Menší povodně a větší zásoby podzemní vody pro období sucha má zajistit projekt, který realizují ochránci přírody v Beskydech. Do nevyužívaných lesních cest a na holinách hloubí jámy. Půda, která byla dříve zhutněná těžkou technikou při kůrovcové těžbě, se tím provzdušní a znovu získá schopnost lépe zadržovat vodu.
Ochránci přírody společně s Lesy České republiky usilují o obnovu půdní propustnosti tak, aby se dešťové srážky – zejména přívalové, které často způsobují povodně – dokázaly vsáknout přímo v místě dopadu. Projekt je financován z Národního plánu obnovy.
Vodohospodářská opatření začali v Beskydech provádět před pěti lety, v roce 2020 nejprve pod Velkým Javorníkem a také na Jablunkovsku. Od té doby přibylo dalších lokalit, aktuálně pracují bagry u Zašové. „Provedli jsme rozsáhlé mapování defektů krajiny, hledali jsme místa, kde je půda poškozená a odvádí vodu pryč. Teď realizujeme filtrační opatření,“ vysvětlil specialista na zadržování vody v krajině z AOPK ČR Miroslav Kubín.
„Jakmile se srážky vsáknou do půdy, zpomalí se odtok. Nástup povodně je pak mírnější a její dopady na infrastrukturu, domy či další objekty nejsou tak výrazné,“ dodal Kubín. Bagry nyní pracují na místech, která byla v době kůrovcové kalamity vykácená. „Těžební stroje jsou velmi těžké, půdu udusají a ta pak ztrácí schopnost vsakovat vodu, udržet ji a postupně ji uvolňovat,“ popsal Kubín.
Zdravá lesní půda by si s velkou vodou poradila
Při loňských povodních spadlo v Beskydech přes 200 milimetrů srážek na metr čtvereční během několika dnů. „Zdravá lesní půda by si s takovým množstvím poradila – vodu by vsákla a udržela. Pokud je ale půda zhutněná, odteče až sedmdesát procent srážek zbytečně do nejbližšího vodního toku,“ upozornil ochránce přírody.
Vodní toky se pak rychle rozvodní a hrozí povodně. „Byl jsem se podívat v oblasti Zubří, kde jsme opatření provedli před dvěma lety. Tam se voda bez problémů vsákla. Naopak v místech, kde opatření chyběla, voda rychle odtékala do potoka, který se začal zvedat,“ popsal Kubín.
Podle něj by větší rozsah rekultivací znamenal i mírnější průběh povodní. „Když v lese dojde k jakékoli kalamitě a pohybuje se tam těžká technika, je nutné hned po zásazích zahájit rekultivaci,“ zdůraznil. Dodal, že je lepší investovat méně peněz do obnovy půdy po těžbě než mnohem víc do řešení škod po povodni. Zároveň je podle něj nutné zaměřit se i na starší zátěže – na krajinu poškozenou už od osmdesátých let.
