Výjimky z ochrany přírody pro dálnici D52 u Pohořelic soud zrušil, stavba se tím opět zdrží

Krajský soud v Brně zrušil výjimky udělené podle zákona o ochraně přírody a krajiny pro stavbu dálnice D52 z Pohořelic do Ivaně. Příprava stavby se tam proto zdrží. U obchvatu Mikulova soud naopak výjimku potvrdil.

V obou případech byl žalobcem spolek Voda z Tetčic, v jednom případě společně se spolkem Děti Země. Ministerstvo životního prostředí bylo v obou případech žalovaným. Spolky napadly skutečnost, že ministerstvo umožnilo přípravu stavby dálnice navzdory tomu, že v lokalitě jsou zákonem chráněné rostliny a živočichové.

Mluvčí ministerstva Petra Roubíčková neuvedla, jak bude resort nyní postupovat, protože zatím nemá k dispozici odůvodnění rozsudku. Ředitelství silnic a dálnic dosud počítalo s tím, že by se dvě části dálnice od Pohořelic mohly začít stavět příští a přespříští rok. 

Připravovaná dálnice D52 od Pohořelic k Novým Mlýnům
Zdroj: ŘSD

Česku chybí k hranici 23 kilometrů, Rakousku devět

Dálnice D52 má v budoucnu spojit Brno a Vídeň. V současnosti je v provozu jen úsek z Rajhradu do Pohořelic dlouhý 16 kilometrů. Otevřel se v roce 1996 a od té doby výstavba nijak nepokročila. Přípravy stály několik let proto, že Jihomoravský kraj neměl zásady územního rozvoje, vydal je teprve na konci roku 2016. Stavbu také opakovaně zpochybnili ekologové a odpůrci vedení dálnice přes Pálavu, častokrát jim dal soud za pravdu.

K hranicím zbývá od Pohořelic dostavět 23 kilometrů, odhadované náklady jsou deset miliard korun. Loni v listopadu ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala sdělil, že od prosince do dubna budou žádat postupně o územní rozhodnutí na čtyři úseky dálnice. Obchvat Mikulova již nepravomocné územní rozhodnutí získal. ŘSD je připravené, že každé dílčí územní rozhodnutí bude napadeno u soudu.

Stavba chybějících 23 kilometrů je rozdělena na sedm částí. Nejblíže k zahájení prací mají dva úseky u Mikulova, kde by se stavební stroje mohly objevit už letos či příští rok. Naopak poslední má být dokončen prostřední úsek přes vodní nádrž Nové Mlýny, kde ŘSD počítá se začátkem prací v roce 2024 a dokončením o tři roky později.

Zatímco na české straně výstavba vázne, v Rakousku už vede dálnice A5 z Vídně téměř k hranicím a zbývá posledních devět kilometrů. S českou D52 by se měla spojit na hraničním přechodu Mikulov–Drasenhofen. Trasa je součástí evropské sítě TEN-T jako takzvaný baltsko-jadranský koridor a tvoří důležité spojení Polska, Moravy a Rakouska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 42 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 6 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52
Načítání...