Česko má nejmenší obce v EU, slučování ale obvykle odmítají

Nahrávám video
Události: Slučování obcí
Zdroj: ČT24

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

Půl roku se mohou obce sdružovat do společenství. Výhodou má být třeba možnost sdíleného úředníka, kterého by si samosprávy mezi sebou půjčovaly a ušetřily tak peníze i část administrativy. Ministerstvo vnitra zatím eviduje dvě uskupení Voticko a Jilemnicko.

Podle vládní TOP 09 by měla obce ke sloučení motivovat povinnost zajistit občanům základní služby, jako je škola nebo lékař. „Musely by buď vlastními silami a prostředky zajistit tyto služby, nebo by službu mohly zajistit od větších obcí. To by bylo nepochybně motivací svoji správu optimalizovat,“ říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

Slučování dlouhodobě navrhuje i NERV kvůli úspoře. Potenciál české ekonomiky podle poradního orgánu často brzdí neefektivní veřejná správa. Návrh na změnu samosprávy, respektive na slučování obcí s méně než tisíci obyvateli, už se v minulosti objevil. Před necelými dvěma lety jej vládní špičky odmítly. Podle tehdejších propočtů považoval NERV systém za neefektivní, úprava by podle něj ušetřila státu ročně až deset miliard korun. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) tehdy namítl, že velký počet samospráv funguje dobře.

Rada argumentovala srovnáním průměrné velikosti obcí s jinými státy EU, ze kterého Česko dopadlo nejhůře. „Spousta činností je tím pádem neefektivní, jsou obrovské neefektivnosti v těch činnostech, které by se přirozeně v jiné zemi řešily na mnohem větším území,“ uvedl člen NERV a ekonom CERGE-EI Daniel Münich.

Opozice i obce jsou často proti

Proti se nyní staví opoziční hnutí. „Obce mají roli kulturní, společenskou, sportovní. Kdyby tam starostové nebyli, tak by se tam takové akce vůbec nekonaly,“ podotýká místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová.

„Počet obcí, které máme, se nám vyplatil v době covidové, kdy starostové rozváželi roušky, rozváželi dezinfekce,“ říká předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR a místopředsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Eliška Olšáková (STAN).

O slučování obcí obvykle nestojí ani samosprávy, některá místa dokonce prosazují odloučení a osamostatnění. Od roku 2010 vzniklo deset obcí a žádná nezanikla. Většina nových obcí vznikla odtržením od vojenského újezdu. V roce 2015 jeden zanikl v Brdech.

Existující obce si obvykle chtějí udržet svou samosprávu. „To, proč (slučování) odmítáme, je omezení rozhodování o vnitřních věcech. Ze zkušeností jiných obcí víme, že pokud má centrální obec více satelitů, roztříštěných blízko u sebe, nejsou pak v centru zájmu zastupitelstva,“ vysvětluje starosta Horní Řepčice na Litoměřicku Petr Vaníček (nestr.).

Své samostatnosti si váží i v obci Teplička kousek od Karlových varů. „Bez slučování máme možnost rozhodovat o financích. Byli jsme jako obec pod Bečovem a to prostě nebylo dobré. Takhle si rozhodujeme sami o sobě,“ poznamenal starosta Tomáš Kundrát (nestr.).

V určitých případech ve slučování obcí nevidí smysl starosta v Přebuzi Martin Bruoth (nestr.). „Například my jsme horská obec, která je vzdálená od další obce desítky kilometrů. Neumím si představit, jak by to fungovalo. Naopak kdyby byly dvě obce blízko sebe, dávalo by to ekonomický smysl,“ podotknul.

Sloučení jako finanční pomoc

Jako hlavní pozitivum potenciálního slučování oslovení starostové vidí pomoc s rozpočtem. Společně se mohou podílet i na projektech, třeba instalaci radarů nebo budování záchytných parkovišť v turistických lokalitách. „Pokud uděláme nějaký společný projekt, tak jsme pak schopni samozřejmě vysoutěžit i pro obce lepší cenu,“ říká předseda Mikroregionu Hořovicko a starosta Komárova Jaroslav Klekner (nestr.). Obce jihozápadně od Prahy léta spolupracují v rámci svazku a nově se nechají zapsat jako společenství.

„Pokud má malá obec dostatek financí, je lepší, když si hospodaří sama s daleko větším přehledem o hospodárném využití financí,“ míní starosta Hradiště Ivan Kudrna (nestr.). Jeho obec ležící v okrese Benešov má pouze 32 obyvatel. „Na druhou stranu, pokud potřebujete investovat do infrastruktury, tak se bez dotací od státu neobejdete. A čím větší obec, tím větší šance na získání dotací.“

Podobný argument má i starostka obce Pětikozly z Mladoboleslavska Vendula Hálová (nestr.), která souhlasí se slučováním. „Fungování by bylo podle mě lepší. Bylo by tu více financí, možnost dotací a podobně. Ale ostatní obce o sloučení s námi neměly zájem,“ vysvětluje.

Kromě možné pomoci s nízkým rozpočtem může slučování vyřešit i nezájem o vedení obce. „Nejsou lidé, kteří by chtěli dělat starostu, je nás tu málo. Je ovšem důležité, abychom případně měli zastání v zastupitelstvu,” říká starostka obce Trpík Eva Felcmanová (nestr.) z Pardubického kraje.

Velká hustota obcí

Dvě třetiny obcí v Česku mají méně než tisícovku obyvatel. Z celkových 6254 (a čtyř vojenských újezdů) má více pouze 1528, zatímco 1354 vesnic eviduje méně než dvě stě občanů. Dvě stě až tisíc lidí žije v 3372 obcích. Průměr počtu obyvatel na jednu činí 1736, což je nejnižší číslo v Evropské unii.

Většina zemí EU má násobně větší obce. Téměř polovina má průměr nad deseti tisíci obyvateli na jednu samosprávu, řadí se k nim například Dánsko, Řecko, Bulharsko, Portugalsko nebo Polsko. To má z českých sousedů nejvyšší čísla, počet obyvatel na obec se pohybuje nad patnácti tisíci. Naopak Slovensko má velmi podobné počty jako Česko.

Německo má s téměř 85 miliony obyvatel necelých jedenáct tisíc obcí, což je ve srovnání s osmkrát menším Českem a jeho šesti tisíci samosprávami poměrně nízké číslo. Rakousko eviduje necelé čtyři a půl tisíce lidí na obec.

Nejvyšší průměr ze zemí EU má Irsko. Na pět milionů obyvatel má pouze 85 obcí. Kdyby mělo Česko dosahovat stejného průměru (62 136), muselo by zrušit přes šest tisíc vesnic a měst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
11:36Aktualizovánopřed 8 mminutami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
15:49Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
včera v 20:57

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
včeraAktualizovánovčera v 16:40

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
včera v 16:28

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
včeraAktualizovánovčera v 12:10

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
včeraAktualizovánovčera v 11:33
Načítání...