Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
Rekonstrukce potrvá dva roky. Podle generálního ředitele Národního divadla (ND) Jana Buriana k ní vedly dva důvody. Tím prvním je technický stav více než čtyři dekády staré budovy, který v mnohém už neodpovídá dnešním normám.
„A druhý důvod je, že chceme konečně uprostřed Prahy postavit moderní divadlo určené pro soudobý repertoár, tak jak o tom snili naši předci už v roce 1916, kdy o tom mluvil Tomáš Garrigue Masaryk, který sám říkal, že Národní divadlo má spoustu historických budov, a žádné moderní. Splníme tím také sen původních tvůrců Nové scény, kteří prostě neměli k dispozici ty technologie, které máme my dnes,“ doplnil Burian.
Vyklizenou budovu si před předáním staveniště za doprovodu Buriana prohlédli i předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy).
Klempíř: Rekonstrukce je důkazem, že vláda nechce škudlit na kultuře
„Rekonstrukce Nové scény není jen investicí do budovy, ale především do budoucnosti české kultury. Národní divadlo musí vedle své tradiční role vytvářet prostor pro nové formy divadla, současnou tvorbu a uměleckou excelenci. Nová scéna má být místem, kde vznikají nové projekty a kde se česká kultura přirozeně setkává se světem,“ uvedl Klempíř.
Při prohlídce Nové scény podotkl, že rekonstrukce této budovy vyvrací řeči, že Babišova vláda chce šetřit na kultuře. „V poslední době jsem slýchal mnoho řečí, ano, řečí, nikoli faktů o tom, jak moc prý chce naše vláda škudlit na kultuře. To asi nečetli naše programové prohlášení,“ prohlásil.
Ministerstvo kultury podle rozpočtu dostalo letos na výdaje 17,6 miliardy korun, což je o více než miliardu méně proti návrhu minulé vlády z loňského září. Rozpočet resortu na rok 2025 pak přesahoval 21 miliard, což bylo historicky nejvíce. Navýšení mělo umožnit mimo jiné velké investiční akce, jako je právě rekonstrukce Nové scény.
Proti škrtům resortu pod vedením Klempíře, které se dotýkají různých kapitol včetně živé kultury, před časem vystoupili studenti uměleckých oborů a zástupci kultury. Kritizovaly je také třeba Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR, Asociace hudebních festivalů, Asociace profesionálních divadel i Asociace nezávislých divadel. Klempíř na to tehdy reagoval tvrzením, že šetřit musí všechny resorty.
Babiš v úterý uvedl, že ministr kultury má mít starost jak o živou kulturu, tak o kulturní dědictví. „Takže jsem rád, že se to konečně začne realizovat,“ podotkl k rekonstrukci Nové scény s tím, že přípravy podle něj trvaly trochu dlouho.
Kompromis už nestačí
Původní záměr Nové scény nepočítal s divadelním provozem, a architektonické řešení tak bylo i ve své době kompromisem.
„Nová scéna od začátku je tak trochu zakletá. Byla stavěna jako jakýsi kulturní dům, ale v době, kdy už byla rozestavěná, tak Praha otevřela tehdejší Palác kultury, dnešní Kongresové centrum, a tak trochu o tuto budovu ztratila zájem. A až někdy dva roky před otevřením došlo k přeměně projektu na divadlo s tím ale, že všechno, co už bylo do té doby postaveno, zůstane,“ vysvětlil ředitel technicko-provozní správy ND Václav Pelouch.
To přineslo mnohá úskalí pro běžný divadelní provoz. „Divadlo nevyhovuje akusticky, tvarově, neodpovídá tomu, jak má fungovat prostor pro živé umění,“ upozorňuje Burian.
Nová scéna po rekonstrukci proto návštěvníkům nabídne variabilní uspořádání jeviště i hlediště v multifunkčním sále s kapacitou až pět set míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou akustikou. „Aby ‚na tlačítko‘ se mohlo změnit uspořádání hlediště a jeviště od takzvané arény třeba až po taneční sál, kdy tam nejsou žádné židle, žádná rovná podlaha,“ upřesnil Pelouch. Takovou variabilitu si přáli už původní architekt Karel Prager a scénograf Josef Svoboda.
Přestavba se dotkne i divadelní Provozní budovy B známé jako Themos, která rovněž vznikla během dostavby areálu Národního divadla na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Podle Buriana začaly přípravy na dosud nejrozsáhlejší rekonstrukci Nové scény svým způsobem už v porevolučních letech, kdy se řešilo vlastnictví budovy B. Tu stát omylem v rámci restitucí vydal voršilkám, které ji mezitím prodaly. ND tak muselo řešit odkup a dlouholeté právní spory.
Úpravami v provozní budově získá ND ještě jeden komorní divadelní sál, zkušebnu a nové prostory se zázemím pro doprovodné edukační programy. Při rekonstrukci vznikne také nová kavárna, která propojí divadlo s náměstím Václava Havla a oživí piazzettu akcemi. Technologická modernizace obou budov má vést k energetickým úsporám a ke snížení provozních nákladů i zátěže životního prostředí.
Naposledy se na Nové scéně hrálo loni v červnu. Sloužila především Laterně magice a jejím multimediálním představením. Ta se částečně přesunou na jiné scény Národního divadla a částečně do náhradních prostor.
„Obrazovky“ zůstanou
Rekonstrukce nezmění vnější vzhled budovy. Doklad československé brutalistní architektury je od roku 2021 kulturní památkou. Zachová také všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory. Zrenovovat se mají zejména obklady ze zeleného serpentinu, točité schodiště nebo velkorysý světelný objekt od Pavla Hlavy a Jaroslava Štursy.
Stejně mají stavbaři postupovat u pláště budovy, složeného ze skleněných tvarovek připomínajících televizní obrazovky. Tak ji začátkem osmdesátých let navrhl architekt Prager spolu s předním českým sklářem a výtvarníkem Stanislavem Libenským a jeho manželkou Jaroslavou Brychtovou. Některým se tento nápad líbil a líbí, jiní tvrdí, že Novou scénu řadí k nejošklivějším pražským budovám.
„Když jsem v roce 1982 přišel do Prahy, tak se davy lidí chodily dívat na to, co to ten pan (architekt) Karel Prager staví. Spousta lidí byla pohoršených, co to vzniká za ‚televizi‘. Tvrdili, že se sem nehodí, ale mezi námi už bylo pár lidí, kteří se těšili na to, že tady bude něco, co trochu připomíná sci-fi,“ zavzpomínal Klempíř.
Projekt rekonstrukce podle Buriana vznikl pod dohledem památkářů. „Našli jsme rozumný kompromis, kdy zachováme, co je architektonicky cenné, a uděláme nově to, co by mělo sloužit divadlu a divákům,“ míní.
Tendr s námitkou
Divadlo v únoru potvrdilo jako vítěze tendru sdružení firem Metrostav DIZ, OHLA ŽS a Trigema. Jednou z podmínek byla maximální cena 2,3 miliardy korun včetně DPH.
Vyhodnocení tendru a vyhlášení vítěze zdrželo podání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které zpochybnilo vyloučení sdružení firem Geosan Group a Avers. Podle verdiktu úřadu ale Národní divadlo jako zadavatel postupovalo správně, rozhodnutí počátkem února potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Na řadě je nová filharmonie v Praze či kulturní centrum v Brně
Klempíř v úterý uvedl, že vedle rekonstrukce Nové scény ND chystá vláda nové depozitáře Národní galerie, dokončení výstavby Janáčkova kulturního centra v Brně, obnovu pražské Invalidovny nebo výstavbu Vltavské filharmonie.
„Chystáme toho hodně, musíme to naplánovat, aby ty investice ‚hladce klouzly‘. Je to náročné, ale s obnovováním a stavbou kulturních stánků nechceme přestat. Není to proto, že bychom chtěli na sílu dokazovat, že nejsme škudlilové na kultuře. Je to infrastruktura ducha,“ uvedl Klempíř.
