nízkou“ už naopak označuje pravděpodobnost vzniku vlád CDU/CSU a Zelených nebo CDU/CSU, SPD a liberální FDP.

Merz chce omezit podporu nepracujícím

V pondělní debatě stanice ARD Merz mimo jiné řekl, že hodlá prosadit radikální reformu takzvaného občanského příjmu (Bürgergeld), který od předloňského roku nahradil dřívější systém podpory v nezaměstnanosti, a to i když by následovaly žaloby k ústavnímu soudu. Kdo může pracovat a nepracuje, by podle něj neměl dávku dostávat vůbec.

Dále řekl, že chce změnit politiku v oblasti ochrany klimatu. Místo „dalších regulací“ dává přednost otevřenosti novým technologiím a inovacím. Na toto jeho vyjádření reagoval Habeck, který takový postup označil za „chiméru“. Za otevřeností novým technologiím se podle něj skrývá „útok na klimatické cíle“.

Zahraniční politika

Habeck orodoval také za evropskou komunikační platformu a vymezil se vůči USA a Číně. „Nesmíme se stát závislými na čínských algoritmech a radikálně-pravicových fantaziích Elona Muska, zejména v oblasti, která ovlivňuje naši komunikaci, formování našeho mínění, a nakonec i naši demokracii.“

Dotaz na zahraniční politiku dostal i Scholz. Ohledně komplikované spolupráce s americkou vládou Donalda Trumpa by podle něj pomohla „rovná záda“. Znovu také kritizoval amerického viceprezidenta JD Vance, který nepřímo podpořil AfD. „Považujeme krajně pravicové strany za špatné a nechceme s nimi spolupracovat,“ prohlásil Scholz.

Volební lídryně AfD Weidelová v diskuzi řekla, že její strana nevolá po vystoupení z EU, ale požaduje přenést pravomoci z Bruselu zpět na národní parlamenty.

Weidelová vysvětlovala, jak jde její sexuální orientace dohromady s AfD

Kromě toho se vyjadřovala také k migraci, přičemž uvedla, že je třeba rozlišovat mezi „azylem a imigrací“. Tvrdila také, že kvalifikované imigranty podle ní Německo potřebuje, zatímco ti ilegální by měli být deportováni.

Odpovídala rovněž na dotaz, jak může být ona, která žije v partnerství se ženou, členkou AfD, jež zdůrazňuje, že jádrem společnosti je rodina tvořená otcem, matkou a dětmi. Weidelová v reakci uvedla, že každý by měl mít možnost založit rodinu „jak chce“. Registrovaná partnerství homosexuálních párů by podle ní měla být rovnoprávná s manželstvím, aniž by se to ale dotklo instituce klasického manželství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...