Politoložka Anna Durnová, která působí na Vídeňské univerzitě, vydává dětskou knížku o základech politologie a sociologie. Dětem se v ní snaží vysvětlit složité pojmy i obecné principy toho, jak funguje svět, ve kterém žijeme. Například proč musí rodiče chodit do práce, proč lidé chodí k volbám nebo – jak zní název celé knihy – proč existují sprostá slova, když se nesmějí používat.
Jedním z impulzů k napsání knihy byly pro Annu Durnovou její zkušenosti s popularizací politologie, které získala na „dětské univerzitě“, tedy letních kurzech pořádaných Vídeňskou univerzitou. Dětem přibližovala občanský aktivismus nebo politiku umírání.
„Zejména ve workshopech, které se týkaly hospicové péče, jsem si vyzkoušela, že děti nejenže jsou schopny vstřebat komplexní a těžká témata, ale že po tom dokonce volají. Právě proto, že takzvaný dospělácký svět jim dost často zůstává uzavřený a ony mají spoustou otázek,“ připomíná politoložka.
A proč musíte tolik pracovat?
Kniha hravou formou a pomocí srozumitelných příkladů vysvětluje společensko-filozofické problémy, jako je demokracie, soukromí a intimita, ironie, role vědy ve společnosti, organizace zdraví a vzdělávání a pravidla s tím spojená.
Nejsložitější bylo pro Annu Durnovou téma práce. „Protože je všudypřítomná, protože logika práce a způsob, jakým ji vykonáváme, jak dlouho pracujeme, jsou velmi zatížené tím, že už si vlastně ani neuvědomujeme, že bychom to mohli dělat jinak,“ vysvětluje.
„To pro mě možná byla největší výzva, jak to dětem podat bez nějakého ideologického slovníku, jak jim podat rozmanitost diskuse a zároveň reagovat na dětské otázky: ,A proč musíte tolik pracovat? Proč radši nejste s námi?‘“
Chráníme děti před světem, který stejně vnímají
Autorka by si přála, aby čtení knihy podnítilo i rodiče k hovorům s dětmi na další témata. Tím spíše, že současnou dobu považuje za komplikovanou. Děti se podle ní snažíme chránit před světem, který stejně vnímají.
„Vidí pandemii, vidí válku na Ukrajině, energetickou krizi, vidí, že se všechno zdražuje. A myslím, že je dobré se zamyslet nad tím, jak na tento svět děti připravit. Nemusíme je děsit, ale bylo by dobré o tom s nimi upřímně mluvit,“ je přesvědčena Anna Durnová.
Navíc tak lze založit zájem, na němž mohou děti stavět v budoucnu. „Mám pocit, že se s dětmi bavíme o politice a společnosti jako o něčem, co se jich netýká, co stejně nemohou změnit. A pak se divíme, že nám ubývá zájem o politiku a o volby,“ poukazuje na možnou souvislost politoložka. Tímto propojením by se chtěla dál zabývat.
