Vládní protikoronavirová opatření jsou potřebná, ale nesmějí být zmatečná a chaotická. Cílem všech je zploštit křivku nárůstu nakažených. Na tom se shoduje všech devět lídrů stran s nejvyšším volebním potenciálem v předvolební debatě České televize. Podporu si podle nich zaslouží nejen podnikatelé v pohostinství, ale i v sociálních službách.
Omezení provozu barů, restaurací, sportovních a kulturních akcí, výuky ve školách. Lídři politických stran vnímají opatření jako potřebná, myslí si ale, že budou mít především na podnikatele v pohostinství velký dopad.
„Opatření chápu, ale měla by následovat i pomoc těmto podnikatelům. Nemyslím si, že opatření budou trvat jen čtrnáct dnů. Mohla by se protáhnout pomoc státu, která má teď končit,“ řekl Jan Vitula (Spolu pro Moravu - TOP09 + Zelení + Moravské zemské hnutí + Idealisté.cz + Liberálně ekologická strana).
Pro podporu majitelů restaurací je i Marek Šlapal (ČSSD). „Každé opatření nemůže být jen restriktivní. Stát na to, aby tyto podnikatele podpořil, má,“ řekl.
Podle Jana Hrnčíře (SPD) je po cestovním ruchu právě pohostinství nad propastí. „Zavřít restaurace podle mě nedává smysl, mělo by se to prodloužit do třiadvacáté hodiny. Majitelé restaurací říkají, že právě mezi desátou večerní a půlnocí mají třicet procent tržeb,“ míní.
Podle Jana Grolicha (KDU-ČSL) nemusela být situace v Česku taková, kdyby o prázdninách nedošlo k tak razantnímu uvolnění opatření. „Měli jsme se chovat jako na Slovensku, tam se na vnitřních akcích stále nosily roušky. Jde o psychologický efekt, zapomněli jsme, že ten koronavirus tady stále je,“ řekl.
Koronavirus si ale podle Lukáše Dubce (Piráti) prázdniny nevzal. Vláda měla podle něj využít čas k přípravám na druhou vlnu. Některá opatření v něm budí rozpaky. „Některá jsou zmatečná a chaotická. Když máme místo k sezení, tak nás virus zřejmě neohrožuje. Občas to nechápu,“ poznamenal.
Dvojka na kandidátce Moravanů Aleš Sekanina předpokládá, že ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) je odborník a ví, co dělá. „Pro jižní Moravu to bude mít takové dopady, že se některé akce nebudou moci konat. Je třeba snížit počet nákaz,“ řekl.
Františku Luklovi (Starostové pro Jižní Moravu) chybí odůvodněnost opatření. „Nejsme na jaře, abychom si mohli dovolit pokus-omyl s ekonomickými důsledky. Byl bych rád, kdyby se nám podařilo zploštit křivku počtu nakažených, daleko větší strašák než covid je podle mě nedostatek informací,“ řekl.
„My jsme minulý týden byli seznámeni s křivkou nárůstu nákazy. Kdo byl večer v Brně, dovede si představit, proč se to stalo. Křivka je hodně strmá, musí se zploštit,“ řekl současný hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek (ANO). Opatření podle něj potrvají nejméně měsíc.
„Vláda by měla přijít s tím, co je cílem opatření. Informace by měla mít i veřejnost, nejen hejtmani,“ podotkl Jiří Nantl (ODS + Svobodní + Starostové a osobnosti).
Důležitým tématem diskutujících byl také nedostatek pracovníků v zemědělství. Zemědělské podniky byly zvyklé každoročně zaměstnávat pracovníky z východu. Teď jim nemá kdo úrodu sklízet. Studenti o tuto práci zájem příliš nemají.
„Je to problém, debatovali jsme se středoškoláky a vysokoškoláky a nemají chuť se zapojit. To, co bylo na jaře, chybí, vymizela důvěra, že společně něco dokážeme a táhneme za jeden provaz,“ řekl František Lukl (Starostové pro Jižní Moravu). Starostové podle něj všechno nezvládnou, potřebují pomoc na vládní úrovni.
„Máme tady stovky tisíc zaměstnanců firem, kteří nemají práci, ti by se mohli využít, je ale třeba, aby je vláda nasměrovala,“ míní Jan Hrnčíř (SPD).
„Kovidová krize ukázala problém, že se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu ze zahraničí. My musíme slušně zaplatit svoje lidi,“ řekl Jan Vitula (Spolu pro Moravu - TOP09 + Zelení + Moravské zemské hnutí + Idealisté.cz + Liberálně ekologická strana).
Podle Marka Šlapala (ČSSD) není problém se zaměstnanci jen v zemědělství. „Řešíme problém v sociálních službách, tam budou lidé chybět. Teď řešíme dobrovolníky z Masarykovy univerzity,“ řekl. Podle něj je potřeba zabezpečit rezervy lidí do sociální oblasti.
„My máme skvělou organizaci dobrovolníků v Brně, ale omezuje je zákon o dobrovolnících, neumožňuje jim práci, kterou jsou připraveni dělat. V nouzovém stavu jsme měli přijmout novelu, aby mohli dobrovolníci pracovat v sociálních zařízeních,“ poznamenal Jan Grolich (KDU-ČSL).
Sociální oblast v době koronaviru zatím podle současného hejtmana Bohumila Šimka (ANO) kraj zvládl na výbornou. „V našich domovech nebyl v první půli nikdo nakažen. Co se týká pendlerů, musím poděkovat vládě, že vyjednala výjimku se Slovenskem. V Břeclavi a Kyjově je třetina zaměstnanců ze Slovenska,“ řekl.
Problematika pendlerství bude mít podle Lukáše Dubce (Piráti) dopad na ekonomiku, i podle něj se v sociální oblasti lidé drželi skvěle. „Lidé svou obětavostí nedopustili, aby byl zatažen koronavirus do těchto zařízení,“ řekl.
Mezi jižní Moravou a Slovenskem jsou také těsné vazby rodinné. „Koridor 30 kilometrů problém neřeší. Otázka, jak to řešit, přesahuje možnosti kraje,“ řekl Aleš Sekanina (Moravané).
Podle Jiřího Nantla (ODS + Svobodní + Starostové a osobnosti) je ale potřeba dostatečná testovací kapacita. „Jižní Morava je závislá na volném příhraničním pohybu, oběma směry. V našem zájmu je volný pohyb, potřebujeme ale dostatečnou testovací kapacitu. Ta není dostatečná,“ řekl. Pokud bude pokračovat druhá vlna epidemie, musí se kraj podle něj postarat především o pracovníky v sociálních službách a učitele.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
