Američtí ministři Blinken a Austin jednají v Kyjevě, oznámil poradce ukrajinského prezidenta

Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč oznámil, že američtí ministři zahraničí a obrany, Antony Blinken a Lloyd Austin v neděli večer dorazili na jednání do Kyjeva. Předpokládá se, že Zelenskyj s nimi chce hovořit o dalších dodávkách zbraní a jiné pomoci. Ty přislíbila také Británie, která roky před válkou odmítala ukrajinské žádosti, podle The Sunday Times z obav z hněvu ruského vůdce Vladimira Putina.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Návštěvu Blinkena a Austina oznámil Zelenskyj na sobotní tiskové konferenci. Bílý dům jeho slova doposud nekomentoval. Jde o první oficiální cestu vysokých představitelů Spojených států na Ukrajinu od ruského útoku před přesně dvěma měsíci.

Ukrajinský prezident řekl, že s Blinkenem a s Austinem bude mluvit zejména o dodávkách amerických zbraní. Dodal, že z jeho pohledu se přístup Spojených států v tomto směru zlepšuje, byl by nicméně raději, kdyby Washington dal ukrajinské armádě „ještě těžší a důraznější zbraně“.

Zelenskyj dal dopředu jasně vědět, co od návštěvy očekává. „Nemůžete k nám dnes přijít s prázdnýma rukama a neočekáváme jen dárky nebo nějaké dorty, očekáváme jasné věci a konkrétní zbraně,“ poznamenal.

Ukrajinský prezident rovněž vyjádřil naději, že by Ukrajinu mohl v budoucnu navštívit i jeho americký protějšek Joe Biden, jakmile se zlepší bezpečnostní situace, aby „podpořil ukrajinský lid“.

Nahrávám video

Bidenova administrativa ve čtvrtek schválila další balík pomoci Ukrajině ve výši 800 milionů dolarů. Zahrnuje dodávky těžkých dělostřeleckých zbraní, desítek houfnic a 144 tisíc kusů munice či bezpilotní letouny. „Sdílíme a budeme sdílet s Ukrajinou významné aktuální zpravodajské informace, abychom jí pomohli bránit se proti ruské agresi,“ slíbil při té příležitosti americký prezident.

Švýcarsko naproti tomu zablokovalo německou dodávku zbraní na Ukrajinu. Nepovolilo totiž přepravit munici švýcarské výroby, kterou používají bojová vozidla pěchoty Marder. Neutrální země nedovoluje jiným zemím export podobného materiálu do oblastí konfliktů.

The Sunday Times: Británie léta odmítala posílat zbraně, bála se Putina

Další dodávku zbraní Zelenskému telefonicky potvrdil britský premiér Boris Johnson. Mělo by jít o obrněné vozy, protitankové zbraně a drony.

Jak v rozsáhlém textu upozorňují britské The Sunday Times, Londýn nebyl vždy spolehlivým partnerem Kyjeva, co se dodávek zbraní týče. List na základě výpovědí mnoha politiků, úředníků či diplomatů zrekonstruoval vztahy Británie a Ukrajiny před válkou, právě s přihlédnutím k vyzbrojování ukrajinské armády.

Kabinety minulých let dlouhá léta odmítaly Kyjevu zbraně dodávat. Například bývalý premiér David Cameron zastával názor, že ukrajinskou krizi může vyřešit pouze diplomacie a zbraně Ukrajina nepotřebuje. Podle tehdejšího ministra obrany Michaela Fallona se Cameron a další ministři jeho vlády obávali Putinova hněvu.

„Někteří členové vlády byli silně přesvědčeni, že bychom neměli dělat nic, čím bychom provokovali Rusko. To bylo absurdní, Rusové nepotřebovali provokaci, už tam byli, posílali své lidi přes hranice,“ cituje list Fallona. „Já i ministerstvo jsme chtěli dělat víc. Byli jsme zablokováni, vláda nám zamezila poslat Ukrajincům zbraně, které potřebovali,“ doplňuje exministr.

Neochota Londýna asistovat Kyjevu zbrojením trvala po ilegální anexi Krymu, vtrhnutí Ruska na Donbas i poté, co Moskvou řízené síly sestřelily let MH17. O „normalizaci“ vztahů s Moskvou usiloval, tehdy ještě jako ministr zahraničí ve vládě Theresy Mayové, i Boris Johnson, který chtěl posílat pouze nesmrtící vojenské vybavení. Podle The Sunday Times mnoho členů Konzervativní strany naléhalo, aby Londýn zbraně poskytl, argumentovali tím, že dodávky mohou odradit Kreml od další agrese.

Británie patří mezi garanty ukrajinské bezpečnosti. Zavázala se k tomu podpisem Budapešťského memoranda v roce 1994, jímž se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky. Zbraně ale začala posílat teprve několik týdnů před ruskou invazí. Kyjev vnímal lavírování Londýna tak, že Británie byla přesvědčená, že Ukrajina by se nikdy neubránila, tudíž by bylo zbytečné rozhněvat vůdce Kremlu vyzbrojováním.

Guterres pojede do Moskvy a Kyjeva

Na setkání s ukrajinským prezidentem v Kyjevě se chystá generální tajemník OSN António Guterres, ještě předtím ale zamíří do Moskvy za ruským vůdcem Vladimirem Putinem. V pondělí svou cestu započne v Turecku, které se snaží udržovat vztahy jak s Ukrajinou, tak Moskvou a hostilo rozhovory o diplomatickém řešení invaze.

Turecko zároveň oznámilo, že uzavřelo svůj vzdušný prostor pro ruská vojenská i civilní letadla směřující do Sýrie, na jejichž palubách jsou vojáci. Ankara tak učinila po konzultaci s Moskvou. Ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu avizoval, že zákaz potrvá tři měsíce.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také zdůraznil, že musí být zajištěna evakuace zraněných vojáků a civilistů z Mariupolu. V telefonátu s ukrajinským protějškem Zelenským nabídl veškerou pomoc a zprostředkování v rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem.

K okamžité evakuaci tisíců civilistů a stovek raněných vyzval také Mezinárodní výbor Červeného kříže. „Předchozí výzvy Rusko ignorovalo,“ poznamenala agentura Unian.

Francouzský ministr financí Bruno Le Mair se v rozhovoru pro stanici BFMTV nechal slyšet, že Evropská unie uvalí úplné embargo na dovoz ruské ropy v řádu týdnů.

Kyjev odmítl výrok Schallenbergera o členství Ukrajiny v EU

Prudkou reakci Kyjeva v neděli vyvolala sobotní slova rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga o tom, že by se Ukrajina nemusela stát členskou zemí Evropské unie, ale mohla by se sedmadvacítkou spolupracovat jinak.

Schallenberg v sobotu vystoupil na mediálním summitu v rakouském Lechu, kde mimo jiné poznamenal, že je třeba přehodnotit politiku rozšiřování Evropské unie. Dát Ukrajině i jiným státům najevo, že patří k Evropě a Západu, je podle něj možné i jinak než jejich plným členstvím v EU. Schallenberg v této souvislosti hovořil o nabídce šité Ukrajině na míru. „Připojení státu, jako je Ukrajina, se nemusí nutně uskutečnit prostřednictvím plného členství,“ uvedl.

„Považujeme tato vyjádření za strategicky krátkozraká. Neodpovídají zájmům sjednocené Evropy,“ nechal se v reakci slyšet mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko. Navíc podle něj slova Schallenberga ignorují fakt, že „drtivá většina“ obyvatel zakládajících zemí evropských společenství podporuje členství Ukrajiny.

Nikolenko také připomněl slova ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby, podle něhož už teď ukrajinský lid platí vysokou cenu za chyby mnoha evropských vlád. Na mysli tím měl jejich postoj k Moskvě. Hledání alternativ k plnohodnotnému členství Ukrajiny v EU nebo jeho odkládání pod různými záminkami podle Nikolenka znamená ustupovat agresivním plánům ruského prezidenta Vladimira Putina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...