Teplárna v Plzni chce šetřit a být i ekologická. Plánuje investovat sedm miliard do odklonu od uhlí

Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii asi za sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

„Očekáváme 50 procent dotace, tedy 3,5 miliardy korun. Půjde o peníze z výzvy Heat evropského Modernizačního fondu, kde by mělo být 200 miliard korun,“ řekl Pašek.

Žádost na Státním fondu životního prostředí s velkým počtem šanonů s analýzami má firma podanou skoro rok. Byla už vyhodnocena a zaslána na Evropskou investiční banku do Bruselu, která vydá konečné rozhodnutí.

„Ve středu jsme jednali na ministerstvu a fondu životního prostředí a vypadá to slibně,“ uvedl. Zhruba 1,5 miliardy je podnik připraven hradit ze svého, spoří na to od roku 2020, a na dvě až 2,5 miliardy korun bude potřebovat peníze od bank nebo akcionářů.

„Máme hotové dva ze tří pilířů dekarbonizace – využívání komunálního odpadu a spalování biomasy, což nám zajišťuje téměř 40 procent potřeby energie v Plzni,“ uvedl Pašek. Spalovna odpadu je v plném provozu a zaplacená, letos firma dokončila druhý kotel pro spalování biomasy.

„Hlavním pilířem je teď záměna uhlí zemním plynem,“ uvedl ředitel. Podnik nahradí uhelné kotle plynovými turbínami se spalinovým kotlem na kogenerační výrobu tepla a elektřiny. Musí umět spalovat i směs s vodíkem, který má potenciál do budoucna.

Návratnost investice se očekává do deseti let

Kvůli časové i finanční náročnosti rozdělila teplárna projekt na dvě etapy – první paroplynový cyklus postaví v teplárně v Doubravce a druhý na zdroji Energetika v areálu plzeňské Škodovky.

„Teď připravujeme výběr EPC dodavatele (zajistí projekt i výstavbu ‚na klíč‘) na první etapu. Dotace by mohla být schválená v prvním čtvrtletí příštího roku. Po dokončení první etapy začneme hned v Energetice, kde to budou vyšší výdaje, protože půjde o stavbu na zelené louce,“ uvedl ředitel. Na dodávku plynových turbín už vypsala firma výběrové řízení, které pak vítězný dodavatel nainstaluje do systému.

Po dekarbonizaci bude výkon teplárny přibližně stejný jako dnes. Návratnost by měla být do deseti let, řekl Pašek. Investice zahrnuje ještě menší záložní plynové kotle, které by dodávaly teplo při výpadku paroplynových zdrojů.

Pochybnosti opozice

Opoziční zastupitelé z TOP 09 Petr Suchý a Michal Vozobule se pozastavili nad tím, že loni byla dekarbonizace vyčíslena na čtyři miliardy korun, a varovali, že se to může promítnout do ceny tepla. Další opoziční zastupitel Pavel Šindelář (ODS) navrhl pro lepší informovanost o projektu vytvoření pracovní skupiny se zástupci opozice.

„Díky analýzám, zjišťování poměrů na trhu a dostupným zařízením se technologické složení na obou zdrojích mění. A do toho přichází inflace, indexy materiálů a další. My si ta čísla nevymýšlíme, každý měsíc máme kontrolní dny, kde upřesňujeme rozpočty,“ řekl Pašek.

Podle ředitele také nelze v průběhu veřejné zakázky na turbíny zveřejňovat ceny. „Výběrová řízení teprve probíhají, takže se čísla upřesní,“ uvedl zastupitel Petr Fišer (ANO), šéf představenstva teplárny.

Firma se přihlásila ke snižování emisí oxidu uhličitého, ale dekarbonizaci musí provést hlavně z ekonomických důvodů. „Náklady na emisní povolenky enormně rostou a příští rok už mají činit 1,4 miliardy a v roce 2025 dvě miliardy, což je pro nás naprosto zdrcující,“ dodal Pašek.

Plzeňská teplárenská měla loni čistý zisk 807 milionů korun, meziročně více než dvojnásobný. Výnosy se zvedly o 29 procent na 5,6 miliardy korun. Výrazný nárůst ukazatelů zajistil hlavně prodej elektřiny. Na dividendy šlo ze zisku 270 milionů korun, z toho 176 milionů inkasovalo město.

Firma zásobuje 54 tisíc domácností. Letos v lednu zvýšila ceny tepla v průměru o 4,8 procenta na 626,67 koruny za gigajoule s DPH, v lednu 2022 zdražila teplo o 9,7 procenta. O cenách na příští rok rozhodne valná hromada teplárny 28. listopadu. Představenstvo navrhlo zvýšení ceny o 40 procent, což vedení Plzně odmítlo a schválilo zdražení o 28,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V centru Prahy protestují tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestují proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrují i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) a žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 1 hhodinou

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 8 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47
Načítání...