Belgický král se při návštěvě Konga omluvil za krutosti. Slíbil také vrácení ukradeného umění

Nahrávám video
Události: Belgický král Philippe na návštěvě Konga
Zdroj: ČT24

Belgie chce do Konga vrátit umělecká díla ukradená v koloniální době za vlády krále Leopolda II., oznámil při své středeční návštěvě v africké zemi stávající belgický král Philippe. Jako první z více než 80 tisíc artefaktů odevzdal tradiční konžskou masku. Král Philippe se během návštěvy v Kongu také omluvil za krutosti, kterých se tam jeho země v minulosti dopouštěla. Jde o vůbec první oficiální vyjádření lítosti z úst belgického panovníka této africké zemi.

Belgický král masku národa Suku nabídl konžskému národnímu muzeu jako zápůjčku na dobu neurčitou. Artefakt byl po desetiletí majetkem belgického Královského muzea pro střední Afriku. „Jsem zde, abych vám vrátil toto výjimečné dílo, aby ho Konžané mohli obdivovat. Je to symbolický začátek posílení kulturní spolupráce mezi Belgií a Kongem,“ poznamenal Philippe v projevu po boku konžského prezidenta Felixe Tshisekediho.

Belgický panovník se také znovu omluvil za krutosti, kterých se jeho země během nadvlády v Kongu dopouštěla na místních obyvatelích. Před dvěma lety, u příležitosti šedesátého výročí nezávislosti Konžské demokratické republiky, Philippe poprvé vyjádřil nejhlubší lítost v dopise konžskému prezidentovi nad tím, jaké utrpení belgická kolonizace přinesla. Mnozí očekávali osobní omluvu, které se nakonec dočkali ve středu. „Rád bych znovu potvrdil svou nejhlubší lítost nad těmito ranami z minulosti,“ uvedl belgický král v projevu.

Návštěva belgického krále, kterou musel panovník dvakrát odložit kvůli covidové pandemii a vypuknutí války na Ukrajině, je prvním návratem královské rodiny do této země od roku 2010, kdy Kongo navštívil jeho otec Albert II. Cesta má tedy velký symbolický význam, podotkla agentura Reuters.

Středeční program v Kinshase je navíc plný připomínek koloniální minulosti a usmíření mezi Belgií a Kongem, uvedla agentura AFP. Král Philippe v doprovodu své manželky, královny Mathilde a členů belgické vlády přiletěl v úterý odpoledne do Kinshasy na pozvání konžského prezidenta na oficiální šestidenní návštěvu.

Osobní majetek Leopolda II.

Příslušník německé sasko-koburské dynastie Leopold II. byl belgickým králem v letech 1865 až 1909 a za jeho vlády zřídili kolonisté v Kongu ve jménu „civilizační mise“ brutální režim stojící na vykořisťování a nucené práci dělníků na kaučukovníkových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů.

Vztahy mezi Bruselem a Kinshasou byly i kvůli tomu do nedávné doby složité. Chladné diplomatické poměry panovaly například na konci prezidentství Josepha Kabily (2001 až 2018), který byl kritizován za to, že zůstal u moci i po svém druhém funkčním období, a zlepšily se až po nástupu Tshisekediho do úřadu. 

V Belgii navíc zintenzivnila veřejná debata o koloniální minulosti v roce 2020 v souvislosti s hnutím Black Lives Matter, které souviselo s vraždou Afroameričana George Floyda v USA. Po rozhořčených demonstracích zřídil parlament zvláštní komisi, která má tuto minulost v zemi objasnit a několik měst odstranilo sochy Leopolda II., mezi nimi třeba Antverpy.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Afrikanista Jakub Zbýtovský o belgické návštěvě Konga
Zdroj: ČT24

Právě Antverpy získaly své jméno podle místní legendy, kdy město terorizoval obr, který sekal lidem ruce a házel je do řeky – z vlámštiny „hand te werpen“, házení rukou. Useknutá ruka má však v nedávné belgické minulosti ještě jeden význam, mnohem temnější. Právě sekání rukou, za neplnění pracovních povinností, bylo jedním z nejkrutějších a nejběžnějších trestů během belgické nadvlády v Kongu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...