Da Vinciho matka byla kavkazská princezna a otrokyně, tvrdí historik

Matka italského renesančního umělce a vynálezce Leonarda da Vinciho byla kavkazská princezna, která skončila v otroctví. Italský filolog a historik renesance Carlo Vecce své tvrzení opírá o dokument, který objevil ve státním archivu ve Florencii. Jiní historici jsou ale k novému poznatku skeptičtí.

Vecce svá tvrzení opírá o dokument propuštění z otroctví ženy jménem Caterina, který podepsal florentský notář a otec renesančního umělce Piero da Vinci.

„Notář, který propustil Caterinu z otroctví, byl tím samým mužem, který ji miloval, když byla ještě otrokyně, a který s ní počal dítě,“ řekl Vecce. Podle Vecceho bylo osvobození Cateriny jediným obdobným dokumentem, který Piero da Vinci sepsal během své kariéry notáře.

Několik drobných chyb v dokumentu podle historika dokazuje, že Piero da Vinci byl při sepisování listiny nervózní. „Přivést otrokyni někoho jiného do jiného stavu byl totiž zločin,“ vysvětluje.

Zajatá princezna z Kavkazu

Vecce tvrdí, že Caterina byla princeznou z Čerkesie, někdejšího regionu nacházejícího se na severním Kavkaze. Země byla zničena ruskou okupací v první polovině devatenáctého století.

Caterina padla do zajetí a musela se stát otrokyní. V roce 1439 byla v Konstantinopoli prodána benátským kupcům. Do Florencie přicestovala v roce 1442, když jí bylo patnáct let. O desetiletí později porodila Leonarda da Vinciho. Z otroctví byla osvobozena v listopadu 1452, zhruba šest měsíců po porodu. 

„Caterinin příběh není krásný,“ uvedl Vecce, „je to příběh otroctví, je to příběh dějin, globalizace, vykořisťování a zrušení lidské svobody. Je to příběh dívky, které bylo všechno ukradeno: svoboda, budoucnost a sny. Je to příběh současnosti, který má každý z nás denně před očima. Cítil jsem naléhavou potřebu vyprávět Caterinin příběh pro všechno, co nám přináší k zamyšlení a pochopení našeho dnešního světa.“

Podle italského historika Caterina vychovávala Leonarda da Vinciho prvních deset let jeho života. Poté se provdala za jiného Florenťana a porodila dalších pět dětí. O údajné da Vinciho matce napsal Vecce také román Il sorriso di Caterina (Kateřinin úsměv).

„Všechno je v ní pravdivé, dokonce i jména protagonistů,“ uvedl Vecce při prezentaci knihy. Zdůraznil, že ji napsal na základě výzkumu a historických dokumentů. „Fikce do knihy zasahuje jen proto, aby propojila příběhy a začlenila mezery, jak to dělá filologie,“ cituje autora list La Nazione.

Jen snaha najít něco exotického, namítá jiný historik

K Vecceho tvrzení se však staví skepticky další velký da Vinciho znalec a bývalý profesor na Oxfordské univerzitě Martin Kemp. Míní, že tvrzení jeho kolegy, jehož si váží jako vědce, „naplňuje potřebu nalézt něco mimořádného a exotického v Leonardově původu“.

Podle Kempa byla da Vinciho matkou patnáctiletá dívka Caterina Di Meo Lippiová z toskánského venkova. Dodal, že Caterina bylo jméno, které běžně dostávaly otrokyně, když z donucení konvertovaly ke křesťanství.

Kemp se také pozastavil nad tím, že Vecce zveřejnil své poznatky prostřednictvím románu, a nikoliv v historické studii. Ten to zdůvodnil tím, že se chtěl o své zjištění podělit se širším publikem a málokdo by četl akademický text s poznámkami pod čarou a bibliografií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...