Češi nejsou liberálové, jenom jim je všechno jedno, myslí si polský překladatel Kaczorowski

Češi nejsou liberální, spojuje je láska k pivu a jejich životním gestem je průměrnost. S ne zrovna lichotivými dojmy z obyvatel sousední země se listu Gazeta Wyborcza svěřil polský prozaik Aleksander Kaczorowski. Podle tohoto překladatele českých autorů a mimo jiné autora životopisů Oty Pavla a Václava Havla není moc důvodů, proč by si Poláci měli Čechy idealizovat.

Prahu navštívil Aleksander Kaczorowski porvé v roce 1990 a zažil prý „civilizační šok“. Ve srovnání s tehdejším Polskem se mu české hlavní město jevilo jako „živé evropské město, které se rychle vzpamatovalo z komunismu“. Zamiloval si prý české hospody, které – možná s mírnou nadsázkou – sehrávají v Česku stejnou roli jako v Polsku kostely.

Češi se stydí, že nebojovali za svůj stát

Česká společnost byla podle padesátiletého literáta vytvořená zdola, bez kléru a poněmčené šlechty a i bez ambicí proniknout do vyšších vrstev, na rozdíl od Poláků, kde se potomci rolníků toužili vyrovnat někdejším pánům. Češi ale podle něj občas Polákům závidí tradice hrdinského odporu a bojů, protože se hluboce stydí, že české dějiny od roku 1938 představuji jen sled kapitulací.

„Společnost, která nebyla s to bojovat za svůj stát, se nakonec změnila v pospolitost konzumentů, které spojuje láska k pivu. Je to dobře vidět v próze Oty Pavla, který jako zralý člověk dospěl k názoru, že na něm nic nezáleží, a tedy musí prožít svůj život co nejlépe, uzavřen v soukromí a u psaní knížek,“ poznamenává Kaczorowski.

Právě prózy Oty Pavla ho z české literatury zřejmě nejvíce okouzlily. Život jejich autora přiblížil polským čtenářům také v biografii, za niž je v Polsku nominován na prestižní literární cenu Nike. V českém překladu má kniha vyjít příští rok. Kaczorowski se domnívá, že zatímco česká kultura stojí za pozornost, Češi už méně.

„Nesnáším Čechy. Dlouhodobě mě strašně rozčilují. Je to země zajímavé kultury, zvláště ve dvacátém století, ale ti lidé? Potvrzení průměrnosti u (Bohumila) Hrabala se mi líbí jako literární gesto, ale ne jako životní postoj. Taková mentalita je z dlouhodobého hlediska destruktivní,“ prohlásil Kaczorowski.

Kaczorowski: Češi nejsou liberálové

„Češi nejsou liberální. Většině lidí je prostě všechno, jak říkají, u p**ele,“ obává se. Zdrojem ustavičného zklamání je pro něj  prý česká politika. Poukázal na to, že Češi volí tak, že Česku vládne „populistická strana postkomunistického aparátčíka Andreje Babiše“, kterému sice „říkají český Berlusconi, ale je to kdosi na způsob ukrajinského oligarchy“, a prezidentem je Miloš Zeman sympatizující s Ruskem. Česko je podle spisovatele hluboce infiltrované ruskou propagandou. 

„Hodně se mluví o českém rovnostářství (…), ale je to společnost hluboce konzervativní, jako v Rakousku. To je ta střední Evropa, nad kterou se po staletí vznáší pach kyselého zelí,“ varuje Kaczorowski. 

Za doklad nerovné společnosti považuje mimo jiné, že na tuzemské politické scéně nepůsobí mnoho žen a Česko nikdy nemělo premiérku. „Český svět, zvláště v období, kterým se zabývám, je světem mužů. Uvědomil jsem si to, když jsem psal životopis Václava Havla. V jeho dramatech ženy přepisují na stroji texty svých milenců, oddávají se jim a občas vaří. To je ještě jeden argument pro to, abychom si Čechy neidealizovali,“ upozorňuje své krajany. Poláci se totiž podle něho rychle počešťují, a stávají se tak nudnou měšťáckou společností.

Aleksander Kaczorowski
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...