Bolivijská vláda viní Moralese z podpory blokád, kvůli kterým docházejí ve městech potraviny

Nahrávám video
Moralesovi příznivci blokují některá města
Zdroj: ČT24

Bolivijská prozatímní vláda obvinila exprezidenta Eva Moralese, že z Mexika vyzývá k blokádám měst. Dokládá to podle ní audionahrávka. Vláda též uvedla, že Moralese zažaluje kvůli zločinům proti lidskosti, protože kvůli blokádám docházejí potraviny v La Pazu i v dalších městech. Morales uvedl, že jen podporuje demonstrace proti puči. Toho se podle něj dopustila opozice a velení armády a policie, když ho 10. listopadu vyzvaly k demisi kvůli říjnovým volbám. Jejich výsledky odmítl i audit Organizace amerických států (OAS).

Morales podle ministra vnitra Artura Murilla v telefonátu s jedním z organizátorů protestů Faustinem Yucrem před několika dny vyzval k „tvrdému boji proti fašistům a rasistům“. Morales byl od roku 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a jeho příznivci jsou zejména domorodí obyvatelé.

V telefonátu podle Murilla vyzval Morales k blokádám, aby se „nedostaly potraviny do měst“. „Tak je porazíme, bratře,“ říká mimo jiné na nahrávce hlas, který Murillo označil za Moralesův.

Morales, který uprchl do Mexika, prohlásil, že není proti uspořádání nových voleb, nesmí je ale vyhlásit nová vláda dekretem, což je podle něj proti ústavě. Zároveň ovšem vyzval k vytvoření mezinárodní komise za účasti „OSN i papeže“, která by prověřila volby z 20. října. V nich podle bolivijského volebního soudu vyhrál už v prvním kole. Opozice i OAS výsledky označily za zmanipulované.

Morales též řekl, že by se rád co nejdříve vrátil do vlasti a pomohl uklidnit nepokoje. Musí mu být ale zajištěna bezpečnost.

Moralesovi příznivci týden blokovali velkou rafinerii

Při nepokojích v Bolívii, které trvají měsíc, zemřely tři desítky lidí a přes 700 dalších utrpělo zranění. Protesty zažehly výsledky voleb a zprvu se při nich střetávali Moralesovi odpůrci a příznivci.

Po prezidentově demisi a útěku do Mexika z minulého týdne protestují jeho příznivci proti prozatímní vládě prezidentky Jeanine Áňezové. Ta se ujala úřadu z pozice druhé místopředsedkyně Senátu, když na své funkce vedle prezidenta rezignovali i viceprezident a šéfové obou komor parlamentu.

Áňezovou v úřadu potvrdil ústavní soud, ale Moralesovi příznivci ji odmítají a označují její nástup do úřadu za převrat. Minulý týden zahájili blokády některých měst i velké rafinerie Senkata ve městě El Alto, jež sousedí s La Pazem. Kvůli tomu začaly docházet v La Pazu pohonné hmoty i potraviny, jež se tam vláda snaží dopravovat letecky.

Při úterních střetech příznivců Moralese s policisty a vojáky, kteří se snaží ukončit blokádu rafinerie, zahynulo osm demonstrantů, uvedl místní deník La Razón. Po tomto zákroku mohly cisterny s palivem poprvé po více než týdnu rafinerii opustit. Bolivijský ombudsman ale obvinil bezpečnostní složky z nepřiměřeného použití síly.

Dva návrhy na vyhlášení voleb

Vláda Áňezové ve středu podala do parlamentu, v němž má ale většinu Moralesova strana Hnutí za socialismus (MAS), návrh zákona o vypsání prezidentských a parlamentních voleb. Áňezová uvedla, že pokud zákon v parlamentu neprojde, vyhlásí volby dekretem. Podle ústavy by je totiž měla prozatímní vláda oznámit do 90 dnů ode dne, kdy se ujala úřadu.

Zákon o volbách podaný do parlamentu vládou ruší výsledky voleb z 20. října, stanoví výměnu členů nejvyššího volebního soudu v 15denní lhůtě a pověřuje tento soud vyhlášením voleb. Datum se v něm neuvádí. Podle deníku El Deber už ve středu dopoledne dostal Senát návrh zákona o volbách předložený senátorem Efraínem Chambim ze strany MAS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 11 hhodinami
Načítání...