V Lipsku začal knižní veletrh. Čtení umožňuje jiné perspektivy, zdůraznil německý kancléř

Pro veřejnost se otevírá Lipský knižní veletrh, který patří k nejvýznamnějším literárním přehlídkám jara. Roli hostujících zemí letos převzaly Nizozemsko a Vlámsko. Mezi více než dvěma tisíci vystavovateli nechybí ani Česko. Při středečním zahájení projev německého kancléře Olafa Scholze přerušovaly výkřiky nejspíše propalestinských aktivistů.

Během projevu Olafa Scholze (SPD) se z různých míst lipské koncertní síně Gewandhaus ozývaly převážně nesrozumitelné slogany. Podle svědků, na něž se odvolává agentura DPA, protestující vinili izraelskou vládu z genocidy v Pásmu Gazy. „Nás všechny tady v Lipsku spojuje moc slova, ne křiku,“ řekl kancléř. „Domnívám se, že není správné zaměňovat demokracii s hlasitým křikem,“ dodal. Za svá slova sklidil aplaus.

Po několika minutách ve svém proslovu pokračoval a mluvil o literatuře. Zdůraznil, že hodnota četby spočívá především v tom, že umožňuje pohledy z jiné perspektivy.

„Nás všechny – a sem počítám i sebe – spojuje láska ke čtení,“ řekl také. „Ať už jako dítě večer před usnutím, jako mladého politika ve vlaku mezi Hamburkem a Bonnem nebo nyní, kdykoli mi to čas dovolí – od chvíle, kdy jsem začal myslet, mě životem provázejí knihy,“ prohlásil. Stejně jako lipský veletrh, ani on se prý neupíná na jeden žánr.

Ahoj! Zdraví opět Česko

Na letošním ročníku je možné vybírat tituly od dvou tisíců vystavovatelů, pozornost se soustředí na tvorbu Nizozemska a Vlámska. Česko v Lipsku rozbilo stánek s tradičním sloganem Ahoj! „Novinkou je anglický název Česka Czechia místo dosavadního německého Tschechien,“ uvedl šéf Českého literárního centra Martin Krafl.

Česko se zapojilo také do doprovodného festivalu Leipzig liest (Lipsko čte). Čtenáři se tak budou moci setkat například s Matějem Hořavou, Radkou Denemarkovou nebo Markem Tomanem. Literárním překvapením bylo podle Krafla vystoupení Matěje Hořavy, který už stihl představit svou prvotinu Pálenka v německém překladu. „Přilákalo devadesát platících návštěvníků, což byl mimořádný počet. Samotného autora to zaskočilo a mě překvapilo,“ řekl Krafl s tím, že Hořava je mezi německými čtenáři prakticky neznámý. Poznamenal, že knihu, která sleduje českého učitele v rumunském Banátu, si následně koupilo asi dvacet lidí.

Velkorysý prostor dostane česká literatura v Německu v roce 2026, kdy se stane čestným hostem jiného významného knižního festivalu ve Frankfurtu nad Mohanem. Podle Krafla je účast v Lipsku zkouškou, s jakým úspěchem si povedou překlady českých autorů právě za dva roky ve Frankfurtu. „Lipsko je jako lakmusový papírek. Nakladatelé tady jasně vidí, kteří autoři mají úspěch,“ vysvětlil.

V letošní expozici se mimo jiné představuje Knihovna Milana Kundery v Brně a vystaveny jsou kolekce překladů české literatury ze všech žánrů, zejména do německého jazyka, aktuální knižní tituly na českém trhu i literatura pro děti a mládež.

Lipská akce obvykle přiláká kolem tří set tisíc návštěvníků. První den si nenechá ujít ani německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Jedním z vrcholů festivalu, který potrvá do neděle 24. března, jsou ceny Lipského knižního veletrhu. V roce 2019 získal nominaci Jaroslav Rudiš, jenž v Německu částečně žije a tvoří, a o devět let dříve česko-německý autor Jan Faktor. Laureáty se nestali, ale i samotné zařazení do užšího výběru je vnímáno jako uznání kvalit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...