Vláda uvažuje o rozdělení ČEZ, naznačil Fiala. Pozice státu by tak mohla posílit

Vláda uvažuje o rozdělení energetické společnosti ČEZ na dvě firmy. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Čím by se měla která z nich zabývat, sice předseda vlády neupřesnil, experti se však domnívají, že by se tak stát mohl pokusit obejít námitky minoritních akcionářů proti výstavbě nových jaderných bloků.

Stát sice vlastní v ČEZ většinu akcií, nikoli však všechny. Nynější vláda uvažuje podle premiéra Petra Fialy o restrukturalizaci, která by pozici státu posílila. Hospodářské noviny uvedly, že by výsledkem měl být vznik dvou nástupnických firem, z nichž jedna by byla v plném vlastnictví státu. Fiala sám však v rozhovoru pro list nechtěl další podrobnosti prozradit s tím, že nechce ohrozit postavení ČEZ na burze. Ostatně ČEZ je nyní jedním z nejvýnosnějších titulů na burzách a jeho akcie jsou nejvýše za čtrnáct let.

„Obecně platí, že každý stát musí mít nějaké nástroje, aby zajistil kritickou infrastrukturu a aby lidem a firmám zabezpečil dostatek energie ve chvíli, kdy se dostáváme do kritické situace. Těch možností je víc – kritickou infrastrukturu může stát vlastnit, může vlastnit obchodníka s energiemi nebo jeho část nebo může mít takovou legislativu, která umožní do tržního prostředí v kritické situaci zasáhnout,“ naznačil premiér.

S tím, aby se rozdělil ČEZ do dvou firem – což by mimo jiné státu mohlo usnadnit výstavbu jaderných bloků, protože by se nemusel zabývat výhradami minoritních akcionářů – souhlasí spolumajitel ČEZ Michal Šnobr. „Rozdělení firmy dává rozhodně smysl. Dopady cen elektřiny za roky 2023 a 2024 na zákazníky, výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech a další. To jsou věci, kdy jde stranou logika soukromé společnosti a jde spíše o bezpečnostní a strategické zájmy státu,“ řekl Hospodářským novinám.

Pochybnosti analytiků

Naopak Michal Macenauer z poradenské společnosti EGÚ Brno komentuje případné rozdělení energetického gigantu jako „destrukci energetiky“, která nijak neovlivní ceny pro spotřebitele.

Že by měla taková změna efekt například v podobě levnější elektřiny, pochybují i další experti. „V horizontu týdnů to jen rozptýlí pozornost, nepomůže to,“ řekl analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. I když by stát jako jediný vlastník mohl ovlivňovat ceny elektřiny, projevilo by se to podle něj „až za zhruba dva roky, než se uskuteční všechny nutné kroky“.

Analytik Komerční banky Bohumil Trampota míní, že „v části, která vyrábí elektřinu, (stát) musí vykoupit minoritní akcionáře, to je nezbytné“. Připomněl, že podobně postupovaly vlády v Německu ve vztahu k E.ON a RWE nebo ve Francii s EDF. „Pokud k tomu dojde, vliv na cenu elektřiny bude v rukou vlády,“ podotkl.

Úvahy o možných změnách ve struktuře ČEZ nejsou úplnou novinkou. Podobné diskuse začaly již v roce 2017 v souvislosti s přípravou tendru na dostavbu Temelína. Nakonec se ale myšlenka neujala a vrací se po pěti letech. Možná nejdůležitější pro případnou realizaci bude konečná cena restrukturalizace energetické společnosti.

Cena, kterou budou případně minoritní akcionáři žádat, bude patrně vyšší než tržní. „Vláda bude vykupovat akcie od minoritních akcionářů a bude muset nabídnout k tržní ceně prémii,“ uvedl analytik Trampota s tím, že by mohlo jít o desítky procent k současné tržní ceně.

Zásobníky plynu

Premiér Fiala v rozhovoru také nevyloučil, že by stát mohl koupit zásobníky plynu. Ani v tomto případě však nechtěl říct nic podrobného. „Ze strategických důvodů se nemohu moc vyjadřovat k tomu, co stát chystá. A to i proto, že každý můj komentář by mohl být cenotvorný,“ prohlásil. Ujistil však, že se kabinet snaží především zajistit, aby v zásobnících bylo plynu co nejvíce.

„Teď je naplněnost zhruba 40 procent, což je nejvíc v tomto ročním období v historii. Cílem je pro zimu naplněnost kolem 80 procent. To jsou krátkodobé kroky. Další pak jsou obnova jednání o stavbě plynovodu Stork II s Polskem, jednání o přístupu k LNG zásobníkům v Německu, Polsku, Nizozemsku a dalších zemích a taky diskuse o využití kapacity některých zásobníků v okolních zemích,“ prohlásil předseda vlády.

Vláda podle něj v nejbližších týdnech předloží pětiletý plán na ukončení energetické závislosti na Rusku. Doufá, že se podaří shodnout se na něm i s opozicí. Je přesvědčen, že odstřihnout se od ruského plynu a ropy je v zájmu Česka.

Že se na to stát nepřipravil již dříve a nezajistil kapacitu plynovodů, ropovodů či rafinerie, Fiala předchozím garniturám vyčítá. V důsledku se podle něj některé země včetně Česka „chovaly v minulosti lehkomyslně a mají toho málo“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...