Co svede deset záchytných parkovišť? Středočeští lídři debatovali o dopravě v kraji

Dopravní komplikace ve středních Čechách – především ve spojení na Prahu, kam mnozí zajíždějí do práce – by středočeští volební lídři řešili výstavbou nových záchytných parkovišť, větším využíváním železnice i podporou cyklistiky. Za důležité pak považují dobudování dálniční sítě včetně vnějšího pražského okruhu a úpravu rozpočtového určení daní, která by kraji vynesla víc peněz na silnice II. a III. tříd.

Středočeský kraj má v rámci republiky ojedinělou pozici. Region s největší rozlohou (bezmála jedenáct tisíc čtverečních kilometrů) a největším počtem obyvatel (takřka 1,4 milionu) postrádá střed, respektive je jeho středem hlavní město Praha coby samostatný kraj, což znásobuje dopravní zátěž v oblasti.

Krajem prochází železniční koridory i většina tuzemských dálnic, které míří k metropoli jako k přirozenému centru, Praha ale současně postrádá dokončený vnější okruh D0, který by provoz plynule propouštěl.

Lokální železnice a silnice druhých a třetích tříd v celkové délce přes osm tisíc kilometrů, jejichž správu má regionální vedení na starosti, pak využívá velké množství obyvatel k cestám do zaměstnání či do školy – a ty mnohdy vedou znovu do Prahy.

Dopravní agenda proto představuje i významné body v programech stran a hnutí, které v nadcházejících krajských volbách usilují o křesla ve středočeském zastupitelstvu a jejichž lídři diskutovali v předvolební debatě ČT24.

Antonín Fryč (Trikolóra) si slibuje nápravu poměrů od rychlejší výstavby městských obchvatů, jež by provoz vyvedly pryč z obcí. „Iniciovali bychom, aby v rámci zákona o liniových stavbách, který urychluje výstavbu dálnic, bylo možno zařadit silnice druhé třídy a urychlit jejich přípravu a výstavbu,“ prohlásil.

Kromě toho chce posílit i regionální síť krajských záchytných parkovišť. Kraj jich v současnosti připravuje deset, tempo je ale podle lídra Trikolóry pomalé a akceleraci si slibuje i od PPP projektů a zapojení soukromého kapitálu.

Nahrávám video
Předvolební debata: Středočeský kraj, 2. část
Zdroj: ČT24

Změnit rozpočtové určení daní

Jan Jakob (TOP 09 + Hlas + Zelení) v dnešních středních Čechách postrádá řádné dlouhodobé plánování s transparentními kritérii a oporou v digitálních technologiích – ty by mohly evidovat a sledovat projekty od jejich vzniku až do konce jejich životnosti tak, aby se v každý okamžik vědělo, v jakém stavu která silnice je.

Budoucnost vidí i v širších souvislostech, od vytvoření digitální dálnice, čili internetového zasíťování kraje a úřednického portálu Středočecha, si slibuje méně cest na úřady a díky home office i do práce. „Nejlepší doprava je ta, která nevzniká. Bude to mít dobrý dopad na životní prostředí,“ říká. Uvítal by i změnu rozpočtového určení daní, která by zohlednila hustotu silniční sítě, o niž Středočeský kraj pečuje.

Také Radek Rozvoral (SPD) uvádí, že je o rozpočtovém určení daní potřeba jednat. „Ve středních Čechách žije spousta Pražáků, kteří jsou trvale hlášeni v Praze, daně od nich proudí do pokladny Prahy, ale všechny služby využívají ve Středočeském kraji,“ upozorňuje.

Akcentuje to, že dvě pětiny obyvatel kraje žijí v obcích do dvou tisíc obyvatel, a je proto třeba myslet na dobrou obslužnost hromadnou dopravou a návaznost spojů. Jeho hnutí současně hodlá finančně kompenzovat případné zdražení pražské Lítačky všem krajským seniorům nad 65 let a studentům a žákům, kteří do metropole jezdí do školy.

„Je jednoznačně potřeba změnit rozpočtové určení daní a tím navýšit investice do oprav,“ zní také od Jiřího Snížka (Piráti). „Nyní je určení nastaveno špatně. Pokud mají kraje spravovat silnice II. a III. tříd, musí to být nastaveno tak, aby peníze šly přímo,“ dodává s tím, že je do dopravy potřeba více investovat.

Jeho strana podporuje stavbu záchytných parkovišť i parkovacích míst pro kola, multimodální dopravu, jako je například kombinace kola a vlaku, a budoucnost vidí také ve vysokorychlostních železničních tratích, které by v případě pražského okolí uvolnily kapacitu konvenční dráze.

Dostavět pražský okruh

Martin Kupka (ODS) hustotu krajské silniční sítě považuje za handicap a zátěž pro republiku, nikoliv jen pro kraj. „Česká republika musí udělat krok k tomu, aby Středočeský kraj mohl každý rok investovat aspoň dvě miliardy do souvislých oprav, které budou znamenat kvalitní komunikaci aspoň na několik let,“ uvádí.

Za prioritní stavby označuje vnější pražský okruh a dálnice D3 a D4, přičemž by mělo být úkolem pro nového hejtmana, aby stát tlačil k jejich realizaci. Vítá, že kraj připravil projekt deseti záchytných parkovišť, slibuje jeho realizaci během nadcházejícího volebního období a zdůrazňuje i potřebu parkovacích domů.

Petra Pecková (STAN) je k dosavadnímu krajskému vedení značně kritická, vytýká mu, že nemá stanoveno, jak často mají jezdit autobusy do jednotlivých obcí, a v severovýchodním cípu (Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště) nedostatečně integroval hromadnou dopravu. Právě jednotná jízdenka pro celý kraj je i jejím závazkem vůči voličům.

Skeptická je ke kraji a jeho současnému vedení i v otázce budování cyklostezek, když „postavil tři kilometry a obce třicet“. Coby starostka Mnichovic kritizuje i avizovanou desítku P+R parkovišť. „Kraj za čtyři roky připravil studii 10 parkovišť P+R, zatímco obce jich postavily pětadvacet,“ prohlásila.

Stávající hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) kontrovala, že standardy dopravní obslužnosti (zajíždění autobusů) jsou připravené k projednání novým zastupitelstvem, i když připouští handicap v komunikaci IDS se starosty. Současně prý kraj jedná o návaznosti spojů i se sousedním Libereckým krajem a s Vysočinou.

„Za uplynulé čtyři roky jsme do oprav silnic investovali dvanáct miliard korun,“ dodává pak na adresu krajských „dvojek“ a „trojek“. Opravy podle ní mají životnost až pětadvacet let, v nadcházejících čtyřech letech by ráda opravila dalších 2,5 tisíce kilometrů silnic, staví se podle ní obchvaty, po nichž volá Trikolóra. I Pokorná Jermanová potom akcentuje dálnice – zejména jihočeskou D3 a vnější pražský okruh – v dlouhodobém horizontu pak i vnější krajský okruh, který mimo jiné propojí D7 a D8.

Podpořit železnici

Robin Povšík (ČSSD) v souvislosti s dostavbou středočeské části D3 podotkl, že by byla na místě lepší komunikace mezi krajem, státem a samosprávami – a řešil by ji novým postem. „Klíčové stavby by za Středočeský kraj měly mít vlastního komunikátora, zmocněnce, osobu, která má přístup na ministerstva nebo ŘSD,“ navrhuje.

Důraz klade také na železnici; silnice jsou podle něj v kraji přetížené proto, že se povoluje stavba logistických hal, a kdyby se omezila, sníží to i kamionovou dopravu v regionu. Investice do P+R domů vítá.

Také Zdeněk Štefek (KSČM) za prioritu považuje výstavbu P+R parkovišť, terminálů a nových zastávek, rád by také ve větší míře přesunul kamionovou dopravu na železnici. Kraj podle něj už nyní podporuje stavbu parkovacích a cyklo-domů.

Štefek hájí také dotace jízdného studentům, kraj podle něj stojí ročně patnáct milionů, což je v celkovém balíku zanedbatelné. „Je to malý příspěvek k tomu, abychom zvýšili přitažlivost hromadné dopravy. Je důležité se věnovat nejen opravám, ale i úlevě.“

Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků průzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.

  • Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
  • Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
  • Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Středočeský kraj

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Šlechta na cestách oživí sezonu hradů a zámků, otevřou se nové expozice

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí státní hrady a zámky návštěvnickou sezonu. Nové nebo zrekonstruované prostory návštěvníkům otevřou například zámky Sychrov, Litomyšl nebo hrad Křivoklát. Novinkou budou také prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o dvacet korun.
26. 3. 2026

Majitelé psů si letos místy výrazně připlatí

Řada obcí letos zdražila poplatky za psy. Třeba v Novém Kníně zaplatí majitelé nově ročně až tisíc korun místo původní stovky. Oslovené radnice zdražování zdůvodňují rostoucími náklady na úklid i odchyt toulavých zvířat. Majitelé psů s úhradou podle úřadů často otálejí a část poplatků zůstává nevybraná i z minulých let. Termín splatnosti má většina obcí nastavený na konec března.
25. 3. 2026

Lidé v obci u Prahy mohou opět pít vodu z řadu. Po více než týdnu

Lidé v Holubicích mohou po více než týdnu pít vodu z řadu, podle rozborů je zdravotně nezávadná. Vodu minulý týden ve čtvrtek kontaminovaly chemikálie, šlo o výpary z nátěrů při údržbě vodojemu. Hygienici doporučují, aby lidé ve všech domácnostech a na všech odběrových místech vodu odtočili, odtékat by měla přibližně pět minut, informovala v pátek mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová. Kontroly vody a odběr vzorků budou pokračovat i příští týden, upozornily Středočeské vodárny na webu obce.
20. 3. 2026

Rozbor ve vodovodním řadu v Holubicích u Prahy prokázal chemikálie

Ve vodovodním řadu v Holubicích u Prahy ukázal rozbor přítomnost nebezpečného xylenu a ethylbenzenu, do vody se dostaly při údržbě vodojemu. Následně si obyvatelé stěžovali, že voda z řadu zapáchá. Vodárny zajistily pitnou vodu z cisteren. Příčinu kontaminace Středočeské vodárny jako provozovatel sítě odstranily a pokračují práce na odstranění následků havárie včetně čistění komor vodojemu Kozinec, informovala obec na webu. Mluvčí Středočeských hygieniků Dana Šalamunová sdělila, že lidé by vodu neměli pít.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

Lidé v Kladně demonstrovali za ukončení provozu útulku Bouchalka

V centru Kladna se konala demonstrace za ukončení provozu buštěhradského útulku Bouchalka. Útulek je soukromý, obce a města z Kladenska s ním mají smlouvu o odchytu toulavých psů. Krajská veterinární správa (KVS) a policie jej prověřují kvůli možnému podezření na týrání zvířat. KVS v pátek oznámila, že zatím v útulku nezjistila tak závažné problémy, kvůli kterým by bylo potřeba podat návrh na odebrání zvířat, ale prověřování dalších podnětů pokračuje.
15. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...