Vše, co je na východ od Brna. Dům umění zahajuje novou sezonu výstavami Pulicara a Ambrůze

Nahrávám video

Novou sezonu zahajuje dvěma výstavami Dům umění města Brna. Sochař Jan Ambrůz, který se k vystavování vrací po delší odmlce, představuje pomocí oválných tvarů například brněnská místa nebo prostředí přírody. Fotograf Jaroslav Pulicar pak zachytil situační okamžiky mimo jiné v Rumunsku nebo na Ukrajině.

Přestože finální úpravy fotografií ladí ve svém brněnském bytě, momentky i promyšlené kompozice sbírá Jaroslav Pulicar zásadně až za hranicí města.

„Vznikají skutečně docela dlouho a pro mě v takovém tom prostoru, který mám rád, což je to, co nazýváme s kamarády ‚cokoli, co je na východ od Brna‘. To znamená jižní Morava, Slovensko, sever Rumunska, Polsko, Ukrajina – středoevropský prostor, kde má smysl něco fotit a kde jsou k vidění věci, které mě zajímají,“ sděluje Pulicar.

Ty uvidí zájemci od středy do konce října v brněnském Domě umění. „Je boj, co tam má být, co tam nemá být. Dneska vím, že bych na výstavu tři fotky nedal, ale tak je to vždycky,“ uvádí fotograf.

Ambrůz se vrací po pětadvaceti letech

O něco větší prostor je věnován instalacím ze železa, dřeva a skla od sochaře Jana Ambrůze. Jeho základním motivem je ovál. „Abstraktní motiv, který má ale u Ambrůze více významů, více poloh, od čistě konkrétních a osobních, ke kterým odkazují i názvy děl, které je spojují s nějakými cvičišti nebo sportovními prostorami, až po obecná témata, která je spojují s životním cyklem nebo přírodním koloběhem,“ popisuje kurátorka výstavy Marika Svobodová.

Po některých exponátech se můžou návštěvníci dokonce osobně projít, třeba po ploše nazvané Kluziště. Ta se skládá z patnácti skleněných desek, které drží tři stovky hokejových puků. Do Domu umění se sochař Jan Ambrůz vrací po víc než pětadvaceti letech. Zájemci uvidí díla, na kterých pracoval poslední dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...