Loni na jaře ukrajinské armádě zoufale chyběly pohonné hmoty a munice sovětské ráže, které potřebovala k obraně proti ruským invazním silám. Záchrana tehdy přišla z nečekané strany: z Bulharska. Díky své rozvrácené domácí politice a proruskému smýšlení velké části vedoucích představitelů se Sofie v průběhu invaze snažila zdůrazňovat, že Ukrajinu nevyzbrojuje. To však byla kouřová clona. Uvedly to ve středu server Politico a německý deník Die Welt.
Novináři svá zjištění zakládají na rozhovorech s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, bývalým bulharským premiérem Kirilem Petkovem a jeho ministrem financí Asenem Vasilevem. Vznikl tak obraz toho, jak balkánská země vstoupila do hry a využila prostředníků, aby Kyjevu v kritické fázi loňských bojů poskytla životně důležité dodávky zbraní, munice a nafty.
Prozápadní bulharský premiér Petkov se v době vypuknutí války na Ukrajině potýkal s intenzivním odporem prokremelských politiků, včetně koaličních socialistů. Propustil dokonce svého vlastního ministra obrany za to, že veřejně opakoval ruský pohled na válku.
Až třetinu potřebné munice dodalo Bulharsko Kyjevu v počátku války, tvrdí expremiér
Přinejmenším na veřejnosti odmítal Petkov jakoukoliv možnost, že by Bulharsko – navzdory značným zásobám zbraní ze sovětské éry – pomohlo vyzbrojit Ukrajinu. Kvůli svému oficiálnímu postoji k válce byl proto házen do stejného pytle jako maďarský premiér Viktor Orbán, který vojenskou pomoc Ukrajině rovněž odmítal.
Petkov a Vasilev, kteří jsou nyní v opozici, teď prolomili mlčení a promluvili o skutečném rozsahu bulharské role při pomoci Ukrajině.
„Odhadujeme, že asi třetina munice, kterou ukrajinská armáda potřebovala v počáteční fázi války, pocházela z Bulharska,“ řekl Petkov. Dodávky zbraní se kvůli odporu koaličních socialistů uskutečňovaly nikoliv na základě mezivládní dohody, ale přes prostředníky. Stejné to bylo s naftou, kterou v Bulharsku vyrábí rafinerie patřící ruské ropné společnosti Lukoil. „Bulharsko se stalo jedním z největších vývozců nafty na Ukrajinu a v některých obdobích pokrývalo 40 procent ukrajinské spotřeby,“ řekl bývalý ministr financí Vasilev.
Dodávky byly otázkou života a smrti, řekl Kuleba
Vláda v Kyjevě tuto verzi událostí potvrdila. Kuleba uvedl, že jeho zemi loni v dubnu hrozilo, že jí dojde munice. „Věděli jsme, že bulharské sklady mají velké množství potřebné munice, a tak mě prezident (Volodymyr) Zelenskyj poslal, abych potřebný materiál získal,“ řekl Kuleba. V té době šlo o otázku „života a smrti“, tvrdí šéf ukrajinské diplomacie.
„Kiril Petkov prokázal morální integritu a já mu budu vždy vděčný za to, že využil všech svých politických schopností k nalezení řešení,“ dodal Kuleba s tím, že bulharský premiér se rozhodl být „na správné straně dějin“ a pomoci Ukrajině bránit se proti mnohem silnějšímu nepříteli.
Petkov nyní potvrdil dřívější spekulace, že jeho vláda povolila zprostředkovatelům vyvážet nikoliv přímo na Ukrajinu, ale přes společnosti jinde v zahraničí.
„Náš soukromý vojenský průmysl vyráběl na plné obrátky,“ řekl bulharský expremiér. Nákladní letadla „po okraj naložená“ zbraněmi tehdy nepřetržitě létala mezi Bulharskem a Polskem, odkud zbraně pokračovaly na Ukrajinu. Petkov rovněž zajistil, aby pozemní trasa pro převoz zbraní přes Rumunsko a Maďarsko zůstala otevřená i pro kamiony.
Kuleba tyto dodávky potvrdil. Zdůraznil, že nešlo o to, že by bulharská vláda poskytovala vojenskou pomoc přímo Ukrajině, „ale spíše o to, že ukrajinské společnosti a společnosti ze zemí NATO dostaly možnost koupit od bulharských dodavatelů to, co bylo potřeba“. Podle informací poskytnutých deníku Die Welt za tyto dodávky platily Spojené státy a Velká Británie.
Masivní dodávky zbraní, které bývalý šéf bulharské státní společnosti Kinteks Aleksandar Michajlov vyčíslil na dvě miliardy eur (48 miliard korun), se dlouhé měsíce odehrávaly mimo zraky veřejnosti. Novináři si daleko více všímali západních zbraní směřujících na Ukrajinu, třeba raketometů HIMARS.
Kritické byly i dodávky pohonných hmot
Stejně, možná ještě více, to platilo o dodávkách nafty ukrajinské armádě, která se na jaře začala dostávat na dno vlastních zásob. Ministr financí Vasilev tehdy přiměl vedení rafinerie Lukoilu v Burgasu, aby polovinu nafty přes prostředníky dodalo Ukrajině. „Kamiony a tankery pravidelně jezdily přes Rumunsko na Ukrajinu a v některých případech se palivo nakládalo i do nákladních vlaků,“ dodal Vasilev.
Tajným zásobováním Ukrajiny podstupoval Petkov velké politické riziko. Průzkumy veřejného mínění v Bulharsku ukázaly, že 70 procent občanů se obává zatažení země do války. Prezident Rumen Radev, kterého do funkce navrhli socialisté, tyto nálady podněcoval tvrzením, že Bulharsko by se v případě dodávek zbraní stalo účastníkem bojů.
Rusko zasáhlo Bulharsko kybernetickými útoky
Dodávky bulharských zbraní zároveň neunikly pozornosti Moskvy. Od května podnikala proti Bulharsku kybernetické útoky, které dočasně ochromily distribuci elektřiny, fungování pošty či vyplácení důchodů. Moskva se také pokoušela uplácet poslance a infiltrovat úřady, od března do června proto Bulharsko vyhostilo přibližně 70 zaměstnanců ruského velvyslanectví v Sofii kvůli špionáži.
Moskva také věděla, že Bulharsko bylo před válkou ze zemí EU nejvíce závislé na ruském plynu, a rozhodla se jej exemplárně potrestat. Dne 27. dubna si Gazprom vybral Bulharsko jako první zemi EU, které přerušil dodávky plynu. Sofia ale neustoupila. Petkov během 24 hodin navrhl dočasné řešení, které spočívalo v dodávkách amerického zkapalněného zemního plynu ze dvou tankerů. Navíc za stejnou cenu, jakou si účtoval Gazprom.
Petkov nyní vysvětlil, proč byly Spojené státy ochotny s tím souhlasit. „Při jednáních jsem jasně řekl, že tankery jsou politickým signálem pro celou Evropu, že vždy existují cesty, jak se vymanit ze závislosti na Rusku,“ řekl. Kromě toho Petkov nechal dokončit plynovodní spojení s Řeckem, které rozšiřuje možnosti dovozu neruského plynu do země.
Petkovova vláda byla v létě svržena v parlamentním hlasování o nedůvěře. Svůj podíl na tom měly i proruské síly. Do podzimu setrvávali Petkov a Vasilev na svých postech v demisi. Země nyní čelí novému politickému patu a zřejmě ji čekají další předčasné volby. Oficiální postoj k Ukrajině se ale přece jen mění - v prosinci parlament rozhodl o povolení dodávek zbraní na Ukrajinu.
„Jsme za to Bulharsku hluboce vděčni,“ řekl Kuleba. Poznamenal však, že již zaznamenal pokusy toto rozhodnutí torpédovat.
