Vedení Prahy v pondělí podpořilo jižní variantu trasy železnice mezi Dejvicemi a Veleslavínem, která má spojit Prahu s Kladnem a s Letištěm Václava Havla. Tato varianta počítá s vedením vlaků z Veleslavína tunelem pod střešovickým masivem až do Dejvic, tedy jižně od stávající železniční trati. Naopak s rozšířením samotného letiště radní nesouhlasí. Vedení hlavního města řešilo v pondělí i dostavbu vyhořelého Průmyslového paláce, chystá veřejnou zakázku na vybrání správce a dozoru stavby.
Modernizaci trati řeší město a Správa železnic (SŽ) několik desetiletí. Od původní pozemní varianty nakonec ustoupily a byla vybrána varianta tunelu. V jižní variantě tunel povede většinou v hloubkách více než 50 metrů pod terénem a zástavbou.
Trať půjde podle plánu ve směru z Dejvic na Veleslavín postupně z hloubky 20 metrů pod povrchem až více než 50 metrů pod zem. V této hloubce by měly být ražené tunely Střešovice. Směrem na Veleslavín je z nejnižšího bodu plánováno prudší stoupání, než je tomu do Dejvic.
Pro ražbu bude zvolena technologie TBM. Podle dokumentu, který schválili radní, je nejpříznivější pro vliv na nadloží. „Zvolená varianta, technické řešení a hloubka tunelů jsou předpoklady pro maximální a nezměněný komfort lokality nad tunely, jelikož vibrační a hlukové ovlivnění je zcela zanedbatelné,“ píše se v materiálu.
Schválenou variantu doporučily jako nejlepší z posuzovaných znalecké posudky, které připravil tým z České geologické služby a tým odborníků z Ruhrské univerzity v Bochumi. Podle jejich závěrů vychází jižní varianta jako nejméně konfliktní vůči dotčenému území. Pro tunel z Veleslavína do Dejvic se na konci listopadu vyslovili i zastupitelé Prahy 6.
S tratí nesouhlasili obyvatelé v okolí plánované trasy
S dlouhou debatou o modernizaci trati se pojí i nespokojenost řady pražských obyvatel. Původně se vedly spory o pozemní variantu, kvůli které by musela být zbourána řada soukromých objektů. Proti tomu se postavili zejména místní. Nelíbila se jim ale ani původní tunelová varianta, obávali se mimo jiné otřesů nebo narušení systému spodních vod.
SŽ odhaduje termín začátku stavby na rok 2025, a to v případě získání potřebných povolení. Zprovoznění železničního spojení na letiště předpokládá v letech 2028 až 2029. Stavba má trvat 24 až 30 měsíců. Odhadovaná cena pro úsek Výstaviště–Veleslavín je 13 miliard korun.
Radní odmítli novou ranvej na pražském letišti
Vedení hlavního města řešilo v pondělí i další dopravní téma, a to plán výstavby nové přistávací dráhy na ruzyňském letišti. S rozšířením letiště ale radní nesouhlasí. Podle schváleného usnesení by vláda měla stavbu vypustit z Politiky územního rozvoje a prověřit možnost zvýšit kapacitu regionálních letišť, například ostravského.
„Vláda chce investovat 30 miliard korun do Letiště Václava Havla v situaci, kdy se již proinvestovaly miliardy do rozvoje regionálních letišť, která jsou ve ztrátách a jejich provoz je dotován z veřejných financí,“ řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).
Radní už na minulém jednání nedoporučili schválit pořízení změny územního plánu, která je pro stavbu nové ranveje nutná a o které by měli 17. prosince rozhodovat zastupitelé. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později.
Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. „Praha byla před vypuknutím pandemie koronaviru za hranou udržitelného cestovního ruchu a rozhodně není v zájmu Pražanů investovat desítky milliard do navýšení stávající kapacity letiště za účelem ještě zvýšit příliv turistů do Prahy,“ uvedl Hlubuček. Letos kvůli koronaviru klesl provoz na minimum.
Dostavba Průmyslového paláce bude mít správce a technický dozor
Radní rozhodli i o vypsání veřejné zakázky na správce stavby a technický dozor dostavby vyhořelého křídla Průmyslového paláce. Odhadovaná maximální cena zakázky je 84,3 milionu korun. Magistrát již vypsal tendr na samotnou dostavbu, vítěze ale zatím nevybral. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.
Nyní zamýšlená zakázka navazuje na zmíněný tendr na stavební firmu. Jejím cílem je potřeba najít dodavatele, který zajistí funkci správce stavby a technického dozoru stavebníka. S vybranou firmou město podepíše smlouvu na 48 měsíců. Vítěze vybere speciální výběrová komise.
Při rekonstrukci bude zachována původní podoba stavby z roku 1891. Počítá se ale s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou má být například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně.
