Uplynulo 72 let od justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové. Na oběti komunismu vzpomínali lidé po celé republice. Nejvíc pietních akcí se konalo v hlavním městě. Uskutečnily se například u památníku na Újezdu nebo v pankrácké věznici, kde byli političtí vězni popravováni.
Spolu s Miladou Horákovou byli před 72 lety na Pankráci popraveni i právník Oldřich Pecl, štábní strážmistr SNB Jana Buchala a novinář Záviš Kalandra. Čtveřice byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena 8. června 1950.
„Scházíme se tu, abychom vzdali úctu těm, kteří položili životy a přišli o své osudy jen proto, že se odmítli smířit se zlem. Že odmítli tolerovat zlo,“ řekl na pietním shromáždění předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Zmínil nutnost boje proti zapomnění na oběti a zločiny totality.
V souvislosti s nynější válkou na Ukrajině pak řekl, že je důležité neodvracet zrak od ruské agrese a jejich dopadů v napadené zemi. „Jestli podlehneme svůdné tendenci starat se sami o sebe a starat se o to, co je nám bližší, zejména ve smyslu vzdálenosti, tak potom riskujeme, že ti, co přijdou po nás, budou litovat toho, že jsme nebyli schopni dívat se jinam,“ řekl politik.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zdůraznila, že jediným „proviněním“ doktorky Horákové a jejích údajných kompliců byla věrnost pravdě a demokratickým ideálům.
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) označil justiční vraždu Horákové za symbol toho nejkrutějšího, co v komunistech bylo. Podle Rakušana je také dnes nutné vidět, že totalita pořád existuje. A že silnější si myslí, že si může vzít slabší stát. „Pokud reakce nás tady v demokratickém světě nebude dost rázná a jasná, v té chvíli se historické hrůzy mohou opakovat,“ varoval Rakušan.
Na pietě také promluvil bývalý politický vězeň Luděk Šácha. Řekl, že někteří političtí vězni se v 60. letech a později sice dočkali amnestií, ale nelze navrátit násilím ukončené životy a zdraví zmařené vězením. V závěru pronesl modlitbu kardinál Dominik Duka a účastníci piety uctili oběti totality minutou ticha.
Další vzpomínkové akce
Z piet mimo hlavní město se konala například setkání v Malé pevnosti Terezín. Tam byla Horáková jako účastnice protinacistického odboje vězněna za druhé světové války. V Liberci se pak lidé odpoledne sešli u památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici.
Spolek Bez komunistů.cz večer pořádá setkání u pomníku Milady Horákové v pražské ulici Sněmovní. „Pieta bude zakončena světelným obrazem,“ řekl za spolek Petr Marek. Spolek v úterý také zorganizuje vycházku po místech spjatých s Miladou Horákovou a její rodinou. „Na Praze 2 se vydáme od kostela svaté Ludmily na náměstí Míru, kde Milada Horáková měla svatbu s Bohumilem Horákem,“ sdělil Marek. Jedna z dalších zastávek podle něj bude u budovy rozhlasu, kde Bohumil Horák koncem 30. let 20. století pracoval jako programový ředitel. Vycházka potrvá zhruba hodinu a půl.
Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců v červnu 1950 pro Horákovou rozsudkem smrti. Milost pro ni žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein. Sama Horáková požádat odmítla.
Místo uložení ostatků není dosud známé
Místo uložení ostatků Horákové a Kalandry je dodnes neznámé. Urny s popelem Pecla a Buchala jsou podle badatelů v hromadném pohřebišti na motolském hřbitově v Praze. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, soudní rehabilitace popravených ale nastala až po roce 1989.
Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 osob pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. Za poslední osobu popravenou v Československu z politických důvodů badatelé považují Vladivoje Tomka. Ten byl v pankrácké věznici popraven 17. listopadu 1960 v 27 letech.
