Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Nahrávám video

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.

Odvolací senát pražského městského soudu potvrdil květnový verdikt Obvodního soudu pro Prahu 2, který v kauze rozhodoval potřetí. Dvakrát mužovy nároky zamítl, naposledy se však musel řídit nálezem Ústavního soudu. Podle něj kvůli výjimce udělené hygieniky nemusely krajské organizace další roky dělat žádná opatření, aby v oblasti hluk snížily.

Dolák se žalobou domáhal náhrady škody ve výši 500 tisíc korun. Prvoinstanční soud uznal jako adekvátní částku 150 tisíc korun, s čímž odvolací senát souhlasil.

„Podle našeho názoru odpovídá individuální nepohodě, která byla žalovanému způsobena,“ uvedl v odůvodnění soudce Pavel Vlach. Odškodnění podle něj také koresponduje s částkami přiznanými v dřívějších podobných případech.

Muž považuje odškodnění za nízké. Česká republika podle něj podobné zásahy do zdraví či pohody lidí hodnotí velmi málo. Dolák uváděl, že byl vystaven nadměrnému hluku dlouhodobě dvacet let.

Hygienická stanice vydávala výjimku opakovaně. Soud ale podle Vlacha mohl rozhodovat jen o době po vydání poslední z nich. Nemohl také uznat odškodnění pro další členy Dolákovy rodiny, jak muž žádal.

Náhrada za sníženou kvalitu života

Manželé Dolákovi se domáhali náhrady újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. Postupovali podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Újma spočívala ve stresu, obavách, ohrožení a zhoršení zdravotního stavu a celkově snížené kvalitě života.

Požadovali po ministerstvu zdravotnictví 500 tisíc korun pro každého. Obvodní soud, Městský soud v Praze ani Nejvyšší soud jim nevyhověly. Po nálezu Ústavního soudu musely rozhodovat znovu, ovšem z procesních důvodů jen o nároku Libora Doláka. Jeho manželka totiž v minulosti nepodala dovolání k Nejvyššímu soudu, spor tak pro ni skončil.

Jak městská část Bosonohy, tak blízké Troubsko na Brněnsku jsou dlouhodobě silně zatížené hlukem z dopravy. Dolák již dříve uvedl, že podle jeho názoru podobně jako on trpí hlukem přibližně tisícovka lidí kolem silnice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 39 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 6 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52
Načítání...