Umělecká stopa ano, ekologická ne. Umělci ve finále Chalupeckého ceny šetří energií

Ve středu Brna, na střeše budoucího Janáčkova kulturního centra, vyrostla v týdnu solární elektrárna. Napájí výstavu nových děl, jimiž se představují veřejnosti finalisté letošní Ceny Jindřicha Chalupeckého. Významné výtvarné ocenění se uděluje výrazným umělcům nastupující generace – a ta aktuálně řeší klimatickou krizi.

Tradiční výstava nominovaných umělců se koná střídavě v Praze a Brně. Letošní ročník připadl na prostory Moravské galerie. Pětice finalistů v ní chtěla svou výstavní činností zanechat co nejmenší stopu. Nejen v samotné instalaci, ale i při její přípravě.

„Snažili jsme si během příprav uvědomovat, kdo, kam a jakým prostředkem jede, co se kam dováží, kupuje, jakým způsobem tiskneme věci. Zároveň jsme se dohodli, že v zimních měsících výstava nebude vytápěná,“ vyjmenovává kurátorka Karina Kottová. 

Galerie nepodcenila ani recyklaci. K propagaci nové výstavy použila praporky, které poutaly už na předchozí projekt věnovaný Vladimíru Boudníkovi.

Fresky pro ombudsmanku i „lidový miliardář“ Babiš

Daní za udržitelnost je nevzhledná změť kabelů ve výstavních prostorách i horší světelné podmínky, za nichž si návštěvníci galerie díla prohlíží. Letos nahlédnou například do tvorby umělecké skupiny Comunite Fresca, kterou tvoří Dana Balážová, Markéta Filipová a Marie Štindlová.

Jejich zájmem je oživení středověké techniky fresky. V souvislosti s finále Chalupeckého ceny vytvořily nástěnné malby pro vybrané charitativní a neziskové organizace, mimo jiné kancelář ombudsmanky. V Brně je vystavily i s odměnou, kterou za ně dostaly, třeba sklenicemi medu.

Práce dalšího z finalistů, Andrease Gajdošíka, spočívá v intervencích do mediální sféry a sociálních sítí. Na výstavě návštěvníkům předkládá duplikáty článků ze serverů Lidovky.cz a iDNES.cz. Ty jsou součástí mediální skupiny, jejímž vlastníkem je firma Agrofert, kterou někdejší majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), vložil kvůli zákonu do svěřenského fondu.

Gajdošík do textů vpašoval ke jménu současného premiéra různé přívlastky a čekal, jestli si jich lidé všimnou. „Překvapilo mě, že i vyloženě větší úpravy v titulku lidé jen tak přejdou bez povšimnutí, třeba zmínky o neagentu StB nebo lidovém miliardáři. Myslím, že chybí primární pochybnost o tom, kdo ten článek psal,“ podivuje se umělec.

Z politiky a také mytologie, geologie nebo vědy si prvky vypůjčuje i další letošní nominovaná umělkyně Marie Lukáčová, jež pracuje především s médiem videa a videoinstalací. Ve finále, a tím pádem na výstavě je svou tvorbou zastoupena i figurální malířka Pavla Malinová. Ve svých malbách pracuje s mužskými a ženskými archetypy. Laureátem třicátého ročníku se může stát také francouzský vizuální umělec Baptiste Charneux, který ale žije a pracuje v Praze. Umělecky se vyjadřuje prostřednictvím drobných i velkoformátových keramických objektů. 

Bylo nás šest

Ze zahraničí pochází také šestá finalistka – původem izraelská umělkyně a aktivistka Alma Lily Raynerová. Ze zdravotních důvodů se ale podle oznámení organizátorů účastní až finále příštího ročníku.

Výstava a s ní i malá solární elektrárna zůstanou v Moravské galerii v provozu do 19. ledna 2020. Vítěze Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2019 vyhlásí porota ale už 6. prosince.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...