Byli partnery v životě i umění. Lidská důstojnost se otiskla do soch Kmentové a Zoubka

Olbram Zoubek a Eva Kmentová byli výraznými osobnostmi sochařství druhé poloviny 20. století a také životními partnery. Jejich ikonická, ale i méně známá díla představuje v pražském Museu Kampa výstava s názvem Lidská důstojnost. Součástí jsou i osobní deníkové zápisky obou umělců.

„Ráno se těšíme do práce a večer na děti. Vůbec nás život nějak dost baví,“ napsal například Olbram Zoubek do deníku v roce 1957. S Evou Kmentovou se poznali při studiu v ateliéru Josefa Wagnera na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde se po válce obrodilo české sochařství.

Kurátorka: Zoubek i Kmentová uctívají člověka

Název výstavy –⁠ Lidská důstojnost –⁠ odkazuje na výrok cenzora, který v roce 1959 nechal z výstavy odstranit dvě plastiky Evy Kmentové a Olbrama Zoubka.

„Zdůvodněním bylo, že porušují lidskou důstojnost, a to mi přišlo tak zásadní sdělení a fatální nepochopení tvorby obou autorů, že se to stalo motivem celé výstavy. Zoubek i Kmentová vrcholně uznávají, uctívají, zobrazují člověka v jeho důstojnosti, v jeho morální, fyzické kvalitě, žádná ironie, zesměšňování,“ dodává kurátorka Helena Musilová.

Kmentová vytvářela díla s niterným obsahem, s více či méně nepřítomným otiskem člověka. Za důležité dílo i ve světovém kontextu považuje kurátorka její Lidské vejce. Sochařka v sádrovém odlitku zanechala otisk své vlastní schoulené postavy.

Z výstavy děl Evy Kmentové a Olbrama Zoubka Lidská důstojnost
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Zoubek od určité doby pracoval s lidským tělem spíše jako s prostředkem veřejného vyjádření. Výstava mimo jiné ukazuje model jeho sochy Genius národa, kterou vytvořil dva roky po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Ve finální verzi přesahuje pět metrů. „Je to pokus vyjádřit sílu československého národa, který přetrvá a který je vlastně nezdolný. Torzo člověka v něm je velmi důstojné, hrdé, silné,“ popisuje Musilová.

„Zdá se mi to horší, než to bylo“

Závěr výstavy dokumentuje závěr společného života životních a uměleckých partnerů. Eva Kmentová byla těžce nemocná. Od roku 1974 pobývala střídavě v nemocnici a doma. Právě střídání naděje a bezmoci se odrazila v tvorbě obou umělců.

„Eva Kmentová přestává být schopná pracovat s velkými sochařskými materiály, jako je kámen, věnuje se více papíru, lepicím páskám,“ upřesnila Musilová. „Nejmrazivější je hrudník jako předzvěst kostry, která po člověku zůstane,“ odkazuje na jedno z vystavených děl z tohoto období.

Eva Kmentová zemřela v roce 1980. Tři roky před smrtí napsala do deníku: „Měli jsme s Olbramem oslavit stříbrnou svatbu… Oslavíme to později. Dvacet pět let, to už je hodně a spoustu se toho stalo… Když se to ale čte, zdá se mi to horší, než to ve skutečnosti bylo – já bych těch dvacet pět let brala znovu, se vším všudy.“

Výstava Lidská důstojnost, dokládající u Evy Kmentové a Olbrama Zoubka přístupy k tvorbě, sobě navzájem i k životu v době totalit, je v Museu Kampa ke zhlédnutí do 2. října.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...