Přibývá srážek se zvěří, která migruje za potravou

Nahrávám video

Každá devátá silniční nehoda je podle policejních statistik způsobena srážkou se zvěří. Na podzim počet kolizí narůstá, zvířata totiž migrují za potravou. Policisté proto nabádají řidiče k opatrnosti. Na rizikových úsecích umisťují správci komunikací pachové ohradníky nebo reflexní prvky, které mají zvěř od silnice odradit. V okolí dálnic budují oplocení a nad nimi takzvané ekodukty, po kterých mohou zvířata bezpečně migrovat.

Pod koly ročně zahynou stovky tisíc zvířat, nejčastěji zajíci, srnci, divoká prasata nebo lišky. Na podzim a v zimě se prodlužuje doba, kdy je divoká zvěř aktivní.

„Drobná zvířata, jako jsou zajíci nebo bažanti ovšem v policejních statistikách nefigurují, protože při kolizi s nimi téměř nedochází k dopravním nehodám. Pětaosmdesát procent záznamů policie tvoří srážky se srnci, kolem deseti procent jsou to střety s prasetem divokým,“ shrnul Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.

Policie upozorňuje, že úplně zabránit střetům se zvěří nelze, ale vhodnou jízdou lze riziko výrazně snížit. Řidiči by měli zvýšit pozornost hlavně v úsecích s vysokou trávou, v lesních úsecích a na silnicích mezi poli.

„Platí, že velké množství střetů se zvěří je na rozhraní lesa a volné krajiny, ale také tam, kde se v blízkosti komunikací nachází pro zvěř vhodná potrava,“ upřesnil Bíl. Na výskyt zvěře často upozorňují výstražné dopravní značky. Ve večerních hodinách je důležité přizpůsobit rychlost jízdy tak, aby řidič mohl včas zareagovat.

Policii už není potřeba volat vždy

Řidič si sražené zvíře nesmí ponechat – jednalo by se o pytláctví. Od poloviny letošního roku platí ale změna: ne ke každé srážce se zvěří je nutné volat policii.

„Policisté na místo vyrážejí jen v případě, že došlo ke škodě na vozidle vyšší než dvě stě tisíc korun, ke zranění nebo úmrtí osoby, či k poškození třetí osoby – například správce komunikace,“ vysvětlil policejní mluvčí Milan Bajcura.

I v případech, kdy je škoda minimální nebo zvíře z místa nehody uteče, by řidič měl událost policii oznámit. Ta následně informuje majitele zvěře, jímž bývá místní myslivecké sdružení. „Máme za úkol uhynulé zvíře odstranit na všech honebních plochách, tedy všude v přírodě kromě zahrad, nádvoří, návsí či železnic,“ doplnil jednatel Okresního mysliveckého spolku České Budějovice Pavel Pletka.

Celostátní přehled o druhovém složení sražené zvěře a místech, kde ke srážkám nejčastěji dochází, nabízí Centrum dopravního výzkumu v aplikaci Sražená zvěř, mapuje je také Portál nehod.

Nejvíce případů je v krajích s nejvyšší délkou silniční sítě. Centrum dopravního výzkumu (CDV) zpracovává takzvaný SRNA index, ve kterém hodnotí hustotu střetů se zvěří. Je to relativní míra vyjadřující celkové škody ze střetů s volně žijícími živočichy k délce silniční sítě v daném území.

Zástavba a dálnice dělí krajinu na ostrovy

Rozšiřující se silniční síť i nová zástavba podle mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolíny Šůlové krajinu fragmentují. „Vznikají doslova ostrovy, mezi nimiž je pro zvířata obtížné přecházet. Pro velké savce je přitom prostupnost krajiny klíčová, protože potřebují rozsáhlý životní prostor a přesouvají se na velké vzdálenosti,“ zdůraznila.

Podle myslivců dochází k častým srážkám zejména na nově postavených komunikacích, například na jižní tangentě u Českých Budějovic. „Každý zásah do přírody je pro zvěř stresující. Nemůže se orientovat, je zvyklá tam léta chodit a najednou je všechno jinak,“ dodal Pletka.

Zvířatům ve vbíhání na silnice brání ploty, odradit by je měly pachové ohradníky. Na frekventovaných tazích vznikají ekodukty – speciální nadchody, po nichž mohou zvířata bezpečně přecházet dálnice či čtyřproudé silnice.

„Je nezbytné řešit vhodné navedení živočichů k průchodům tak, aby nedocházelo k jejich vstupu na komunikaci a střetům s vozidly,“ řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Tedy rozplánování oplocení i zalesnění pásma kolem vozovek.

AOPK vymezila hlavní migrační trasy velkých savců, mapy slouží jako podklad pro územní plánování. „U nových dopravních staveb se na průchodnost krajiny už většinou dbá. V procesu EIA se zpracovávají studie, které řeší migrační prostupnost,“ doplnila Šůlová.

Podle Michala Bíla z CDV jsou nejspolehlivějšími opatřeními ploty. „Ty musejí být dobře navrženy a instalovány, což je dnes již pravidlem. U staršího oplocení můžeme vidět špatná napojení na mosty, díry v plotech a jiné netěsnosti, kterými zvířata mohou pronikat ke komunikaci,“ poznamenal. Pachové ohradníky nejsou dlouhodobě účinné. „Z našich výzkumů plyne, že jejich účinnost by měla být od aplikace zhruba sedm týdnů, potom efekt mizí,“ vysvětlil.

Desítky ekoduktů, další se plánují

Podle Krejčí jsou v Česku tři desítky ekoduktů, některé z nich byly ale původně budovány k jinému účelu, například jako mosty. V posledních pěti letech bylo uvedeno do provozu deset nových přechodů pro zvěř, z toho čtyři na modernizované D1 a tři v jižních Čechách na dálnici D3.

„Radíme se nejen s ministerstvem životního prostředí, ale i s mysliveckými sdruženími. Přechody pro zvířata by měly smysluplně navazovat na migrační trasy,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Dva nové ekodukty jsou plánovány přes dálnici D35 z Hradce Králové do Olomouce a souběžnou silnici I/35. Další migrační most vznikne nedaleko obce Strakov u Litomyšle. Na hranicích se Slovenskem poblíž Jablunkova má být kvůli výskytu medvědů postaven takzvaný medvědochod.

Do budoucna se uplatní i moderní technologie. „Perspektivu mají sofistikované systémy, které dokážou detekovat přítomnost živočichů poblíž komunikace a varovat řidiče, případně automaticky upravit dopravní režim. Používají se třeba ve Skandinávii,“ dodala Šůlová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 38 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 6 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52
Načítání...