Přes 1850 z téměř 4500 pracovníků České televize a Českého rozhlasu podepsalo do úterního podvečera prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby. Cestu k tomu vidí ve vládním plánu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a podle signatářů tedy i vládní kontrolu. Prohlášení je dostupné na webu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to, že by cílem bylo ovládnutí veřejnoprávních médií, odmítl.
Vláda ANO, SPD a Motoristů má v programovém prohlášení zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Chce je nahradit financováním ze státního rozpočtu. Slibuje si od toho úsporu pro občany. Změna by měla nastat od roku 2027.
„Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují. Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům, ať už vládním, nebo opozičním. Současný model financování zaručuje nezávislost a stabilitu ČT a ČRo. Naše znepokojení vyvolávají i okolnosti přípravy návrhu na zásadní změnu statutu veřejnoprávních médií bez dostatečné veřejné a odborné debaty,“ stojí v prohlášení.
My, pracovníci České televize a Českého rozhlasu,
máme obavu ze snahy o ovládnutí médií veřejné služby. Cestou k tomu může být vládní plán na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a tedy i vládní kontrolu. Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují.
Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům, ať už vládním, nebo opozičním. Současný model financování zaručuje nezávislost a stabilitu ČT a ČRo.
Naše znepokojení vyvolávají i okolnosti přípravy návrhu na zásadní změnu statutu veřejnoprávních médií bez dostatečné veřejné a odborné debaty. A bez přesvědčivých argumentů pro změnu současného osvědčeného modelu.
Jsme odhodlaní chránit principy, na kterých média veřejné služby – jeden z pilířů demokracie – stojí už desítky let.
Podle pracovníků veřejnoprávních médií chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů. „Jsme odhodlaní chránit principy, na kterých média veřejné služby – jeden z pilířů demokracie – stojí už desítky let,“ uvedli dále signatáři prohlášení.
„O žádné ovládnutí nejde. Je sedmnáct členských zemí (EU), které financují veřejnoprávní média z rozpočtu. Kdybychom chtěli nějakým způsobem ovládat tahle média v minulosti, tak jsme nemuseli schvalovat jejich výroční zprávy. Ideální by bylo, kdybychom prosadili možnost kontrolovat tahle média Nejvyšším kontrolním úřadem,“ prohlásil Babiš při úterní návštěvě Bratislavy.
Signatáři
Prohlášení mimo jiné podepsali ředitel zpravodajství ČT Petr Mrzena, šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal, moderátoři ČT Jakub Železný a Daniel Stach, z Českého rozhlasu pak například redaktorka Jana Klímová, redaktor Jan Kaliba nebo moderátorka Tereza Kostková.
Cílem prohlášení bylo podle jedné ze signatářek Pavly Kubálkové z ČT dát najevo postoje a upozornit na rizika, výsledkem může být například zahájení veřejných a odborných debat. „Momentálně čekáme na návrh vlády, každopádně zůstáváme obezřetní a mobilizovaní. Ještě dnes zveřejníme výzvu i v audiovizuální podobě. Výzva směřovala hlavně k veřejnosti,“ řekla ČTK.
Vedení České televize podle Radka Konečného z tiskového oddělení vnímá prohlášení zaměstnanců jako legitimní projev svobodné vůle a postoje a vedení instituce je respektuje.
„ČT dlouhodobě stojí na principech nezávislosti veřejné služby a odpovědnosti vůči veřejnosti. O změnách, které se týkají jejího postavení a financování, je namístě vést věcnou a transparentní odbornou i veřejnou debatu. Tento postoj deklaroval také generální ředitel České televize Hynek Chudárek ve společném prohlášení s generálním ředitelem Českého rozhlasu ze dne 4. února,“ dodal.
V situaci, kdy se veřejně diskutují možné změny financování veřejnoprávních médií, včetně úvah o vazbě na státní rozpočet a o úpravě základních parametrů hospodaření, považuje generální ředitel ČRo René Zavoral zvýšenou míru nejistoty mezi zaměstnanci za pochopitelnou a přirozenou. „O zaměstnanecké iniciativě v Českém rozhlase jsem byl informován a seznámil jsem se i s texty, které byly zveřejněny na veřejně dostupných webových stránkách. Vnímám je jako občanské vyjádření zaměstnanců a spolupracovníků Českého rozhlasu, kterým není lhostejný další vývoj média, v němž dlouhodobě působí,“ řekl ČTK.
Podle mediálního experta Filipa Rožánka z webu Digizone je prohlášení vcelku mírné a kompromisní. „Jako podstatné v něm vidím volání po dostatečné veřejné a odborné debatě před případnými změnami. Dokud však nebudou na stole konkrétní návrhy, požadovaná debata se stejně nikam nepohne. Vládní politici zatím naznačili jen mlhavé obrysy reformy, přičemž zákon chtějí podle svých vyjádření předložit nejdříve v květnu nebo červnu. Momentálně tedy tuto iniciativu chápu hlavně jako stvrzení závazku televizních a rozhlasových pracovníků vůči veřejnosti,“ dodal.
V pondělí odborový svaz OS media zaslal ministrovi kultury Oto Klempířovi (za Motoristy) otevřený dopis, ve kterém se hlásí k účasti na jednání o změně financování veřejnoprávních médií. Udržitelné a předvídatelné financování považuje za zásadní podmínku pro funkčnost veřejnoprávních médií a zajištění závazků vyplývajících z judikatury EU uvedených v Evropském aktu o svobodě médií.
