AfD není podle Bildu spokojena s Bystroňovým vysvětlením v kauze proruské sítě

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Bystroň ve čtvrtek v dopise spolupředsedům AfD Alici Weidelové a Tinu Chrupallovi sice odmítl, že by dostával peníze od proruského webu Voice of Europe či „od jakéhokoliv Rusa“. Zároveň ale přijímání úplatků zcela nepopřel, napsal Bild.

Peníze tak mohl podle Bildu obdržet třeba od Ukrajince Viktora Medvedčuka, bývalé prodloužené ruky ruského vůdce Vladimira Putina na Ukrajině, kterého Česko zařadilo na svůj sankční seznam i kvůli jeho finančním vazbám na Voice of Europe.

Bystroň se prezentuje jako oběť kampaně proti lidem, kteří se podle něj zasazují za mír a konec války, sám ale otevřeně podporuje Kreml, píše Bild.

„Fakta, která Bystroň poskytl dohromady s konspiračním vysvětlením, nestačí,“ zní podle Bildu z vedení AfD. Vedení strany ztrácí v Bystroně důvěru, což umocňuje i to, že poslanec příliš často a příliš okatě cestoval do Ruska či Běloruska, napsal Bild.

Německý list třeba připomněl, že se Bystroň účastnil jako „volební pozorovatel“ nelegálních hlasování na Ruskem okupovaných ukrajinských územích, která Kreml prezentoval jako volby.

Podezření se týká i lídra kandidátky AfD

Podezřením nečelí jen Bystroň, ale také lídr AfD pro eurovolby Maximilian Krah. Podezření vůči Krahovi ale nejsou tak konkrétní jako proti Bystroňovi, což Krah využil k tomu, aby se od volební dvojky distancoval. Podle Kraha by se Bystroň prozatím neměl účastnit předvolební kampaně. Bystroň míní, že pro to není důvod.

„Vedeme kampaň jako strana právního státu, nyní ale čelí vedoucí dvojice podezřením z korupce,“ citoval Bild nejmenovaného vysokého představitele AfD. Deník dodal, že strana Kraha ani Bystroně nemůže z kandidátky vyškrtnout, i kdyby chtěla, protože už vypršel časový limit pro změnu kandidátky.

V pondělí zasedne vedení AfD, které se kauzou bude zabývat. Bystroň řekl, že chce předsednictvu celou věc osobně vysvětlit.

Bystroň čelí výzvě k odstoupení z čela parlamentní skupiny

Poslanec SPD Nürnberger v pátek Bystroně vyzval, aby odstoupil z postu předsedy slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny ve Spolkovém sněmu. Společná činnost Prahy a tohoto grémia je ale kvůli Bystroňově předsednictví a jeho příslušnosti k AfD prakticky pozastavená, náhradou funguje německo-české parlamentní diskuzní fórum, které vzniklo i díky Nürnbergerově iniciativě.

„Za těchto okolností a kvůli předběžnému vyšetřování státním zastupitelstvím je absolutně nemístné, aby osoba, která je v takto závažném kontextu vyšetřována, zastávala předsednictví v parlamentní skupině, jež by měla podporovat výměnu a spolupráci mezi Německem a našimi partnerskými zeměmi,“ uvedl Nürnberger, který je místopředsedou slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny. Dodal, že Bystroňovy aktivity naopak této výměně brání.

Předběžné vyšetřování, které Nürnberger zmiňuje, zahájilo státní zastupitelství v Mnichově, kde Bystroň žije. Takzvané předběžné vyšetřovací řízení neznamená, že by poslanec byl podezřelý, ale souvisí s prověřením aktuálních zpráv v médiích.

Podle Nürnbergera, který umí česky a který je velkým podporovatelem rozvoje česko-německých vztahů, nastal pro Bystroně čas odstoupit z vedení skupiny. „Vyzývám pana Bystroně, aby rezignoval na předsednictví této parlamentní skupiny.“ Bystroně označil kvůli jeho kontaktům v Rusku a v krajně pravicové scéně za bezpečnostní riziko.

Bystroňovu kauzu sledují i další poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárkyně Levice Martina Rennerová chce, aby se Bystroňův případ a téma možného uplácení politiků dostaly příští týden ve středu na program jednání výboru pro vnitro Spolkového sněmu. Kancelář Rennerové sdělila, že počátkem příštího týdne bude jasné, zda se výbor věcí bude skutečně zabývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...