Spíš než bota tlačí jih Moravy pneumatiky. Krajskou potíží je spojení na Vídeň i Svitavy

Významným předvolebním tématem v Jihomoravském kraji je doprava. Malé obce na jihu regionu zatěžují nákladní vozy, které objíždějí uzavřený most přes Novomlýnské nádrže, protože stále chybí dopravní tah na Vídeň – a nevyhovující je i severojižní tah z Brna na Svitavy. O krajských výzvách pro nadcházející čtyři roky v předvolební debatě diskutovali krajští volební lídři.

Brno s Vídní má propojit dálnice D52 a na rakouské straně už je prakticky hotovo; poslední úsek, obchvat Drasenhofenu, dokončili dělníci minulé září. Moravská část potřebného dálničního tahu ale dosud postrádá třiadvacet kilometrů, které by se napojily na stávající úsek mezi Brnem a Pohořelicemi.

Práce dosud komplikují soudní spory a mnohdy úspěšné výhrady spolků či fyzických osob – naposled v červenci šlo o spolek Voda z Tetčic. Ředitelství silnic a dálnic proto už avizovalo, že v říjnu požádá o novou výjimku na ochranu přírody a krajiny, která by jí práci na dálnici umožnila.

Absence tahu z Brna na jih v současnosti významně komplikuje život řadě obyvatel regionu. Bez dálnice totiž hlavní tah vede po mostě přes vodní dílo Nové Mlýny, jenže ten prochází rekonstrukcí, a těžké nákladní vozy tak musí volit objízdné trasy přes malé jihomoravské obce.

„Plánovaná trasa přes Dolní Dunajovice je přetížená, takže si autodopravci našli cestu přes Dolní Věstonice,“ říká věstonická starostka Jaroslava Leichterová. „Do 30. srpna jsme měli uzavřený náš most, kilometrové fronty z obou dvou stran byly běžným jevem.“

Tah na Svitavy a prázdné letiště

Problematické je i dopravní spojení v severní části kraje. Loni krajští zastupitelé rozhodli, že místo dlouho plánované dálnice z Brna do Svitav povede silnice první třídy – tah 43 – a minulý týden končící zastupitelstvo tento projekt zakotvilo do aktualizovaných zásad krajského územního rozvoje.

V Brně by měl vést okolo přehrady po trase takzvané Hitlerovy dálnice, proti se ale staví městské části, které by stavba zasáhla. Silnici naopak vítají obce, ze kterých by měla odvést tranzitní dopravu.

„Dlouhodobě diskutované je letiště, protože se mu nedaří najít větší vytížení,“ doplňuje další výrazné krajské téma spojené s dopravou brněnská reportérka České televize Babora Měchurová. V současnosti se z Brna létá pravidelně do Londýna, zástupci letiště uvažují i o linkách do Porýní, centrální Francie a na Ukrajinu.

Vedle konkurence nedalekého vídeňského Schwechatu jim ale komplikace způsobuje i stávající pandemie. Ztráty letiště odhaduje na šedesát až pětasedmdesát milionů, jen v srpnu provoz meziročně klesl o 79 procent – a počty nakažených v Česku od září znovu strmě rostou.

Připravit se na druhou vlnu

Druhá vlna nákazy postihuje region i jinde než na brněnské ranveji. Zrušil se strojírenský veletrh, největší akce brněnského výstaviště, neproběhne ani znojemské a mikulovské vinobraní a testovací kapacity zvyšují krajské i fakultní nemocnice v kraji.

„Situace oproti jaru je jiná. V žádném případě nechceme omezovat péči. Na jaře se odkládala a v tuto chvíli je poptávka velmi výrazná. Proto musíme přijímat opatření tak, abychom byli schopni přijímat covidové pacienty i provádět základní péči. To se daří,“ konstatuje ředitel brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Vlastimil Vajdák.

Posílení domácí hospicové péče

Ačkoliv končící zastupitelstvo začalo stavět další domovy pro seniory, v některých oblastech v regionu lidé stále na místo čekají i dva roky. Kraj ve svých zařízeních eviduje 2400 žádostí a další klienti čekají na městské domovy. Hejtmanství dlouhodobě kritizuje financování sociálních služeb, cítí se být diskriminováno tím, že od státu dostává méně peněz než jiné kraje.

Na jihu Moravy vznikají i další chráněná bydlení. Nové se otevřelo například na Blanensku a Znojemsku, ve Svitávce se naopak záměr setkal s protesty.

I sociální služby na jihu Moravy zasáhla epidemie koronaviru. S tou se musela potýkat také více než stovka zařízení Diecézní charity Brno. „Kraj si vybavil ochrannými pomůckami svoje zařízení a na nás nezbylo, museli jsme si je koupit za své,“ posteskl si její ředitel Oldřich Haičman. Podle něj je třeba se ještě více zaměřit na terénní hospicovou péči. „Domácí hospicová péče a pečovatelská služba by měly být prioritou, je potřeba rozšiřovat i terénní služby,“ řekl.

Jedno z nejsušších míst republiky

Ještě v dubnu byl jižní cíp Jihomoravského kraje jedním z nejsušších míst republiky. Na metr čtvereční tam tehdy chybělo 1700 litrů srážek, obce se potýkaly s omezeným odběrem vody, problém měli zemědělci a zvířata. Díky letním nadprůměrným srážkám ale vymizelo jak půdní, tak i nejhorší zemědělské sucho. Boj s klimatickou změnou přesto podle odborníků musí pokračovat.

Zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží o třicet pět centimetrů je jedním z doporučení ve sborníku Voda pro Jihomoravský kraj. Odborníci v něm zdůraznili také nutnost zamezit erozi a zachytit v krajině co nejvíc srážek. Třeba pomocí větrolamů nebo rozšíření zelených ploch.

Téma pro volební lídry

Zmíněná témata i řešení současné koronavirové pandemie hrála prim i v předvolební debatě ČT24.

Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.

  • Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
  • Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
  • Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.

Hlasování proběhne na začátku října a o přízeň voličů v něm – v případě Jihomoravského kraje – usiluje celkem šestnáct politických uskupení. Lídři, kteří se středeční debaty nezúčastní, dostali od České televize možnost stručně představit své volební priority.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku.
před 38 mminutami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...