V hlavním městě otevřela nová galerie. Kritici vyčítají Kunsthalle Praha provázanost s oligarchy

V Praze zahájila činnost nová galerie. Kunsthalle Praha vznikla přestavbou trafostanice na Klárově, za novým výstavním prostorem v hlavním městě stojí nadace manželů Petra a Pavlíny Pudilových. Pudilovo podnikání a jeho souvislost s uměleckým provozem se nelíbí některým lidem z oboru. Před budovou galerie se protestovalo.

Manželé Pudilovi zakoupili chátrající transformační stanici před sedmi lety. Do nadačního jmění vložili svou sbírku umění a vznikl nadační fond Kunsthalle Praha. Koupě budovy a její rekonstrukce přišla podle zástupců majitele na více než 800 milionů korun.

Rekonstrukce vyvolala před několika lety kritiku některých zastánců industriální architektury. Vlastník některé části památkově chráněné budovy odstranil a nahradil je novými. Ministerstvo kultury i Národní památkový ústav tehdy sdělily, že výraznější zásahy si vynutil na stavbě použitý méně kvalitní cement a kontaminace stavby nebezpečnými látkami. Prvky, které byly odstraněny z fasády, se na ni po přestavbě měly vrátit.

„Bohužel v třicátých letech, když se budova stavěla, se pospíchalo, aby byla hotová, a použili v interiéru hlinitanové betony, o kterých se později zjistilo, že sice rychle tvrdnou, ale nekontrolovatelně mohou degradovat nebo i spadnout. Tohle a třeba také kontaminace byly důvodem, proč interiér budovy musel být odstraněn. Nicméně byla to zároveň příležitost postavit prostor, který je pro provoz umění špičkově připraven a zároveň je přátelský pro lidi,“ vysvětluje ředitelka instituce Ivana Goossen.

Nahrávám video

Elektřina v umění

Kunsthalle Praha se chce věnovat především umění dvacátého a jednadvacátého století, s důrazem na spolupráci se zahraničím. Provoz zahajují dvě výstavy, které se tematicky vztahují k původnímu účelu budovy z třicátých let minulého století. Jedna umožní zájemcům prozkoumat historii trafostanice a měnírny elektrického proudu. Druhá, s názvem Kinetismus, ukazuje, jak elektřina proměnila uměleckou praxi od počátků dvacátého století do dnešních dnů. Dotkne se kinematografie i počítačového umění.

Galerie už dříve avizovala, že nechce čerpat finance z veřejných prostředků. „Myslíme, že peněz na umění je málo, a nechtěli jsme zatěžovat dále státní rozpočet, chtěli jsme na tuzemskou scénu přinést nové možnosti a přispět ke kulturní gravitaci města Praha. Z hlediska financování se budeme snažit postupem času čím dál větší podíl v našem rozpočtu zajišťovat skrze vstupenky, designový shop, gastroprovoz, partnerství a tak dále,“ uvedla Ivana Goossen.

Jde o artwashing?

Otevření galerie doprovodil protest organizovaný Společností pro lepší současnost. V pozvánce na svém Facebooku uvedla, že odmítá „zavírat oči nad tím, jak oligarchové perou špinavé peníze skrze umění“.

Petr a Pavlína Pudilovi
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

K akci uváděné jako shromáždění na podporu umění byl naplánován i workshop artwashingu. Ten se většinou definuje jako využívání umění a uměleckých institucí za účelem zisku třetí strany. Příkladem je třeba podporování galerií velkými nadnárodními společnostmi, které si tak podle kritiků těchto praktik kupují pozitivní PR.

Podnikatel Petr Pudil se v roce 2005 zúčastnil odkupu Mostecké uhelné společnosti od skupiny Appian Group. V roce 2010 svůj podíl prodal společnostem Pavla Tykače. Pudil se podle veřejně dostupných zdrojů nepodílel na privatizaci Mostecké uhelné společnosti a nebyl souzen v žádném z procesů, které se privatizace týkaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...