Recenze: Absolutní krajina je monografií malíře, který se nikam nehrnul

Malíře Jiřího Kubového představuje obsáhlá monografie Absolutní krajina. Název výstižně charakterizuje nejen umělcovo dílo, ale i jeho přístup k vlastní tvorbě.

Jiří Kubový, který letos oslavil sedmdesáté narozeniny, zaujímá po právu významné místo v kontextu našeho výtvarného umění, obecné povědomí o tomto malíři tomu ale neodpovídá. Přestože po roce 1989, a zejména v posledních letech, docela dost vystavuje a jeho díla nakupují soukromé i státní galerie.

Periferii navzdory

Do revoluce to ale žádná sláva nebyla. Má to několik důvodů, žádný však naštěstí nemá co do činění s kvalitou Kubového tvorby. Předně: po celou dobu, a je tomu tak i nadále, žil a tvořil v Ústí nad Labem, takže stranou výtvarného provozu. Mělo to i své výhody, o tom ale později.

Zadruhé: Jiří Kubový se nikam nehrnul, nikde se nevnucoval, prostě si tvořil, víceméně sám pro sebe a ve službách svého osobního hledání – nastavení, které vám také mnoho fanoušků nezajistí.

Zatřetí, jak vlastně vyplývá z předešlého, držel se stranou aktuálních trendů, což ovšem neznamená, že by s nimi někdy, ne snad nevědomě, ale zajisté bez nějakého pachtění se, nesouzněl. A připomínat, že se nepodílel na aktivitách režimních výtvarných institucí, snad ani není třeba.

Kontakty se slovy i beze slov

Jak bylo řečeno, Jiří Kubový je svázán se severními Čechami, krajinou ne zrovna utěšenou, na jeho díle to však poznat není – a není poznat ani pobyt na výtvarnické periferii. Naopak, poskytl mu tolik potřebný prostor k soustředění se na sebe sama a v jeho obrazech je to cítit.

Kromě toho, a to je důležitý moment, tak osamocený zase nebyl. Jak vidíme z textu Petra Jindry, Kubový kontakty naopak cíleně vyhledával, řada z jeho uměleckých přátel přitom působila také v severních Čechách.

Ostatně, jména jako malíř Zdeněk Sýkora či básník Emil Juliš mluví sama za sebe. V kontaktu byl ovšem i s dalšími, například malířem Janem Kubíčkem, básníkem a výtvarníkem Jiřím Kolářem nebo teoretikem Jindřichem Chalupeckým. Všichni to ale byli, a to je důležité, umělci tvořící podobně jako on na okraji.

Důležitý aspekt Kubového tvorby představuje spolupráce s básníky, plzeňským Josefem Hrubým či třebíčským Ladislavem Novákem, kdy jejich verše implantoval do svých děl – což jen potvrzuje Kubového zájem o slovo jako takové. I pro to bychom nalezli v jeho díle důkazy. Ale pozor: jak s Hrubým, tak s Novákem a Julišem vytvořil i „bezeslovné“ obrazy.

Svébytný krajinář

Úvodem bylo řečeno, že název monografie Absolutní krajina charakterizuje Kubového dílo. Vytvářel totiž svébytné krajiny, odrazy, nečekejme ovšem nějaké krajinářství – byly to odrazy abstrahované, jdoucí, takříkajíc, po jádru věci.

Petr Jindra zmiňuje, právem, Josefa Šímu. Zajímavé jsou v tomto směru i dva Kubového obrazy Krajina pro A. S., míněn je Antonín Slavíček. Jeden z nich byl na čas vřazen do stálé expozice Slavíčkových krajin v roudnické galerii. Kubový, který se podle katalogu výstavy „vědomě přihlásil k tradici české krajinomalby“, s ní ovšem souzní velice volně – linie horizontu, stromů či oblak jsou zde naznačeny pouze několika linkami, přesahujícími naznačený rámec obrazu.

Monografie, vybavená mnoha kvalitními reprodukcemi, sleduje celou dosavadní Kubového uměleckou dráhu. Doplněna je rozhovorem s umělcem, soupisem výstav i textů, nechybí ani faksimile korespondence s Julišem a dalšími zmiňovanými souputníky. A jako celek je příkladným obrazem jedné významné osobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...