Magnesia Litera má nominace za rok 2023. V próze se rozhodne mezi Machoninovou, Šestákem a Torčíkem

Nahrávám video

Třiatřicet titulů z prózy, poezie či tvorby pro děti a mládež se uchází o ceny Magnesia Litera za rok 2023. Nejlepší loňské literární počiny budou známy 18. dubna v přímém přenosu České televize. Součástí hlavního ceremoniálu se poprvé stane vyhlášení vítězů žánrových kategorií za detektivku, fantastiku a humoristickou knihu.

V nejsledovanější kategorii, tedy Liteře za prózu, letos o cenu soutěží Alena Machoninová, Petr Šesták a Marek Torčík. Machoninová loni vydala knihu Hella o životním osudu české Židovky Heleny Frischerové. Šesták zaujal břitkou novelou Vyhoření, v níž pranýřuje současnou společnost symbolicky ztělesněnou automobilem. Básník Marek Torčík v debutové próze Rozložíš paměť popsal neutěšené dětství a dospívání na moravském maloměstě, které neodpouští odlišnost.

Debutem roku může být kniha Eliho Beneše Nepatrná ztráta osamělosti o návratu z Osvětimi, atmosférická poezie ve sbírce Kláry Krásenské s názvem Mýtinami nebo sarkastické básně Tomáše Peřiny ve sbírce Tam uvnitř něco je!

V kategorii detektivka má nominaci Marie Horová s příběhem z prostředí bezdomoveckých maringotek Se džbánem pro vodu. Jana Jašová byla nominovaná za thriller Krutý měsíc odehrávající se během covidové pandemie a Veronika Martinková za pokračování série s nevšední dvojicí vyšetřovatelů Hanou Vítkovou a Davidem Winklerem v knize Vina a trest.

Cenu za humoristickou knihu může získat stand-up komička Lucie Macháčková za Svatební historky, humorista Filip Mikuš, jehož intelektuálně i literárně náročný humor ve Výstavě chameleonů podle poroty odkazuje k poetice Woodyho Allena i Monty Pythonů, nebo Danka Štoflová za příběh Češky žijící mezi indiány Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí.

Na Literu za fantastiku porota nominovala hudebně-existenciální horor Pavla Bareše Lenochod Jimmy & jeho backup band, cyberpunkovou detektivku Prázdnota od Michaely Merglové a knihu Jana A. Kozáka vycházející ze severské kultury Sága o Lundirovi: Synu zimy, hvězdopravci a staviteli.

V kategorii poezie mají šanci na vítězství Poslední cestopisy Zofie Baldygaové, první básně, které polská autorka vydala v češtině. Nominaci má také Červený obr, jehož prostřednictvím Tereza Bínová zkoumá pradávné pouto mezi člověkem, přírodou a vesmírem. Na cenu aspiruje rovněž triptych Dokumenty od Kamila Boušky o odcizenosti současného světa.

Nejlepší knihy pro děti a mládež loni podle Magnesie Litery napsali Jiří Dvořák, který nedospělým čtenářům předložil publikaci Myko – kompletní zpravodaj ze světa hub, Kateřina Přidalová, jež pro změnu v titulu Toto není jenom kniha seznamuje teenagery s principy vizuální komunikace, a Noemi Cupalová, která na interaktivním příkladu Blbé Venduly ukazuje možné cesty pro ty, kteří se cítí nepřijímáni okolím.

V nominacích naučné literatury se sešly následující tituly: publikace Louky – Dobrodružství poznávání, která je výsledkem téměř čtyřicetiletého bádání týmu vědců z Botanického ústavu Akademie věd, kniha Za neznámými tvory amazonských lesů, jež dokumentuje dobrodružnou výpravu Jiřího Moravce, a titul V různosti je síla, kterým shrnuje literární historik Michal Přibáň historii dvou nejvýznamnějších exilových nakladatelství.

Označení nakladatelský čin si podle porotců zaslouží edice díla básníka Karla Šiktance připravená nakladatelstvím Karolinum, edice Katedra, díky níž pedagogové UMPRUM poskytují podkladové materiály studentům designu, a sportovní příručka Ragby, za níž stojí kolektiv kolem historičky umění Petry Novákové a velšského spisovatele Jamese Stafforda.

Kdo chce sáhnout po povedeném překladu, nepochybí četbou příběhu Jako v nebi, tak i na zemi (napsal Davide Enia), v němž se Marina Feltová při překladu z italštiny musela vyrovnat s boxerským slangem i sicilštinou; také cestopisu Aleksandera Majkowského Život a příhody Remusovy, jenž z nepříliš známé kašubštiny přeložil Miloš Řezník, anebo románu Třetí most, kde příběh maďarského autora Lászlóa Szilasiho přiblížil i překlad Marty Pató.

Nominace za publicistiku odrážejí proměny české společnosti po roce 1989 v knize Věčná devadesátá, jež je prací Veroniky Pehe, Apoleny Rychlíkové a kolektivu, dále názory myslitelů v pojednání Bůh je mrtev – nic není dovoleno od filozofky Terezy Matějčkové a klimatické dezinformace v zneklidňující sondě Továrna na lži od Vojtěcha Pecky.

554 přihlášených knih nestačilo

Magnesia Litera chce podporovat kvalitní četbu a pomáhat čtenářům s orientací na knižním trhu. Vítězství i nominace se projevují na zvýšené prodejnosti titulů.

Do letošního ročníku bylo přihlášeno celkem 554 knih a další si ještě vyžádali sami porotci, když je mezi přihlášenými nenalezli. O nominacích jednotlivých kategorií rozhodovaly odborné poroty, které také určí vítěze. Pouze o hlavní ceně Kniha roku a také o nadžánrovém ocenění za debut roku rozhoduje zhruba třísetčlenný sbor hlasujících, který tvoří lidé všech profesí knižní branže.

V loňském ročníku organizátoři soutěže zavedli čestnou Cenu Magnesia Litera za přínos kultuře. Určena je pro osobnosti, jejichž práce není přímo spojena s vydáváním. Ocenění nemá porotu ani nominace, kandidáty na ně navrhnou členové spolku Litera, kteří vyberou i jejího držitele.

Nominace přiblíží medailonky i čtení

Vyhlášení vítězů bude přímým přenosem vysílat kanál ČT art 18. dubna. Zachována zůstává moderátorská dvojice Daniela Brzobohatá a Saša Michailidis.

Ještě předtím Česká televize odvysílá animované trailery všech nominovaných knih, uvádět je bude denně od 7. do 17. dubna. Poslechnout si autorská čtení nominovaných autorů mohou přijít příznivci literatury v březnu a dubnu do Knihovny Václava Havla v Praze.

Litera za prózu

  • Alena Machoninová: Hella (Maraton)
  • Petr Šesták: Vyhoření (Host)
  • Marek Torčík: Rozložíš paměť (Paseka)

Litera za poezii

  • Zofia Baldygaová: Poslední cestopisy (fra)
  • Tereza Bínová: Červený obr (Odeon/EMG)
  • Kamil Bouška: Dokumenty (Trigon)

Litera za knihu pro děti a mládež

  • Jiří Dvořák: Myko. Kompletní zpravodaj ze světa hub (Baobab)
  • Kateřina Přidalová: Toto není jenom kniha (UMPRUM/Designéři dětem)
  • Noemi Cupalová: Blbá Vendula (Běžíliška)

Litera za naučnou literaturu

  • Stanislav Březina, František Krahulec, Sylvie Pecháčková a Hana Skálová: Louky: dobrodružství poznávání (Academia)
  • Jiří Moravec: Za neznámými tvory amazonských lesů (Academia)
  • Michal Přibáň: V různosti je síla. Exilová nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index nejen ve vzájemné korespondenci. (Academia)

Litera za nakladatelský čin

  • Dílo Karla Šiktance (Karolinum)
  • Edice Katedra (UMPRUM)
  • Petra Nováková, James Stafford a kolektiv: Ragby (Labyrint)

Litera za překladovou knihu

  • Davide Enia: Jako v nebi, tak i na zemi (přeložila Marina Feltlová, Argo)
  • Aleksander Majkowski: Život a příhody Remusovy (přeložil Miloš Řezník, Argo)
  • László Szilasi: Třetí most (přeložila Marta Pató, Protimluv)

Litera za publicistiku

  • Ondřej Daniel, Lenka Krátká, Michal Lehečka, Vojtěch Ondráček, Jana Patočková, Veronika Pehe, Apolena Rychlíková a Jaroslav Spurný: Věčná devadesátá. Proměny české společnosti po roce 1989. (CPress)
  • Tereza Matějčková: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno. (Echo Media)
  • Vojtěch Pecka: Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací. (Alarm/UTOPIA libri)

Litera za debut roku

  • Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti (Akropolis)
  • Klára Krásenská: Mýtinami (Viriditas)
  • Tomáš Peřina: Tam uvnitř něco je! (Argo)

Litera za detektivku

  • Marie Horová: Se džbánem pro vodu (MOBA)
  • Jana Jašová: Krutý měsíc (Motto)
  • Veronika Martinková: Vina a trest (VM knihy)

Litera za fantastiku

  • Pavel Bareš: Lenochod Jimmy & jeho backup band (Host)
  • Jan A. Kozák: Sága o Lundirovi (Malvern)
  • Michaela Merglová: Prázdnota (Epocha)

Litera za humoristickou knihu

  • Lucie Macháčková: Svatební historky (Ikar/EMG)
  • Filip Mikuš: Výstava chameleonů (Argo)
  • Danka Štoflová: Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí (Argo)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...