Důl Bílina opět spustil provoz. Aktivisté kvůli bouřkám slezli z rypadla, které ráno obsadili

Sedm aktivistů, kteří ve čtvrtek ráno obsadili rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku, odpoledne slezlo. Chtěli na něm zůstat 24 hodin, ale nakonec plán přehodnotili s ohledem na výstrahu na velmi silné až extrémní bouřky. Práce v dole ráno kvůli protestu ustaly, později se ale provoz obnovil, odstavené zůstalo jen rypadlo s aktivisty. Severočeské doly, které patří pod skupinu ČEZ, mají od Obvodního báňského úřadu povolení těžit do roku 2035.

„Celý areál byl v době obsazení aktivisty v provozu,“ uvedl mluvčí společnosti Severočeské doly Lukáš Kopecký s tím, že důl pracuje nepřetržitě. Velkostroj, na který skupina vylezla, tou dobou nepracoval, byla na něm ale jeho posádka.

Důl pak činnost přerušil. „Nebyli jsme si jisti, jestli se tu nepohybuje ještě jiná skupina aktivistů,“ zdůvodnil Kopecký. Pracovníci dolu podle něj zkontrolovali celou oblast a každý stroj. Když zjistili, že žádný z dalších strojů není obsazen a v areálu nejsou další nepovolaní lidé, postupně provoz obnovili. Škody, které protest proti těžbě uhlí způsobily, společnost zatím nevyčíslila.

Aktivisté původně avizovali, že na rypadle zůstanou nejméně do pátečního rána. Nakonec ale slezli již ve čtvrtek odpoledne, kdy mohly podle výstrahy meteorologů oblast zasáhnout extrémní bouřky. „Na místě byly všechny osoby zkontrolovány a ztotožněny, nikoho jsme nezadrželi. Obvodní oddělení v Litvínově ještě bude prověřovat obrazový materiál,“ uvedla policejní mluvčí Ilona Gazdošová.

Podle báňského úřadu bylo obsazení rypadla přestupkem, který jeho pracovníci na místě s aktivisty hned projednali. Podle jeho mluvčího Bohuslava Machka dostali pokuty v řádu tisíců až deseti tisíc korun. „Všichni zaplatili na místě, věc je ukončena,“ řekl.

Organizace Greenpeace, která se k obsazení rypadla přihlásila, dlouhodobě kritizuje plány na těžbu uhlí až do roku 2035 a označuje je za klimatický zločin. Proti povolení o prodloužení těžby se odvolala. „Před valnou hromadou skupiny ČEZ chceme upozornit na klimatický zločin, ke kterému se schyluje na hnědouhelném dole Bílina,“ uvedl ke čtvrteční akci za ekologickou organizaci Jaroslav Bican.

Severočeské doly podle něj požádaly o časově neohraničené prodloužení těžby. „Hrozí tak pokračování těžby i ve 40. letech. Nikdo přitom neřeší dopady, které vytěžené uhlí bude mít na klima. Tímto společnost ČEZ vyzýváme, aby od svého záměru prodloužit těžbu na Bílině ustoupila,“ dodal. Akcionáři ČEZ se sejdou v pondělí 26. června.

Vláda se ve svém programovém prohlášení přihlásila k odklonu od uhlí do roku 2033. „Ministerstvo životního prostředí dělá vše pro to, aby Česko urychlilo především rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Povolení těžby pro důl Bílina do roku 2035 nijak nepředjímá způsob, jak bude případně vytěžené uhlí využito, a ani to, zda by vůbec mohlo být využito ve zdrojích elektřiny nebo tepla na území ČR,“ uvedla v reakci na výzvu aktivistů mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.

Hnutí Greenpeace kromě povolení k těžbě také napadlo kladné stanovisko, které k rozšíření těžby vydalo ministerstvo životního prostředí po vyhodnocení vlivu na životní prostředí (takzvaný proces EIA) v době, kdy ho vedl bývalý ministr Richard Brabec (ANO). Greenpeace kritizuje především fakt, že nikdy nebyly posouzeny negativní dopady spálení bílinského uhlí na klima.

Záměr počítá s vytěžením téměř 50 milionů tun uhlí, podle posudku MŽP má mít na svědomí v průměru 11,5 milionu tun CO2 ročně. Greenpeace tvrdí, že v době klimatické krize není možné povolit projekt, který má na svědomí tolik emisí skleníkových plynů, a vyzývá ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), aby kladné stanovisko k další těžbě změnil a prodloužení těžby v dole Bílina zastavil.

Aktivisté obdobně protestovali už několikrát. Například v červnu 2021 obsadili dvě skrývková rypadla v uhelných dolech Bílina na Teplicku a Nástup Tušimice na Chomutovsku. Z velkostroje v Bílině skupina slezla ve stejný den odpoledne, rypadlo na Chomutovsku opustili čtyři lidé druhý den ráno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 11 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 12 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami
Načítání...