Díky primáři Kaniovi dostali kvalitní péči i komunistům nepohodlní lidé. Léčil i Kunderu a Zátopka

Chirurg a dlouholetý primář ivančické nemocnice, dnes dvaadevadesátiletý Richard Kania, léčil nejen vrcholové sportovce, ale také disidenty, kněží a řádové sestry. Mezi jeho pacienty patřili například i Emil Zátopek nebo Milan Kundera. V polovině 60. let se dostal na kliniku v Americe, kde pracoval tři roky. Do normalizačního Československa se ale na rozdíl od bratra –⁠ také lékaře –⁠ vrátil a nelituje.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Richard Kania se narodil v lednu 1929. Jeho otec byl státním úředníkem, a rodina se tak často stěhovala. V průběhu druhé světové války žil Richard v Praze, kde byl svědkem dramatických událostí. Vzpomíná například na den, kdy došlo k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Byli jsme v divadle. Představení přerušili a museli jsme jít domů,“ říká. 

O několik dnů později přihlížel třináctiletý Richard se spolužáky zásahu proti československým parašutistům v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. „My jsme šli ráno do školy a přes Vltavu nás už nepustili, tam šaliny nejely. Tak jsme šli pěšky ke škole, která byla naproti kostelu, kde byli parašutisté ukrytí. Tam už bylo všechno obklíčené,“ říká.

Stavěl barikády a pomáhal v repatriačním středisku

I když Richard se svými sourozenci a spolužáky trávil většinu času sportem, kulisa války v čase dospívání byla neustále přítomná. „Pátého května se už kolem poledne začaly vyvěšovat československé vlajky a odpoledne jsme šli s dědečkem stavět barikády. My jsme pak jako skauti na Malé Straně pracovali v repatriačním středisku. Byl to velký zážitek, potkat lidi z celé Evropy. Byli tak slabí, že neunesli ani svá osobní zavazadla. Když jsme je vzali kolem paže, abychom je podrželi, tak jsme ty hůlky úplně objímali,“ popisuje konec války Richard Kania

Po skončení bojů pokračoval ve studiu na gymnáziu, už v Brně, kde také odmaturoval. Spolu se svým bratrem, dvojčetem, se přihlásil na medicínu. Oba ji vystudovali a už jako lékaři se v polovině šedesátých let přihlásili k náročné zkoušce, která je opravňovala k práci v nemocnicích po celých Spojených státech. Trvala osm hodin a obstála jen desetina. Richard Kania už v té době pracoval jako primář na chirurgii v nemocnici v Ivančicích.

Nahrávám video
Paměťová stopa: Richard Kania
Zdroj: ČT24

S bratrem odjeli pracovat do nemocnic v Americe

„Bratr byl na dětské klinice v Brně a jeho profesor mu donesl takový leták nebo literaturu o možnostech studia v Americe. Brácha ji donesl domů a začali jsme se učit. Anglicky jsme neuměli vůbec, my měli jen němčinu, tak jsme se začali učit a tu zkoušku jsme udělali,“ říká pamětník.

Pak jim začaly chodit nabídky stáže nebo práce. Richard si vybral kliniku v Ohiu, kde strávil spolu s rodinou tři roky, a zatímco jeho bratr v USA zůstal, on sám se do Československa vrátil. „Přišel mi tam nějaký pohled nebo dopis a na obálce bylo jenom napsáno: Pane primáři, už se nám brzy vraťte, Vaši pošťáci. Víte, to tam v tom cizím prostředí vyzní úplně jinak než tady. Česky se mluvilo jenom doma, a to ještě děti mezi sebou mluvily anglicky, protože to bylo pro ně lepší,“ vysvětluje důvody k návratu do vlasti.

Režimu nepodlézal. Nikdy nevstoupil do strany, netajil se ani tím, že je věřící. Po deseti letech zákazu vycestovat ze země se dočkal i možnosti návratů do Ameriky. Po každém takovém výletu následoval výslech u StB. „Ale to byli blbci, ti se dali lehko ošálit. Třeba se ptali, když bylo výročí (srpnové) okupace, co tam oni na to. A já jsem říkal, tak to se tam všichni sešli a děkovali Brežněvovi, že nebýt jeho, tak se tak nikdy neměli,“ směje se.

Bratři Kaniovi
Zdroj: soukromý archiv Richarda Kanii

Spolužák nebo bratranec

Na jeho nemocničním oddělení našlo útočiště mnoho tehdy politicky pronásledovaných lidí. Těch, kteří byli propuštění z vězení nebo byli na indexu, ale šlo také o kněží a řádové sestry. „Milan Kundera tady třeba byl, to byl tenkrát na indexu, to byl spolužák z gymnázia. Zátopkovi tady byli, spali taky jednou u nás doma. Nechali mě pracovat, já jsem tady neměl soupeře a lidi mě potřebovali,“ říká dlouholetý primář nemocnice v Ivančicích.

„Já jsem vedl sestry k tomu, aby viděly v každém někoho, kdo by se podobal jejich příbuznému, a aby se tak k němu chovaly,“ vysvětluje. I on na dotaz ředitele nemocnice, koho to na oddělení zase má, vždy prý říkal, že je to spolužák nebo bratranec. 

Primářem byl Richard Kania v ivančické nemocnici dvaatřicet let a svého rozhodnutí vrátit se do normalizací postižené společnosti nelituje. „Víte, musíte se dívat dopředu, zpět už nic nezměníte,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...