K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.

O vymáhání dotací informoval krátce před loňskými sněmovními volbami tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nyní vede ministerstvo Martin Šebestyán (za SPD), jehož Seznam Zprávy popisují jako „dosavadního lobbistu za zájmy velkých zemědělských podniků včetně Agrofertu“.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) je zároveň podle rejstříku spolků nadále předsedou představenstva Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků (IZPP), jejímž členem je i holding Agrofert. Upozornil na to server Seznam Zprávy (SZ). V dopise z 30. listopadu minulého roku Šebestyán členům představenstva IZPP oznámil, že na funkci rezignuje s účinností ode dne, kdy bude jmenován ministrem, tedy od 15. prosince. Kdy bude údaj v obchodním rejstříku opraven, nedokáže ministr ovlivnit, uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Výborný podložil vymáhání dotací analýzou, která potvrdila nezákonnost vyplácení dotací Agrofertu. „Ministerstvo nedisponuje takovýmto dokumentem,“ reagoval resort na dotaz serveru Seznam Zprávy, zda má zmíněnou analýzu, podle níž firmy Agrofertu získaly více než sedm miliard korun na zemědělských dotacích nezákonně.

Seznam Zprávy citují mluvčího resortu Bílého. „Nevím, co měl pan tehdejší ministr (Výborný) k dispozici. Já ten materiál nemám a ani ministerstvo,“ uvedl mluvčí, který ještě loni v srpnu seděl po boku Marka Výborného, když o klíčovém dokumentu pro vymáhání dotací mluvil.

Výborný: Platební agentura má analýzy tři

„Ministerstvo si žádné analýzy nezadalo nikdy ani za mne, ale samozřejmě ministr nese zodpovědnost za všechny podřízené organizace. A to je i Státní zemědělský intervenční fond. Takže já mohu potvrdit, že platební agentura ty právní analýzy má tři celkem, jedna je z konce července, druhá, tuším, z devatenáctého srpna a třetí z patnáctého,“ vyjádřil se k situaci exministr Výborný.

Doplnil, že proces, který nastartoval, měl pokračovat tím, že fond zahájí vratková řízení. „Je možné, že zahájil, ale já to nevím, protože samozřejmě tyto informace teď nemám,“ řekl. Z právní analýzy podle něj jednoznačně vyplývá, že paragraf čtyřicet zákona o střetu zájmů se vztahuje na všechny typy podpor, tedy i na nárokové a národní dotace, nejen projektové. Poukázal i na rozhodnutí soudů v této věci.

„Z logiky věci, pokud máte rozhodnutí soudu, dokonce nepřímo potvrzené i Ústavním soudem v jednom usnesení, které sice bylo o jiné věci, ale jasně to tam uvádí, tak pak s péčí řádného hospodáře musí ten, který tu dotaci vyplatil, zahájit kontrolu. A následně vratkové řízení,“ tvrdí exministr.

Fond dokument má

Státní zemědělský intervenční fond, který byl zadavatelem analýzy, serveru sdělil, že dokument má, odmítl ale potvrdit, zda je v něm kategoricky uvedeno, že je nezbytné miliardy vymáhat. „Právní analýza byla vytvořena v souvislosti s přípravou rozhodnutí fondu o zahájení předmětných řízení o vrácení dotace s dotčenými příjemci, které dosud nebylo učiněno (respektive vydáno). Její využití předpokládáme i v potenciálních soudních sporech, a proto jej nemůžeme poskytovat médiím ani dalším subjektům,“ řekla mluvčí SZIF Eva Češpiva.

„Řízení o vrácení neoprávněně poskytnuté dotace je podle správního řádu zahájeno až doručením oznámení konkrétnímu příjemci, což se k dnešnímu dni nestalo,“ dodala mluvčí SZIF. Argumentovala tím, že fond uplynulé měsíce strávil zadáváním blíže neurčených dalších odborných stanovisek externí advokátní kanceláři.

Seznam Zprávy vypátraly, že si SZIF na poradenství bez tendru najal stejnou advokátní kancelář Portos (dříve Císař, Češka, Smutný a spol.), která už ve stanovisku z roku 2020 – na rozdíl od pozdějších rozhodnutí soudů – tvrdila, že zákon o střetu zájmů se na zemědělský fond nevztahuje a že i díky tomu mohl nyní sporné miliardy firmám z holdingu Agrofert vyplatit.

Vymáhání dotací dosud nespustil ani Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který rovněž Agrofertu dotace vyplácel. I tento fond serveru loni v prosinci tvrdil, že čeká na další právní analýzu.

Seznam Zprávy také připomínají, že nový ministr Šebestyán v minulosti jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu zmíněné miliardy dotací Agrofertu vyplatil.

Podle Babiše Agrofert nic nedluží

Premiér Babiš ve sněmovně v odpovědi na interpelaci předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba prohlásil, že Agrofert nic nedluží. Exministr Výborný si podle něj všechno vymyslel před loňskými volbami. Tvrdí, že nárokové dotace „se rozhodují v EU“, a nikoli v tuzemsku, nerozhoduje o nich žádný úředník ani politik, takže ani žádný střet zájmů podle něj vzniknout nemůže.

Střet zájmů během Babišova předchozího premiérství však potvrdily české i evropské instituce, například audit Evropské komise v roce 2020 nebo různá rozhodnutí českých soudů. Vzhledem k tomu, že Agrofert byl příjemcem dotací od českého státu, není jasné, jak premiér myslel své tvrzení o dotacích, které se „rozhodují v EU“.

Piráti hrozí trestním oznámením

Piráti žádají, aby ministerstvo zemědělství zveřejnilo relevantní dokumenty a začalo vymáhat dotace z doby, kdy byl Andrej Babiš ve střetu zájmů. Jinak podají trestní oznámení, oznámil v tiskové zprávě bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Podle Pirátů je situace mimořádně závažná. „Právě ministr Šebestyán totiž o agendě vyplácení dotací Babišově koncernu v minulosti sám rozhodoval z pozice šéfa SZIF. Piráti požadují, aby ministerstvo zemědělství neprodleně zveřejnilo relevantní dokumenty a zahájilo vymáhání všech nezákonně vyplacených dotací,“ stojí v tiskové zprávě.

„Zlodějina pokračuje. Je naprosto nepřijatelné, aby se teď ministerstvo vymlouvalo na chybějící dokument,“ tvrdí Bartoš. Pirátský poslanec bude po Šebestyánovi ve sněmovně žádat informace, jestli stát dotace vymáhá, zda ministerstvo a fond analýzu mají a zda ministr garantuje vymáhání peněz.

„Jestli dotace nezačne vymáhat, podáme trestní oznámení. Jde o peníze všech občanů, které by mohly sloužit třeba k financování výstavby nebo zlevnění života lidem,“ dodal Bartoš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 18 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...