Proč se lidem líbí různé věci a jak to ovlivňuje jejich postavení ve společnosti, zamýšlí se čtveřice českých sociologů. Pravidla vkusu popsali ve stejnojmenné knize.
Při stanovení pravidel vkusu se autoři zajímali jednak o to, jak kulturní hodnoty utváří školství či média, jednak o to, do jaké míry je vkus ovlivněn naším postavením ve společnosti. Kulturní hierarchie se promítají do nerovnosti ve vzdělávání, struktury společnosti i gentrifikace městských čtvrtí.
„Co je krásné a vkusné, definují ti, kdo mají ve společnosti navrch,“ píše se v knize. „To, kdo je nahoře, se proměňuje, a ne vždy mají výrazný vliv, nicméně naše teze je, že stále to tak určitým způsobem funguje. Nějaký kánon už možná neexistuje, ale tím hůř, protože nevíme, čím se řídit,“ dodává jeden z autorů Ondřej Špaček.
S odstupem i bez
Publikace zmiňuje i jev ironické spotřeby. „Stejnou věc mohou dva lidé vnímat odlišně a číst v ní něco jiného. Ironie spočívá v tom, že my to sice sledujeme nebo se toho účastníme, ale v zásadě od toho máme odstup. Ať už je to poslouchání normalizačního popu, účast v karaoke, kdy na jedné straně máme spotřebitele, kteří to prožívají a berou to vážně, a pak ti, kteří z toho mají hlavně zábavu, ale je tam znatelný odstup,“ vysvětlil Špaček.
Dodává, že vkus se ale neustále proměňuje. Zatímco například videohry byly dříve vnímány jako bezduchá zábava, dnes se jimi zabývá i seriózní kritika. Na univerzitách se studují komiksy a kulturně vzdělaný člověk se nepozná už podle toho, že poslouchá operu a čte klasickou literaturu.
