Pohořelicím jsem se vyhýbal celý život, říká muž, který se po válce zúčastnil pochodu odsunutých Němců z Brna

Stanislavu Kirchnerovi bylo osm let, když se spolu s dalšími dvaceti tisíci lidmi vydal na nedobrovolný pochod z Brna do Pohořelic. Jeho otec pracoval za války pro německý podnik jako šéfkonstruktér, byl označen za kolaboranta, a proto musela rodina z Brna odejít. Maminka nakonec dokázala, že je Češka. Po týdnu utrpení tak mohla rodina lágr odsunutých opustit.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Tatínka na konci války Němci nutili, aby pro ně dál pracoval. „,Když jsi tady šéfkonstruktér, máš dvě možnosti: budeš loajální, nebo ti odebereme děti a dáme je na převýchovu do Německa,‘“ vzpomíná Stanislav Kirchner na situaci, která rozhodovala o osudu jeho rodiny.

„Když byl konec války a škodovka tady nebyla, Němci tady nebyli, přišli pro něj a zavřeli ho za kolaboraci. Včetně mého bratra. Bylo to údajně na udání sousedů, že tatínek byl takový a makový a že bychom měli taky zmizet z republiky. Byli jsme vybráni k odsunutí,“ vysvětluje pamětník.

V noci z 30. na 31. května 1945 začali především zaměstnanci brněnské Zbrojovky shromažďovat německé obyvatele Brna. Ti se pak museli bez jakýchkoli prostředků, jídla nebo pití vydat směrem k rakouským hranicím.

I pro Kirchnerovu rodinu si přišli. „Prostě se najednou otevřely dveře, přišla jakási parta, řekl bych civilistů. Nebyli tam vojáci, byli tam nějací sousedé. A maminka dostala befel, ať se sbalí a vezme si doklady a že si může vzít to nejnutnější. A protože já jsem byl ještě malý, měla kočárek, který nacpala věcmi.“

Kirchner si pamatuje, že se ocitli na Mendlově náměstí v klášteře, kde bylo hlavní seřadiště. „Ráno se vyšlo na Pohořelice. Osmiletý kluk, cesta pro mě samozřejmě byla těžká,“ říká.

  • V noci z 30. na 31. května 1945 začali především zaměstnanci brněnské Zbrojovky shromažďovat německé obyvatele Brna. Ti se pak museli bez jídla nebo pití vydat směrem k rakouským hranicím. Odhaduje se, že z Brna tehdy odešlo dvacet až 25 tisíc Němců. Převážně přitom šlo o starší lidi, ženy nebo děti, protože většina mužů byla v armádě.
  • Podle pamětníků panovaly během odsunu velmi tvrdé podmínky a o život přišlo i několik tisíc lidí. Oficiální prameny přitom uvádějí pouze tři oběti. Mnoho účasníků pochodu ale zemřelo v táboře v Pohořelicích, kde se nakazili břišním tyfem nebo úplavicí.

Odsunu asistovali podle pamětníka i ruští vojáci

„Je zajímavé, že tady se píše v novinách, že tam nebyli Rusi, ale já si osobně pamatuji na jednu Rusku, vojačku. Uniformovaná, měla kvér a taky proto mě tak zaujala. Na cestě zastřelila jednoho, kterej utíkal z průvodu,“ poznamenává. „Ostatní byli v civilu a měli kvéry. Já jsem tam seděl na kočárku. Jenom vím, že mně sem tam přeletěl kabát přes hlavu, to mi maminka zakrývala oči, abych neviděl nějakou popravu, která se zrovna děla,“ říká.

Nahrávám video

Jednu popravu ale viděl a dodnes na ni vzpomíná. „Byl tam stařeček, šel s nějakou mladou rodinou, asi se svou dcerou. A už nemohl jít, tak ho dcera posadila do příkopu. Snažila se mu nalít nějakou vodu, aby se aspoň trochu občerstvil. Přišel k ní dozorce a říkal, aby šli okamžitě dál. Ona řekla, že nemůže. A on na to, že když nemůže, tak mu pomůžem. Vzal pušku a před celým davem, který pochodoval kolem, ho pažbou praštil do hlavy. Ten se položil a byl mrtvej. Dcera se mohla zbláznit. Dozorce nelenil, vzal bodák a rejpancema ji donutil zařadit se do průvodu. Musela ho tam nechat ležet a šlo se dál,“ vypráví Stanislav Kirchner s dojetím.

Nahrávám video

Je třeba odpustit, ale nezapomínat

„Tady se píše v novinách, že se přišlo do haly nějakého podniku. U nás to nebyla hala, byl to velkostatek. Řekli nám, abychom se uložili na seně, bez jakékoli večeře, to samozřejmě neexistovalo,“ vzpomíná Kirchner.

Jako kladný zážitek hodnotí velkou solidaritu mezi lidmi. Předávali si informace, upozorňovali na nebezpečí. „Říkali, ať si dáme pozor, že oni na noc vybírají ženský jako na práci a mezitím je znásilňovali.“

Jeho matka nakonec dokázala, že je Češka a odsunuta byla neprávem. „Po sedmi dnech jsme dostali možnost opustit lágr. Bez jakékoli možnosti doprovodu domů.“

„Moje žena říká velice krásnou věc: je potřeba odpustit, ale nezapomenout a poučit se z toho,“ uzavírá Stanislav Kirchner své vypránění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V centru Prahy protestují tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Protestují proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrují i proti dalším krokům ministra kultury Ota Klempíře (za Motoristy) a žádají jeho rezignaci či odvolání. Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR.
před 42 mminutami

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 7 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47
Načítání...