Belgický král se při návštěvě Konga omluvil za krutosti. Slíbil také vrácení ukradeného umění

Nahrávám video

Belgie chce do Konga vrátit umělecká díla ukradená v koloniální době za vlády krále Leopolda II., oznámil při své středeční návštěvě v africké zemi stávající belgický král Philippe. Jako první z více než 80 tisíc artefaktů odevzdal tradiční konžskou masku. Král Philippe se během návštěvy v Kongu také omluvil za krutosti, kterých se tam jeho země v minulosti dopouštěla. Jde o vůbec první oficiální vyjádření lítosti z úst belgického panovníka této africké zemi.

Belgický král masku národa Suku nabídl konžskému národnímu muzeu jako zápůjčku na dobu neurčitou. Artefakt byl po desetiletí majetkem belgického Královského muzea pro střední Afriku. „Jsem zde, abych vám vrátil toto výjimečné dílo, aby ho Konžané mohli obdivovat. Je to symbolický začátek posílení kulturní spolupráce mezi Belgií a Kongem,“ poznamenal Philippe v projevu po boku konžského prezidenta Felixe Tshisekediho.

Belgický panovník se také znovu omluvil za krutosti, kterých se jeho země během nadvlády v Kongu dopouštěla na místních obyvatelích. Před dvěma lety, u příležitosti šedesátého výročí nezávislosti Konžské demokratické republiky, Philippe poprvé vyjádřil nejhlubší lítost v dopise konžskému prezidentovi nad tím, jaké utrpení belgická kolonizace přinesla. Mnozí očekávali osobní omluvu, které se nakonec dočkali ve středu. „Rád bych znovu potvrdil svou nejhlubší lítost nad těmito ranami z minulosti,“ uvedl belgický král v projevu.

Návštěva belgického krále, kterou musel panovník dvakrát odložit kvůli covidové pandemii a vypuknutí války na Ukrajině, je prvním návratem královské rodiny do této země od roku 2010, kdy Kongo navštívil jeho otec Albert II. Cesta má tedy velký symbolický význam, podotkla agentura Reuters.

Středeční program v Kinshase je navíc plný připomínek koloniální minulosti a usmíření mezi Belgií a Kongem, uvedla agentura AFP. Král Philippe v doprovodu své manželky, královny Mathilde a členů belgické vlády přiletěl v úterý odpoledne do Kinshasy na pozvání konžského prezidenta na oficiální šestidenní návštěvu.

Osobní majetek Leopolda II.

Příslušník německé sasko-koburské dynastie Leopold II. byl belgickým králem v letech 1865 až 1909 a za jeho vlády zřídili kolonisté v Kongu ve jménu „civilizační mise“ brutální režim stojící na vykořisťování a nucené práci dělníků na kaučukovníkových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů.

Vztahy mezi Bruselem a Kinshasou byly i kvůli tomu do nedávné doby složité. Chladné diplomatické poměry panovaly například na konci prezidentství Josepha Kabily (2001 až 2018), který byl kritizován za to, že zůstal u moci i po svém druhém funkčním období, a zlepšily se až po nástupu Tshisekediho do úřadu. 

V Belgii navíc zintenzivnila veřejná debata o koloniální minulosti v roce 2020 v souvislosti s hnutím Black Lives Matter, které souviselo s vraždou Afroameričana George Floyda v USA. Po rozhořčených demonstracích zřídil parlament zvláštní komisi, která má tuto minulost v zemi objasnit a několik měst odstranilo sochy Leopolda II., mezi nimi třeba Antverpy.

Nahrávám video

Právě Antverpy získaly své jméno podle místní legendy, kdy město terorizoval obr, který sekal lidem ruce a házel je do řeky – z vlámštiny „hand te werpen“, házení rukou. Useknutá ruka má však v nedávné belgické minulosti ještě jeden význam, mnohem temnější. Právě sekání rukou, za neplnění pracovních povinností, bylo jedním z nejkrutějších a nejběžnějších trestů během belgické nadvlády v Kongu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...